Bezruč, Petr - Slezské písně

Základním rysem a hodnotou Slezských písní je jejich realismus, pravdivé zobrazení života ve Slezsku. Básník cítí zájmy lidu jako své vlastní. Svůj osud spojuje s osudem lidu ( Ostrava, Kdo na moje místo, Ty a já). Hovoří o sobě jako o horníkovi, jako o jednom ze 70000. Tato sbírka je celkově laděna proti české buržoasii. To je dobře vidět třeba na básni Praga caput regni,nebo Den Palackého. Stále se zde opakuje několik námětů : úmorná robota v dolech, důlní katastrofy, ženy prosící u pánů o chléb, hladové děti, alkohol. V některých básních se projevuje nenávist lidu, představa revoluce – Ostrava, Pětvald 1., Dvě dědiny.
Bezruč vytvořil celou řadu básnických typů. Především je to horník, který zachycuje všechny podstatné znaky hornického života. Nejcitlivěji ukázal bídu a utrpení lidu na osudech slezských dívek a žen. (Zem pod horami, Koniklec, Návrat, Žermanice, Pětvald 2, Maryčka Magdónova). Často se objevují nepřátelé lidu – němečtí kapitalisté a hlavně habsburský arcivévoda Fridrich – Markýz Géro zde prezentován jako tyran (Osud, Markýz Gero). Objevují se i postavy Židů, většinou líčeny negativně. Bezručův odmítavý vztah k nim není dán rasovou nenávistí. Je určen třídním zařazením Židů ve Slezsku – většinou jde o majitele kořalen a lichvářů, kteří přišli z ciziny do beskydských vesnic a dovedli se v krátké době obohatit na účet lidu (Pár nobile, Kdo na moje místo). Je zde však i postava chudého Žida v básni Papírový Mojšl. Ve sbírce se také několikrát opakuje problém odrodilství (Střebovský mlýn, Bernard Žár).
Ve několika Slezských písních je obsažena milostná lyrika. (Návrat, Labutinka, Jen jedenkrát).
Jazyk Slezských písní je prostoupen kulturně- historickými termíny i latinskými slovy, vedle toho zahrnuje i slova nářeční (řondit- mluvit, iskerka- sedmikráska, piznout- udeřit,večerek- netopýr), která slouží k dokonalejší charakteristice postav.
Některé Bezručovy básně byly také zhudebněny.
OSTRAVA: Je reakcí na hornickou stávku. Bezruč zde vyjádřil svůj protest proti cizáckým majitelům dolů. Vžil se do osudu ostravského havíře, mluví jeho ústy.
JÁ: Bezruč se vydává za věštce, který se zrodil ze vzdoru, zlosti a nenávisti slezského lidu. Obviňuje české politiky a ukazuje těžký život chudých obyvatel Beskyd.

Hodnocení čtenářského deníku Bezruč, Petr - Slezské písně

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  2. srpen 2007
  3 925×
  338 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Bezruč, Petr - Slezské písně