Mýdla

Mýdla jsou směsi solí vyšších mastných kyselin (minimálně 10 uhlíků). Mezi nejčastěji vyráběná mýdla patří mýdla draselná (většinou mazlavá), sodná (tuhá) a amonná (jsou však nestálá a tak se používají jako přísady do mýdel draselných a sod-ných).
Mezi méně vyráběná mýdla patří mýdla kovová (soli kovů žíravých zemin). Vy-rábějí se z alkalických mýdel srážením solí těžkého kovu. Nejčastěji to jsou mýdla Al (impregnace textilu, klížení papíru), Pb, MN, Co (jako sikativy) a Ca (výroba konzis-tentního tuku).
Působnost mýdla spočívá ve smáčecí a emulgační schopnosti a ve tvorbě ad-sorpčních sloučenin. Odstraňuje i látky ve kterých se nerozpouští (petrolej)- emulguje je. Mýdla mají velkou přilnavost k smáčeným látkám.

Vlastnosti mýdel
Jsou rozpustná ve vodě- rozpouští se za vzniku koloidních roztoků. Rozpustnost klesá se vzrůstajícím počtem uhlíků v mastné kyselině. Mýdla vyrobená z nenasycených kyselin se rozpouštějí lépe než mýdla kyselin nasycených. Draselná mýdla se rozpouští lépe než sodná. Se vzrůstající teplotou se rozpustnost mýdel zlepšuje.
Snižují povrchové napětí- to je způsobeno tím, že vzájemná přitažlivost molekul vody je větší než přitažlivost molekuly mýdla a molekuly vody. Z tohoto důvodu se do-stávají molekuly mýdla na povrch, kde vytváří novou hladinu o nižším povrchovém na-pětí. Důsledky tohoto jevu jsou tři: mýdlové roztoky dobře pění, dobře pronikají kapilá-rami a mají velkou smáčivost.
Viskozita (tvrdost)- závisí na koncentraci, na povaze mastné kyseliny, z níž bylo mýdlo vyrobeno, druhu alkalické soli, které bylo při výrobě použito, a teplotě. Mýdla na jejichž výrobu bylo použito vyšších mastných kyselin jsou viskóznější než mýdla z nižších mastných kyselin. Draselná mýdla mají nižší viskozitu než mýdla sodná. Neu-dává kvalitu ani vydatnost mýdla, které mohou být sníženy plněním (viz. Plnění mýdel).

Výroba mýdel
a) Vaření mýdla. Probíhá ve varně nebo v autoklávu. Před vařením musí ještě dojít ke zmýdelnění tuků ze kterých chceme mýdlo vyrábět.
- zmýdelnění neutrálního toku NaOH nebo KOH
- zmýdelnění neutrálního tuku uhličitanem sodným v autoklávu pod tlakem
- zmýdelnění neutrálního tuku vápnem a převedením Ca mýdla, které vznikne, pomocí uhličitanu sodného na mýdlo Na = Krebitzův způsob
- zmýdelnění mastných kyselin pomocí uhličitanu sodného = karbonátový proces

b) Vysolování, neboli vylučování mýdla z mýdelných roztoků pomocí elektro-lytů. Přidáváním elektrolytu dochází k shlukování částic mýdla, až při určité koncent-raci (hraniční koncentrace) dojde ke srážení disperzní fáze. Množství elektrolytu závisí
- na vlastnostech mastné kyseliny (z nižších mastných kyselin se vysoluje hůře než z vyšších, z nenasycených hůře než z nasycených a to tím víc, ko-lik mají násobných vazeb).
- na elektrolytu (různě koncentrované mají různou srážecí schopnost)
- na teplotě (při vyšších teplotách je třeba větší množství elektrolytu, nejčas-těji se pracuje při teplotě kolem 100ºC).
c) Plnění mýdel- za účelem zlevnění. Plní se např.: mastek, křemičitá šamotová moučka, hlinka, vodní sklo, sůl, soda, potaš, škrob.
d) Chlazení, řezání, sušení a lisování mýdla.

Plnění mýdel
Za účelem zlevnění se mýdla tkzv. plní. Nejčastěji se používá mastek, křemičitá moučka, hlinka, šamotová moučka, vodní sklo, sůl, soda, potaš a škrob.

Rozdělení mýdel
Dříve se mýdla dělila na mýdla sodná (tuhá) a mýdla draselná (mazlavá). Nyní se rozlišují na mýdla jádrová, polojádrová, klihová a mazlavá.
Jádrová mýdla, dělí se na dva typy:
a) jádrová mýdla na spodním louhu, vzniknou zmýdelněním tuku nebo mast-ných kyselin a vysolením solí tak, aby došlo k úplnému vysolení a rozvrst-vení na spodní louh mydlářský a jádro. Jádro = mýdlo+voda+sůl.
b) Jádrová mýdla na klihové sedlině, vzniknou zmýdelněním tuků nebo mast-ných kyselin. Protože však obsahují mimo jádrové tuky také klihové tuky nemohou být úplně vysolena. Za varu se při vysolování vytvoří tři vrstvy- klihová sedlina, jádro a spodní louh ( voda, NaCl, glycerin). Takto získaná mýdla jsou nejčistší.
Polojádrová mýdla, neboli eschwegská, obsahují jádro prostoupené klihovou sedlinou. Vznikají zmýdelněním směsi tuků jádrových a klihových a nedostatečným vysolením za varu.
Klihová mýdla, vznikají tuhnutím tekutých mýdelných klihů aniž při tom dochá-zí k porušení jejich homogenity
Mazlavá mýdla, jsou draselná mýdla vyrobená z kapalných mastných kyselin, mají vazelinovitou konzistenci.

Suroviny používané při výrobě mýdel

Tuky nebo pryskyřice, alkálie, elektrolyty, plnidla, barviva.
Tuky- dělí se na rostlinné a živočišné. Z rostlinných olejů je nejčastěji používaný podzemnicový olej, dále pak bavlníkový, olivový, slunečnicový a sojový. Pro výrobu mýdel je nevhodný olej řepkový a sezamový. Z živočišných tuků se nejčastěji použí-vá vepřové sádlo, rybí tuk a lůj (jemná toaletní mýdla). Jako náhražka tuků se někdy používá i pryskyřice.
Alkálie- nejčastěji se používá NaOH a KOH, méně pak uhličitan draselný.
Elektrolyty- nejčastěji se používá kuchyňská sůl.
Plnidla- viz. plnění mýdel
Barviva- převážně se používají vydatná anilinová barviva nebo např. utramarin.

Hodnocení referátu Mýdla

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  26. říjen 2007
  4 145×
  738 slov

Komentáře k referátu Mýdla