Reprodukční systém

Pohlavní aktivita je základní pud a současně jediný, který mají lidé společný s ostatními živočichy. Vyžaduje ho potřeba reprodukce k zabezpečení přežití druhu. Reprodukční orgány a žlázy se u lidí začínají vyvíjet v období růstu, v pubertě. Dokonale sladěný časovací mechanismus u žen řídí hlavně tělesné reprodukční pochody, které se projevují jako menstruace, oplodnění a těhotenství.

Pohlavní ústrojí

Pohlavní ústrojí je u obou pohlaví tvořeno jednak vlastními pohlavními žlázami, v nichž se tvoří a dozrávají pohlavní buňky, jednak tzv. vývodními cestami, které jsou u žen navíc uzpůsobeny k těhotenství a k porodu.

Mužské pohlavní buňky (spermie) vznikají ve spleti jemných kanálků varlat, která jsou uložena v kožním vaku, šourku, a odtud se přes nadvarlata dostávají do chámovodů. Ty procházejí tříselním kanálem do pánevní dutiny, před močovým měchýřem se zanořují do předstojné žlázy (prostaty) a v ní ústí do trubice močové. Zevním pohlavním orgánem muže je penis, rozšířený na kosci v žalud, který je volně kryt kožní řasou, předkožkou. Pokožka na žaludu a předkožce produkuje mazovou substanci nazývanou smegma, působící jako mazadlo při přesouvání předkožky přes žalud. Penis tvoří tři topořivá tělesa, jejichž houbovitá tkáň se může při sexuálním vzrušení naplnit krví a tak zvětšit svůj objem (= erekce). Za měsíc se u zdravého muže vytvoří asi 10-30 biliónů spermií, nedojde li k ejakulaci, spermie uložené v nadvarleti se rozkládají a reabsorbují se.

Ženské pohlavní žlázy, vaječníky, jsou uzpůsobené k tvorbě a uvolňování zralých vajíček. Vaječníky jsou dvě šedorůžové struktury mandlovitého tvaru dlouhé asi 3 cm. Nacházejí se v pánvi a jsou upevněny silnými elastickými ligamenty. Těsně pod každým vaječníkem je roztřepený otvor vejcovodu, který vede do dělohy. Děloha se skládá ze dvou hlavních částí- těla a krčku. Během reprodukčního věku ženy prochází velkými změnami. Děloha dospělé ženy je dutý orgán tvarem podobný hrušce. Krček dělohy má válcovitý tvar a jeho dolní část vyčnívá do vagíny. Pochva, neboli vagína, je asi 7-9 cm dlouhý kanál, jehož tloušťka se mění a ovlivňují ji hormony estrogeny, které se tvoří ve vaječnících. Pochva hraje důležitou roli při pohlavním styku a při porodu. Je vystlána vrstvou buněk tvořící dlaždicovitý epitel. Stěny kanálu leží většinou ochable jedna na druhé a navzájem se překrývají. To umožňuje snazší roztažení při pohlavním styku nebo při porodu. Vyústění pochvy v předsíni poševní je kryto velkými a malými stydkými pysky. Pysky obsahují erektilní tkáň a během pohlavního vzrušení se často zvětšují. Orgánem sexuálního vzrušení je klitoris. Pod klitorisem se nachází Skeneho žlázy vylučující alkalickou tekutinu, která reguluje kyselost pochvy. Ve spodině předsíně leží Bartoliniho žlázy, které při pohlavním vzrušení vylučují tekutinu zvlhčující vchod do vaginy.

Menstruace

Začátek menstruace (periodického krvácení z dělohy) se označuje jako menarché a je jen jednou fází menstruačního cyklu, který je řízen hormony hypofýzy a vaječníků. Přibližně 14 až 15 let před menarché dává hypotalamus pokyn hypofýze uvolňovat růstový hormon zodpovědný za prudký růst děvčat do výšky. Přibližně rok před menstruací se u děvčátek může objevit slabý vaginální výtok, který je provázen ostatními vnějšími i vnitřními změnami v těle při pohlavním dospívání. První menstruace se objevuje tehdy, klesne li hladina estrogenu a zanechá výstelku dělohy bez vyživování. Výstelka se rozpadá a krev a buňky se z dělohy vylučují ven. Přestože menarché představuje stejný typ krvácení jako následující menstruační cykly, neprodukuje ještě vaječník zralá vajíčka. Trvá několik měsíců až rok, než začnou vaječníky fungovat naplno.

Doba od prvního dne jedné menstruační periody do prvního dne následující se označuje jako menstruační cyklus. Během tohoto cyklu procházejí reprodukční orgány sérií změn, při nichž se vajíčko uvolňuje a přichází do dělohy. Není-li oplodněno, výstelka dělohy, která vajíčko vyživovala, se ztrácí při menstruačním krvácení. To dovoluje růst další výstelce připravené na uhnízdění dalšího vajíčka v dalším cyklu. Tento složitý cyklus je kontrolován mozkovým centrem v hypotalamu, které působí jako časovač. Vajíčka, která dozrávají během menstruačního cyklu, jsou obklopena buňkami, jež produkují hormony. Vajíčko společně s těmito buňkami se nazývá Graafův folikul. Hlavní hormon, který produkuje je estrogen, který je odpovědný za tvorbu výstelky v děloze.

Průměrně 15 dní před začátkem periody dojde pod vlivem podvěsku mozkového, který produkuje luteinizační hormony, k uvolnění vajíčka z vaječníku. Vajíčko putuje asi 36 hodin vejcovodem do dělohy. Oplodnění se většinou odehraje ve vejcovodu. Z folikulu se stává žluté tělísko, které nyní produkuje i hormon progesteron, který mění hlen v krčku dělohy a zkypřuje žlázovou výstelku dělohy. Jestliže není vajíčko oplodněno, žluté tělísko zaniká. Malé krevní cévy děložní výstelky se stáhnou, buňky děložní výstelky proto již nemohou extrahovat kyslík a zahynou. Poté jsou vyloučeny spolu s menstruační krví, což je kompletní cyklus.

Početí a rozmnožování

Početí je spojení spermie a vajíčka. Milióny spermií, které proniknou do dělohy jsou vyživovány alkalickým hlenem v cervikálním kanálu. Dále putují nahoru do dělohy a do vejcovodů. Tato cesta dlouhá asi 20 cm trvá spermiím kolem 45 minut a přežije ji kolem 2000 nejsilnějších. Spermie zůstávají ve vejcovodu 3 dny a jsou připraveny na spojení se s vajíčkem. Je-li ve vejcovodu vajíčko, nastává oplodnění okamžitě.

Oplodnění probíhá tak, že spermie pronikne povrchem vajíčka. Každá spermie nese enzym, který rozpouští vnější povrch vajíčka a umožňuje lehčí průnik spermie. Po oplodnění ostatní spermie hynou. Spermie a vajíčko se spojí a vytvoří jedno jádro, které se dělí, dokud se nevytvoří 64 buněk. Oplodněné vajíčko potom v průběhu dalších sedmi dní sestupuje do dělohy, kde se zahnízdí ve výstelce dělohy, která ho začíná vyživovat. Od okamžiku zahnízdění produkuje vajíčko hormon choriangonadotropin, který informuje vaječník o tom, že proběhlo oplodnění. Od 12. Týdne těhotenství se vytváří samostatný orgán-placenta, která má diskovitý tvar a řídí průchod látek od matky k plodu. Odpadní látky a oxid uhličitý odcházejí do matky, zatímco kyslík a živiny přicházejí k plodu. Produkuje také několik hormonů, které například připravují prsní žlázy na kojení. Plod je s placentou spojen pupeční šňůrou. Těhotenství se rozděluje do tří trimestrů (tříměsíčních úseků života embrya, nebo plodu). Za embryo je označováno období asi do dvou měsíců po početí, kdy ještě není identifikovatelný vyvíjející se lidský jedinec.

Během prvního trimestru se vyvine placenta, vytvoří se krevní buňky a vznikají buňky budoucího srdce. Rostou první orgány. Vytváří se hlava a současně se formuje mozek. Tvář je úplně zformovaná, horní a dolní končetiny jsou zřetelné. Po 3 měsících je plod velký asi 21 centimetrů.

Během druhého trimestru pokračují ve vývoji končetiny a klouby, které už se mohou hýbat. Plod začíná energicky kopat a matka jeho pohyb cítí. Je již možné rozeznat pohlaví dítěte, na hlavě začínají růst vlasy. Plod ještě není schopen existovat nezávisle na matce. Dítě v šesti měsících měří asi 37 cm. Dítě pokrývá maz zvaný vernix, který ho chrání před tekutinou v amniotickém vaku.

Na začátku třetího trimestru má plod tělesné proporce novorozence, je však mnohem hubenější, jelikož se ještě nevytvořil podkožní tuk. Kolem 36. Týdnu se novorozenec v děloze otočí hlavou dolů.

Porod přichází obvykle ve 40. týdnu těhotenství, některé ženy ale mohou rodit dříve, nebo později. Ve velmi vzácných případech může při odborné péči přežít předčasně narozený plod starý jen 24 týdnů. Silné kontrakce, prasknutí amniotického vaku anebo slabé krvácení z dělohy patří k 1. Signálům porodu. Pánevní kosti matky se maximálně rozestupují a připravují se na porod. Krček se rozšiřuje a novorozenec začíná svou cestu na svět. Po porodu je novorozenec stále pokryt vrstvou vernixu, kromě očí a úst. Dítě je dlouhé asi 50 cm a váží průměrně 3,4, kg. Vlasy na hlavičce novorozence mívají různou délku od sotva viditelných až po 4 cm dlouhé. Oči jsou téměř vždy modré, protože jejich barva ještě není úplně vyvinuta.

plankton@email.cz

Hodnocení referátu Reprodukční systém

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  17. červenec 2008
  2 821×
  1239 slov

Komentáře k referátu Reprodukční systém