Bezruč, Petr - Slezské písně

Kantor Halfar
Už od malička měl Halfar velmi vzpurnou povahu. Věřil ve vlastenectví a nechtěl ponižovat lid tím, že by ještě vyučoval v polštině. To se ale pánům nelíbilo, proto nedostal kantor nikde místo. S přibývajícími léty se však tato situace stále neměnila a kantor Halfar tím velmi trpěl. I když by si mohl najít hodnou manželku, raději zůstával starým mládencem. Po čase na tom byl už tak špatně, že raději svůj život dobrovolně ukončil. Velnou ironií bylo, že až teprve v této chvíli dostal místo, na hřbitově…
„Bez modlitby, bez slzy ho,
jak při hříšné duši jisto,
v roh hřbitova zakopali,
a tak dostal Halfar místo.

Maryčka Magdonova
Maryčka se musela starat o svých pět mladších sourozenců. Otec havíř byl totiž zabit, když se cestou z Ostravy zastavil v krčmě a na matku se překlopil plný vůz uhlí. Mladičky Maryčka Magdonova nevěděla, co si počít. Neměli jídlo a navíc začala krutá zima. V chalupě nebyl ani kousek dřeva a okolní lesy markýze Gera ho byly plné. 3la ho tedy trochu nasbírat, jenže ji viděl burmistr Hochfelder. Zatknul ji a chtěl odvést do vězení v Frydku. Maryčka však neunesla pocit, že její sourozenci zůstanou úplně sami a raději cestou skočila ze skály do řeky Ostravice.
Na Starých Hamrech na hřbitově při zdi
bez křížů, bez kvítí krčí se hroby.
Tam leží bez víry samovrazi.
Tam leží Maryčka Magdonova.
Jen jedenkrát
Básník přirovnává svou ztracenou lásku k dávnému příběhu jedné severské země. Tam byl stále jen sníh, tma a zima a lidé tím nesmírně trpěli. Když však jednoho dne zasvítilo sluce, všichni zděšeně prchli do jeskyní a příbytků. Strachem z neznámého utěsnili východy i okna a modlili se, aby je Bůh nechal žít. Ten se ale rozzlobil, díky těm hloupým modlitbám, a také protože se nikdo neradoval, i když venku roztál sní a vše kvetlo. Odvrátil se od těchto lidí a s ním i slunce. Ti když se konečně odvážili vylézt na povrch, uviděli tu krásu a uvědomili si, že vše díky jejich modlitbám opět zmizí, všechno nesmírně litovali. Těž budou muset žít opět tak, jak před tím, ale nyní, když poznali, jak může být vše nádherné, to bude mnohem a mnohem těžší.
Sám básník potkal překrásnou dívku, ale odmítl ji, protože si myslel, že je pro ni příliš starý. Později toho také velmi litoval.
„Sladkým krokem kolem mne šla láska,
a já přirazil dveře svojí chaty,
a nikdy více se nevrátí zpátky!“
Pyšný Janek
Mládenec se vůbec nechce ženit. Chtěl by být svobodný, jen chodit do krčmy a jezdit si na koni.

Úspěch
Básníčkovi je úplně jedno, že ho v Praze uznávají a obdivují. Chtěl totiž, aby jeho básním rozuměli samotní utlačovaní horníci a aby se staly podnětem k revoluci.

Hodnocení čtenářského deníku Bezruč, Petr - Slezské písně

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  22. září 2007
  2 779×
  444 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Bezruč, Petr - Slezské písně