Česká národní referenční laboratoř pro AIDS varuje, že nebezpečí, které představuje epidemie HIV / AIDS v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině, hrozí i České republice. Organizace spojených národů evidovala loni ve východní Evropě jeden milion a dvě stě tisíc nakažených virem HIV. Země bývalého Sovětského svazu se tak staly oblastí, kde se epidemie HIV rozšiřuje nejrychleji. Na svědomí ji mají hlavně mladí narkomani, kteří si drogy aplikují nitrožilně stříkačkami a žijí aktivním sexuálním životem.
Proč krize vznikla? Rus Dmitri Lytchëv, který začínal v oblasti prevence boje proti AIDS působit ještě za éry Sovětského svazu, tvrdí, že za vše mohou ruské zdravotnické špičky, a proto by měly odstoupit. "Nenaslouchaly lidem, kteří varovali, že jediný způsob, jak zabránit epidemii, je úplně jiná prevence. Mohou za to, že v Rusku teď už není ani epidemie, ale pandemie," říká Lytchëv. Do Svazového centra epidemiologie a prevence AIDS v Moskvě přišel v roce 1990, když mu bylo 21 let. Nastoupil na místo vedoucího laboranta. O rok později založil noviny 1/10, ze kterých vznikl první ruský časopis bránící lidská práva HIV nemocných a homosexuálů. V roce 1998 vydal knihu Intro(missje), ve které velmi otevřeně popisuje své zážitky, včetně sexuálních, z vojenské služby v armádě SSSR. Říká, že v roce 2000 u něj ruská policie provedla razii, byl zatčen a podlehl prý strachu před výhrůžkami, že by mohl skončit ve vězení. Proto se natrvalo usídlil v Praze Lytchëv tvrdí, že není žádný rozdíl v tom, co se o prevenci z úst státních orgánů v Rusku říkalo před deseti lety a nyní. Jenom počet nakažených obludně narostl. Podle něj ruské zdravotnické úřady na počátku devadesátých let znemožňovaly účinnému postupu v boji proti AIDS.
Nedostatečná prevence "Pokoušeli jsme se například zavést metadonový program, což je dobré pro narkomany. Ale ten program a jiné věci s tím spojené se v Rusku spíše považují za propagaci narkomanie." "Také prezervativy do škol byly považovány za propagaci nějakého nevhodného sexuálního chování." "Doteď sexuální výchova v Rusku neexistuje v tom dobrém slova smyslu. Učí se na včelách, které občas přenesou pyl z jedné rostliny na druhou a tomu se říká oplodnění," říká Dmitri Lytchëv. S tím, že nyní východní Evropa platí daň za následky nedostatečné osvěty a opatření, souhlasí také Ivo Kocur ze Světové zdravotnické organizace. Jedním dechem ale dodává, že je velmi těžké hodnotit postup ukrajinských a ruských úřadů v jejich národní kampaních proti šíření AIDS/HIV. "Spolupráce s OSN existuje. Je těžké říct, jestli je dobrá nebo dostatečná," hodnotí Kocur.
Žadatelé o azyl bez vyšetření Vedoucí Národní referenční laboratoře pro AIDS Marie Brůčkové si myslí, že se česká imigrační politika nevyrovnává s hrozbou HIV/AIDS dobře. "Nemáme možnost povinně vyšetřovat žadatele o azyl na infekci HIV, přitom by to nebylo nic proti lidským právům. Je totiž nutno chránit populaci, a i samotným vyšetřovaným dát možnost, aby se mohli léčit," argumentuje. Podle ní Česká republika půl roku před vstupem do Evropské unie už pro migranty z Ukrajiny nebo Ruska není pouze zemí tranzitní, ale cílovou. "A jak je obecně známo, velké migrační vlny přinášejí možnost zavlečení infekčních chorob jak do destinačních, tak do tranzitních států".
1. červen 2008
2 672×
513 slov
