Zásady správné výživy a životosprávy

Teorie-

Aby byla naše strava plnohodnotná, měla by obsahovat všechny důležité látky. K nim patří látky živící, sytící a látky ochranné.
a) Látky živící
Jsou stavebním materiálem našeho těla. Tvoří je bílkoviny. Zdrojem jsou především luštěniny, ořechy, obiloviny, mléko, vejce a ze zeleniny nejvíce kapusta.
Velký důraz v naší stravě byl vždy kladen na bílkoviny a zvláště na bílkoviny živočišného původu. Ale dnes už lékařská praxe dospěla k závěru, že rostlinné bílkoviny jsou pro člověka výhodnější.
b) Látky sytící
Jsou pro tělo zdrojem energie. Patří k nim glycidy (tj. škroby a cukry), a tuky.
Zdrojem glycidů jsou: Obiloviny, brambory, zelenina, ovoce.
Zdrojem tuků jsou: Všechny ořechy a různá semena (slunečnice, mák, len, dýňová semena.
f) Minerály
Mají velký podíl na správném využití vitamínů a na rozdíl od nich se neničí vařením. K životu je jich nutných 18, nejdůležitější jsou:

Vápník
Můžeme získat z kefíru, jogurtu a jiných nesterilizovaných mléčných produktů, dále je hodně vápníku v máku, pažitce, lískových oříškách, sóji a petrželové nati.
Povzbuzuje nervovou, svalovou a srdeční činnost. Má také důležitou úlohu při krvesrážlivosti. Při jeho nedostatku dochází k odvápňování kostí, křečím ve svalech a zácpě.
Hořčík
Nalezneme především v lískových oříškách a v listové zelenině.
Zabraňuje kornatění a zvyšování hladiny cholesterolu v krvi. Jeho nedostatek se může projevit nočním pomočováním u dětí, chvěním rukou a také tvorbou ledvinových kamenů.
Železo
Nejvíce železa obsahují meruňky, vejce, ořechy a dýňová jádra.
Jeho nedostatek má za následek chudokrevnost, může se projevovat lomivostí nehtů. K jeho vstřebávání je nutná měď. Cukr a bílá mouka snižují vstřebávání železa.
Draslík
Je obsažen nejvíce v banánech, šťávě z rajčat, hroznech a obilných klíčcích.
Je přirozeným diuretikem, snižuje vysoký krevní tlak a podílí se při rozkladu glukózy. Jeho nedostatek způsobuje nespavost, člověk je unavený a „nedobře tráví.“ Trpí bolestivými větry.
Měď
Zdrojem mědi je žitná mouka, obilné klíčky, kvasnice, neloupaná rýže, mrkev, brambory, hrozny, maliny, švestky, jahody, ostružiny.
Měď naše tělo potřebuje při syntéze hemoglobinu. Její nedostatek může způsobit těžkou anemii.
Jod
Nalezneme jej v bramborách, mrkvi, hroznech, černém rybízu, hruškách. Je nezbytný pro správnou činnost štítné žlázy. Nedostatek jódu napomáhá vzniku akné a dává větší předpoklad srdeční mrtvice.
Zinek
Můžeme jej získat nejvíc z dýňových jader, ořechů, zelené listové zeleniny, cibule. Je velice důležitý při hojení ran po úrazech či operacích. Zinek také brzdí ztrátu sluchu. Nedostatek se projevuje bílými skvrnami na nehtech.
Selen
Je obsažen ve vejcích, obilných klíčcích, brokolici, rajčatech, fazolích a celozrnném pečivu. Selen spolupracuje se zinkem a má vliv na srdeční nemoci. Zabraňuje také tvoření lupů.
Fosfor
Zdrojem je především sója, kozí mléko, semena, kapusta, zelí, med a ořechy. Má vliv na pravidelnost tepu srdce, a činnost ledvin. Je potřebný k asimilaci vitamínů B2 a B3. Nedostatek má za následek zubní kazy.

Hlavní zásady stravování
a) Pravidelnost v jídle.
Ve Slově Božím nacházíme základní radu, jak správně jíst: Kaz 10,17. „Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.“
Máme jíst, když je čas. - to je základní pravidlo pro udržení zdraví. Porušování tohoto pravidla je základem pro vznik mnoha nemocí.
Je ideální jíst 2x, maximálně 3x denně. Základem dobrého trávení je důkladné prožvýkání potravy, jinak nemůže dojít ke trávení glycidů. Ty se štěpí již v ústech enzymem ptyalinem. Čím lépe potravu prožvýkáme, tím menší množství ji potřebujeme.
Po rozžvýkání přichází potrava do žaludku. Tam nastává 15 - 20 minut klidu, aby potrava mohla být prosycena trávicími šťávami. Teprve potom nastávají stahy žaludku (peristaltika), aby se potrava dobře s trávicími šťávami promísila. To trvá asi 30 minut. Vlastní trávení tedy začíná asi za 3/4 hodiny po polknutí posledního sousta. Pak se otevře svěrač žaludku a vypustí malou část natráveniny do dvanácterníku. Tam se obsah promíchá se žlučí a se šťávami pankreatu (slinivky břišní). Po promíchání pokračuje natrávenina do tenkého střeva. Zde se pak přes klky živiny vstřebávají do krevního oběhu. Tento proces se stále opakuje, žaludek se po troškách vyprazdňuje.
Po vyprázdnění asi 1/2 až 3/4 žaludku člověk cítí uvolnění - považuje to za hlad. Pokud se přidá do zcela nevytráveného žaludku nové jídlo, proces se okamžitě zastaví, a po snědení posledního sousta nové potravy se začne opakovat vše od začátku - 1/4 hod. doba klidu, 1/2 hod. míchání, atd. Stará roztrávená potrava z prvního jídla, která v žaludku zbyla, tam kvasí a zahnívá, vznikají toxiny, které pak zaplavují organismus. Tím vzniká základ pro mnohé nemoci - revmatismus, alergie, ekzémy, nervozitu, prudkost,....
Každé jídlo tedy musíme nechat důkladně strávit - alespoň 4 - 5 hodin. Během této doby bychom neměli jíst vůbec nic, ani ovoce nebo oříšky.
„Chceme-li přispět k obnovení svého zdraví, musíme se přimět k tomu, abychom jedli pomalu a ne příliš mnoho druhů jídla najednou. Toto naučení se musí často připomínat. Podává-li se několik chodů současně, není to v souladu se zásadami zdravotní reformy.“ CD 108 odst. 170
„Musíme žaludku věnovat velkou pozornost. Nesmí být v neustálé činnosti. Dejme tomuto zneužitému a utrápenému orgánu trochu pokoje, klidu a odpočinku. Zpracoval-li jedno jídlo, nevnucujme mu hned další práci, aniž má čas si odpočinout a než se vytvoří dostatek šťáv, potřebných k tomu. Mezi každým jídlem by mělo uplynout alespoň pět hodin. Nezapomeňme rovněž, že dvě jídla jsou výhodnější než tři.“ CD 173 odst. 267
b) Jednoduchost v přípravě.
Strava má být upravena podle potřeb té či oné krajiny a ročního období a základem je, aby tato strava byla připravena co nejprostším způsobem. Takto je nejpřirozenější a nejvýživnější a dodává tělu sílu, vytrvalost a svěží rozum.
Zeleninu i brambory připravujeme na páře nebo ve vodě bez soli. Neprovádíme složité a těžké kombinace např: uvaříme, rozemeleme, smícháme, zalijeme a ještě zapečeme. Pokrmy z potravin takto zpracovaných možná uspokojí chuť ale neprospějí zdraví. Jednoduchým tepelným zpracováním pokrmu - vařením, dušením a pečením, zůstává zachována jeho přirozená chuť. Vyhýbejme se smažení a pečení na tuku. Pokrmy ochucujeme přidáním nedráždivého koření buď před tepelným zpracováním nebo po něm. Olej, sůl, a ostatní přísady přidáváme až po tepelném zpracování.
K jednoduchosti a prostotě ve stravovacích návycích patří:
1. pořádně pokrm rozkousat,
„Kousejte důkladně, aby se jídlo promísilo se slinami.“ CD 106, odst.166
2. nezapíjet pokrm, zvláště ne sladkým čajem (ředí žaludeční šťávy). Vyjímku tvoří mléko, neboť je potravinou.
„Mnozí se dopouštějí chyby a připíjejí k jídlu studenou vodu. Jídlo se nemá splachovat. Připíjení vody snižuje tvorbu slin; čím je voda studenější, tím více ubližuje žaludku. Ledová voda u jídla zdržuje trávení do té doby, než tělo dokáže žaludek opět ohřát, aby mohl pokračovat v práci. Čím více tekutin přijde do žaludku při jídle, tím nesnadněji tráví; musí totiž nejprve vstřebat tekutinu.“ CD 106, odst. 165.166.
3. pravidelně jíst 3x až 2x denně
4. při jednom jídle nejíst mnoho druhů různých chutí najednou
5. ovoce a zeleninu nemícháme dohromady. (Zelenina je silně zásadotvorná, ovoce je také zásadotvorné, ale obsahuje kyselinu ovocnou a ta potom ničí účinek zásaditosti zeleniny a působí protichůdně (antagonistic-ky). Kromě toho vznikají při trávení určitých druhů ovoce a zeleniny současně toxické látky, které mohou způsobit i prudkou otravu.)
6. chléb a pečivo nejíst teplé, nejlépe 24 hodin staré
7. nepřejídat se, třebaže jíme zdravé pokrmy
„Tato nestřídmost se často projeví okamžitě a to bolestí hlavy, nevolností a kolikou. Žaludek je přetížen, nemůže to zvládnout a člověk se cítí zle. Hlava je jako cizí, žaludek se bouří. Ale přejídání nemá často tyto následky. Někdy je žaludek přímo ochromen. Člověk necítí pocit bolesti, ale zažívací ústrojí ztrácí svoji elastičnost. Tak se podrývá přímo základ lidského organismu a život takového člověka je velmi obtížný. CD 101, odst. 155.
8. nejíst ve spěchu nebo těsně před spaním
"Jiným vážným zlem je jídlo v nevhodnou dobu, jako například těsně po velmi namáhavém výkonu, kdy člověk je vyčerpaný a zahřátý. Ihned po jídle nastává veliký nápor na nervovou soustavu; a pokud jsou mozek nebo tělo silně zatíženy těsně před nebo těsně po jídle, překáží to trávení. Je-li člověk rozčilen, v úzkosti nebo když pospíchá, je lépe nejíst, dokud si neodpočine nebo se neuklidní. V době jídla odložte starosti a znepokojující myšlenky. Nespěchejte, ale jezte s radostí, se srdcem naplněným vděčností Bohu za všechna jeho požehnání.“ MH 307
9. neužívat příliš teplé a studené pokrmy
„Nejezme ani příliš horké, ani studené pokrmy. Je-li pokrm studený, musí žaludek na jeho ohřátí věnovat mnoho nezbytné síly, aby vůbec mohlo dojít ke trávení. Libovolné pití horkých nápojů zeslabuje.“ CD 106, odst.165.
c) Syrový předkrm.
Při jedení vařené stravy dochází ke zmnožení bílých krvinek. Naše tělo reaguje na vařenou stravu jako na nepřítele a mobilizuje obranný systém. Příjmem 10% stravy syrové (čím více, tím lépe), zabráníme vzniku leukocytózy trávení. Např. při zeleninovém obědě sníme část zeleninového salátu před vařeným jídlem.
Zásadně ale neužíváme nahnilé a nakažené ovoce a zeleninu. Ani po odstranění nakažené části není potravina nezávadná, protože hniloba nebo plíseň je prostoupena v celém obsahu, ikdyž není viditelná. Toto se týká taktéž zavařenin a všech ostatních potravin.
„Vhodně připravená zelenina a ovoce jsou velmi prospěšné, nesmí však být nahnilé či nakažené. Nemáme ani tušení, kolik lidí umírá následkem zkaženého ovoce a zeleniny, jež pak v žaludku kvasí a otravuje krev.“ CD 309, odst. 464.
Čerstvé ovoce či zeleninu nám v zimních měsících nahradí ovoce sušené, mražené nebo zavařené (viz kapitola zavařování), a zelenina konzervovaná mléčným kvašením.
d) Poměr zásad a kyselin.
Většina nemocí vzniká porušením acidobazické rovnováhy, tedy překyselením organismu.
Důležité životní děje vyžadují v krvi zásadité prostředí. Jestliže jíme trvale kyselinotvornou potravu, tělo si bere rezervu z krve, ta získává kyselý charakter a celkový organismus je překyselen. Důsledkem toho je vznik mnoha nemocí: revmatismus, dna, výrůstky, usazeniny v cévách, a další. Toto vše má na svědomí nesprávně složený jídelníček.
Zásaditý charakter jednotlivých potravin můžeme změnit jejich nevhodnou úpravou na kyselinotvorný.
Např.:
a. úpravou zeleniny smažením nebo zapékáním na tuku
b. brambory se smaženou cibulkou nebo opečené na tuku
c. mák v kombinaci s cukrem
d. ovoce s cukrem
e) Střídmost.
„Pravá střídmost nás učí úplně se zříci toho, co je škodlivé a s rozvahou požívat jen zdravou a výživnou potravu.“ Health Reformer, duben 1877.
Některé potraviny samy o sobě nejsou škodlivé avšak jejich přemíra může způsobit potíže nebo mít neblahé následky.

Zdroje energie

a) Obiloviny
Tvoří základ jídelníčku. Mohou se užívat v různých úpravách - syrové, vařené, pečené. Tuhá potrava je pro organismus prospěšnější než řídké kaše, protože při kousání potravu snáze prosliníme a jsou pak dobře využity glycidy.
Základ potravy proto tvoří chléb, který musí být dobře propečený, lehký, suchý. Chléb starý 2-3 dny je zdravější než čerstvý. Nejzdravější je chléb nakrájený na krajíčky a usušený v troubě, až zmizí poslední stopy vlhkosti.

Obiloviny je možné používat naklíčené. Taková strava je bohatá na enzymy.
Nevhodné je používání jedlé sody nebo kypřících prášků na zkypření těsta, škodí to našemu zdraví.
b) Ořechy
NaMnoho rostlin ve svých semenech poskytuje olej, který má pro člověka i léčivé účinky, pokud se užívá v rozumné míře.
místo masa a živočišných tuků nám Stvořitel dal dost jiných zdravých potravin.

Maso můžeme rovněž nahradit různými ořechy. Jsou velmi tučné a výživné, proto je musíme užívat v rozumné míře, abychom své tělo nepřetěžovali

c) Mléko

Kravské mléko je nejlepší užívat ve formě kysaných výrobků, smetanu k přípravě různých salátů a také teplých jídel. Užívejme raději smetanu než máslo. To používejme co nejméně. Není vhodné do teplých pokrmů.
Mléko je zdrojem hlavně bílkovin a tuků a v syrovém stavu i vápníku. Sterilizací se zničí případné zárodky nemocí. Sýry jsou těžko stravitelné a kyselinotvorné.
Velmi málo se však ví o tom, že mléko s cukrem dohromady dráždí zažívací orgány a postihuje mozek. Rovněž způsobuje silné překyselení. Zvlášť nevhodná je kombinace mléka s vejci a cukrem. Na organismus má toto složení horší vliv než maso.
Je potřebí si uvědomit, že mléko není nápoj, ale potravina, a proto nesmíme pít mléko při žízni, neboť by mohlo dojít k vážným žaludečním potížím. Mléko raději připíjejme k jídlu, aby do žaludku přicházelo už smícháno s potravou.

d) Vejce
Vejce obsahují látky, které dovedou léčebně zakročit proti jedům

e) Sůl
Našemu tělu je potřebné také určité malé množství soli. Přesněji řečeno sodíku, jehož nejčastějším zdrojem je kuchyňská sůl. Sůl nám totiž lehkým zvýšením krevního tlaku přinese pocit tepla a dobrého zdraví.

g) Tekutiny
Tekutiny slouží jako prostředek k uhašení žízně. Dostatek tekutin je potřebný, aby náš organismus mohl vykonávat své funkce bez poruch. Např. ledviny, které čistí krev, potřebují dostatek tekutin. Není však vhodné, abychom pili při jídle, nebo ho zapíjeli.
Nedostatek vody způsobuje smrt mnohých nemocných, ačkoliv by mohli žít, kdyby se jim dostalo dostatečného množství vody

Pro udržení zdraví anebo jeho navrácení je velmi dobrým nápojem minerální voda. Je jich mnoho druhů. Obsahují různé soli a tím prospívají různým orgánům našeho těla.

Vypracování-

Můj jídelníček
6,45 chléb se sýrem
10,50 chléb se sýrem
13,25 banán
15,00 oběd
15,30 bonbóny
16,00 musli tyčinka
17,00 jablko
18,00 večeře

ideální jídelníček:
8,00 mléko,corn flakes
8,50 jogurt,jablko
9,00 jablko
10,00 jogurt
11,00 ovocný džus
12,00 polévka,sojové maso se zeleninovou oblohou
13,00 okurkový salát
15,00 musli tyčinka
16,00 banán
17,00 pomeranč
19,00 grep

Závěr- Velké procento naší populace trpí obezitou a dalšími poruchami výživy jako je bulimie a anorexie.U starší generace naší společnosti je obezita způsobena nadměrnou konzumací masa,neboť si svůj návyk pěstovali už od mládí. Proto bych ze svého jídelníčku měla vyloučit hlavně bonbóny a sladkosti a začít se stravovat opravdu zdravě a výživně.

Hodnocení referátu Zásady správné výživy a životosprávy

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  31. březen 2008
  6 507×
  2216 slov

Komentáře k referátu Zásady správné výživy a životosprávy