Zoologická zahrada ve Dvoře Králové

Zoologická zahrada vznikla na území soukromého parku, kde začátkem 20. století nechal továrník Richard Neumann vybudovat kopii renesančního zámku. Po znárodnění v roce 1945 vzniklo v zámečku městské vlastivědné muzeum, jehož součástí se staly klece, ve kterých bylo chováno několik druhů evropských zvířat. Z tohoto základu (o původní rozloze 6,5 ha) byla v průběhu dalších let postupně vybudována rozsáhlá zoologická zahrada. Oficiálně byla otevřena v roce 1946. V průběhu následujících let prodělala velký rozvoj. V 70. letech ZOO organizovala osm expedic do Afriky pod vedením ředitele ing. Josefa Vágnera (1965–83). Dovezená zvířata, zejména kopytníci, ale také šelmy, opice a plazi, dala základ unikátním chovům. ZOO se tak stala jedinečnou genofondovou bankou afrických kopytníků v Evropě.

Areál je rozdělen na klasickou ZOO (otevřenou celoročně), která se rozkládá na rovině, a na safari (provozovaném v letním období). Safari, o rozloze 27 ha, leží v mírně zvlněné, lesnaté krajině doplněné vodními plochami. Bylo otevřeno roku 1989 MVDr. Pavlem Sukem (ředitel ZOO v letech 1988–90). Návštěvníci projíždějí safaribusy územím s volně žijícími kopytníky a ptáky.

Chov afrických savců (kopytníků – nosorožců, žiraf, zeber, antilop a buvolů); šelem gepardů a psů hyenovitých;

pavilon Vodní světy s expozicí tropické řeky (největší soustava sladkovodních akvárií v ČR, obsah 60 000 l) s největší expozicí krokodýlů v ČR a s expozicí korálových útesů (obsah 20 000 l);

pavilon Ptačí svět (plocha 1500 m2 obývaná 70 druhy volně vypuštěných ptáků a vybranými druhy plazů, savců a ryb);

pavilon nočních živočichů; největší kolekce lidoopů chovaná v ČR a moderní pavilon šelem v prostředí imitujícím africkou savanu a sibiřskou tajgu;

stálá galerie obrazů nazvaná Pravěk očima Zdeňka Buriana; expozice modelů dinosaurů.

Zimoviště ježků (na jaře jsou opět vypouštěni do přírody).

Občanské sdružení Natura viva (vzniklo ze stejnojmenné nadace založené v roce 1993), které je zaměřeno na ochranu přírody a ekologickou výchovu; speciální ekologické programy spojené s praktickou výukou přírodopisu určené žákům a studentům škol všech stupňů a typů; ukázka drezúry, večerní safari (v období od 1. 7. do 31. 8.); možnost stát se členem klubu přátel ZOO a také adoptovat zvíře, které si návštěvník může vybrat z připraveného seznamu a na jehož krmení může přispívat.

rozloha 64 ha

expoziční část 49 ha

otevřeno denně od 9 h v létě do 18 h

v zimě do 16–17 h

Počet chovaných druhů (jedinců)

savci 86 (756)

ptáci 132 (663)

plazi 28 (109)

obojživelníci 8 (cca 49)

ryby 63 (cca 300)

bezobratlí 50 (cca 444)

celkem obratlovců 317 (cca 2500)

stav k 1. 1. 2000

Počet ohrožených a chráněných druhů

ohrožené druhy z Červené knihy IUCN 45

zapojení do 35 evropských chovných programů EEP

ohrožené druhy fauny ČR 17

Blíže o ZOO

Zoologické zahrady prodělaly za dobu svého vývoje obrovský kus cesty ve svém významu. Od zábavních menažerií se přeměnily na významná centra výzkumu a ochrany ohrožených druhů, vzdělávání a rekreace, sdružených do několika mezinárodních organizací.

Naše ZOO je členem European Association of ZOO and Aquaria (EAZA), World assotiation of ZOOs and Aquariums (WAZA), Conservation Breeding Specialist Group (CBSG) a Unie Českých a Slovenských zoologických zahrad (UCSZ).

Ochrana ohrožených druhů

Významnou úlohou zoologických zahrad je ochrana ohrožených druhů zvířat, snaha o jejich rozmnožení a zapojení do reintrodukčních programů, tzn. o jejich navracení do původních biotopů. Královédvorská ZOO se již léta podílí na reintrodukci afrických kopytníků, především buvolů, antilop koňských, antilop vraných a přímorožců šavlorohých. Do současnosti se podařilo tímto způsobem vrátit do původních míst výskytu již stovku zvířat.

Naše ZOO je v rámci africké specializace jedinou zahradou na světě, kde se podařilo rozmnožit kriticky ohroženou severní formu nosorožce tuponosého. Královédvorský chov těchto obdivuhodných zvířat, stojících na pokraji vyhubení, je dnes světovou raritou.

Naše zahrada se pochopitelně zabývá i ochranou české fauny. V 80. letech 20. století jsme se podíleli na reintrodukci rysů na Šumavu a tetřevů hlušců do Krkonoš.

Součástí ZOO Dvůr Králové je také stanice pro handicapované živočichy, které po rekonvalescenci vypouštíme zpět do přírody. Tato stanice spolupracuje s několika zařízeními podobného druhu v České republice.

Výzkum

Specializované chovy v zoologických zahradách poskytují také příležitost k výzkumu v oblasti zoologie, etologie a ekologie.

Na výzkumu genetiky a reprodukce nosorožců spolupracujeme s kolegy v Německu, Rakousku a USA a výsledkem je kromě mnoha publikací i naděje na pokračování reprodukce severní formy nosorožce tuponosého, která ve volné přírodě přežívá už jen v národním parku Garamba v Konžské demokratické republice.

Naše ZOO spolupracuje s Českým rozhlasem na projektu Africká odysea, jehož cílem je výzkum tažných cest a chování čápů. V areálu zahrady jsou proto označováni divocí čápi a sledováni na jejich cestě vedoucí přes Turecko do severní Afriky a dále přes řadu států až do jižní Afriky a zpět. Z našich výzkumů se zatím podařilo zjistit, že mláďata odlétají nezávisle na rodičích, a dokonce každé jinou trasou. Za den uletí i neuvěřitelných 500 km. Dospělí ptáci se na rozdíl od mláďat při své cestě do Afriky delší dobu zdržují v jižních oblastech Evropy. Zatímco samci se na hnízda vrací na jaře jako první, samice přilétají o 2-3 dny později.

Vzdělávání

Naše zahrada nabízí školám širokou škálu vzdělávacích programů, které jsou zaměřené na různé stupně škol. Součástí těchto programů je i samostatná práce studentů při vyplňování pracovních listů přímo v areálu zahrady, promítání videoprogramů ve Středisku ekologické výchovy, ukázky kůží, koster, rohů a dalších praktických předmětů, souvisejících s přednášenou látkou.

Další specialitou naší ZOO je realizace programu pro zrakově postižené s názvem "Okno dokořán", který je velmi oblíbený a využívaný handicapovanými spoluobčany z celé republiky.

Rekreace

Naše ZOO leží v podhůří nejvyšších českých hor - Krkonoš, v malebném údolí potoka Netřeby. V této půvabné přírodní scenérii byly vytvořeny expozice, které zachovávají přirozené podmínky života chovaných zvířat. Velká stáda našich kopytníků obývají prostorné výběhy a od návštěvnických stezek je odděluje pouze příkop. Šelmy a primáti jsou od návštěvníků odděleni bezpečnostním sklem, což umožňuje bezprostřední kontakt se zvířaty.

V poslední době jsme vybudovali nebo modernizovali velké tropické pavilony, které jsou vyhledávaným místem po celý rok.

V letní sezóně probíhá řada akcí pro veřejnost, jako jsou křtiny, oslavy narozenin, dětské dny a další akce, které jsou návštěvnicky velmi atraktivní.

Krátce z historie ZOO

Královédvorská zoologická zahrada vznikla na území původního soukromého parku s překrásnou budovou - kopií renesančního zámku (originál leží u Vídně), kterou nechal jako letohrad postavit začátkem 20. století (1905) továrník Richard Neumann. Po znárodnění textilního průmyslu v roce 1945 vzniklo ve „vile“ městské Vlastivědné muzeum, jehož součástí se postupně staly klece s evropskými zvířaty - základ budoucí ZOO.

Zoologická zahrada byla oficiálně otevřena pro veřejnost dne 9. května 1946 na ploše pouhých 6,5 ha. Prvním správcem ZOO a zároveň kustodem muzea byl Josef Fabián (správce ZOO 1946-1953). Především v prvních desetiletích byly jednotlivé klece a výběhy stavěny svépomocí, mezi nejvýznamnější patří adaptace původního palmového skleníku na první „Tropický pavilon“ s opicemi, ptáky a prvním královédvorským lvem nazývaným Rémus.

K významnému rozvoji zahrady došlo za Františka Císařovského (ředitelem ZOO v letech 1956-1965). I když řada akcí byla stále prováděna svépomocí, vznikly první velké pavilony, které byly nejmodernější v tehdejším Československu (terárium, výběh ledních medvědů, pavilony šelem, pavilon pro slona aj.). Celková plocha ZOO se zvětšila na 28 ha a kolekce zvířat byla rozšířena o řadu vzácných a exotických druhů. Zároveň vzrůstala i návštěvnost, která dosáhla prakticky 250 tisíc osob ročně a výrazně se zvýšilo postavení královédvorské ZOO mezi ostatními československými zahradami.

Dalším mezníkem byla 70. léta, kdy ZOO zorganizovala 8 expedic do různých zemí Afriky a dovezla kolem 2 tisíc zvířat. Specializaci zahrady na africkou faunu prosadil ing. Josef Vágner, CSc. (ředitel v letech 1965-1983). Dovezená zvířata (především kopytníci, ale i šelmy, opice a plazi) dala základ unikátním chovům, které ze zahrady činí jedinečnou genobanku četných afrických kopytníků na Evropském kontinentě.

Významným modernizátorem a realizátorem nových expozičních trendů v zahradě byl Ing. Jiří Svoboda (ředitel v letech 1984-6), který zahájil výstavbu expozic a výběhů imitujících přirozené prostředí, zrušil v celé ZOO zábradlí a zahájil zakrývání budov a plotů palisádami, vegetací a podobně. Zahájil také výstavbu řady objektů, bez jejichž realizace by nedošlo později k otevření Safari pro veřejnost. Experimentálně začala být vypouštěna některá zvířata do Safari, které bylo poprvé otevřeno pro návštěvníky MVDr. Pavlem Sukem (ředitel v letech 1988-1990) 8. května 1989.

V současné době dosahuje královédvorská ZOO výjimečných světových úspěchů v chovu nosorožců, žiraf, zeber, buvolů a řady druhů antilop. Počtem držených zvířat je největší ZOO u nás a je nejznámější i nejslavnější českou zoologickou zahradou. Zároveň je největším chovatelem afrických zvířat v Evropě a patří mezi nejkrásnější ZOO Evropy i světa. Jako jediná v ČR nabízí v létě (od května až do konce září) „Africké safari“, v němž návštěvníci projíždějí ve speciálně upravených safaribusech mezi volně vypuštěnými zvířaty – kopytníky a ptáky. Od roku 2003 jezdí po safari dvouposchoďové autobusy.

Zoologická zahrada Dvůr Králové nad Labem

Štefánikova 1029

544 01 Dvůr Králové n. Labem

 

Specializace

Chov afrických savců (kopytníků – nosorožců, žiraf, zeber, antilop a buvolů); šelem gepardů a psů hyenovitých;

pavilon Vodní světy s expozicí tropické řeky (největší soustava sladkovodních akvárií v ČR, obsah 60 000 l) s největší expozicí krokodýlů v ČR a s expozicí korálových útesů (obsah 20 000 l);

pavilon Ptačí svět (plocha 1500 m2 obývaná 70 druhy volně vypuštěných ptáků a vybranými druhy plazů, savců a ryb);

pavilon nočních živočichů; největší kolekce lidoopů chovaná v ČR a moderní pavilon šelem v prostředí imitujícím africkou savanu a sibiřskou tajgu;

stálá galerie obrazů nazvaná Pravěk očima Zdeňka Buriana; expozice modelů dinosaurů.

Chovatelské úspěchy

Jediný chov severní formy bílého nosorožce na světě, světově unikátní chovy nosorožců černých (odchovy mláďat tří druhů nosorožců), gepardů, levhartů perských, psů hyenovitých a fos; chovy žiraf, zeber, mnoha druhů afrických antilop, dále opic gueréz angolských a orangutanů, plameňáků, pelikánů, kormoránů a dalších tropických ptáků.

Významné odborné aktivity

– členství v EAZA a v dalších odborných institucích;

– koordinování evropského chovného programu nosorožců tuponosých;

– spolupráce s českými i zahraničními odbornými pracovišti a s univerzitami;

– stanice handicapovaných zvířat (zajišťuje péči o poraněná zvířata domácí

fauny, např. o ptáky poraněné elektrickým proudem, ve spolupráci se stanicemi

Krkonošského národního parku ve Vrchlabí a v Libštátě u Lomnice nad

Popelkou),

– zimoviště ježků (na jaře jsou opět vypouštěni do přírody);

– zásluhy o zachování genofondu odchovem a reintrodukcí rysa ostrovida

(Šumava v pol. 80. let 20. století) a tetřeva hlušce (Krkonošský národní park

v 2. pol. 80. let),

posilování populací volně žijících ptáků, kterým hrozí v přírodě vyhubení

(záchrana sovy pálené);

– reintrodukce buvola kaferského a antilopy koňské v JAR a přímorožce

šavlorohého v Tunisku

 

Hodnocení referátu Zoologická zahrada ve Dvoře Králové

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  13. červenec 2007
  2 797×
  1723 slov

Komentáře k referátu Zoologická zahrada ve Dvoře Králové

lukas
docela teský to psat ručně