Boccaccio, Giovanni - Dekameron

Giovanni Bocaccio

Přečetla jsem si knihu Dekameron, kterou napsal Giovanni Bocaccio. Bocaccio psal tuto knihu mezi roky 1348 až 1353, v době, kdy v Itálii zuřil mor.

Giovani Boccaccio se narodil v roce 1313 a zemřel roku 1375. Byl italským spisovatelem a básníkem. Vyznačuje se především tím, že jeho postavy mají typické individualistické rysy, vlastní myšlení, a také, že sazí především na zdravý rozum a reálný svět. Pro toto dílo platí, že především skrze své umění prosazoval renesanční humanismus, o čemž vypovídají právě příběhy.

Dekameron

Příběh se odehrává na italském venkově, kam před morem, uteklo z Florencie deset lidí, sedm žen – Pampinea, Fiammentta, Filomena, Emilia, Laureta, Neifile, Elisa a tři muži – Pamfilo, Filostrato a Dioneo. Na venkově trávili čas tím, že si každý den vyprávěli příběhy.

Nejvíce se mi líbili příběhy z třetího dne, na který bylo dáno téma: ,,O lidech, kteří svou obratností dosáhli něčeho, po čem velice bažili, anebo nabyli toho, oč předtím přišli.“ Z nich jsem si vybrala příběh, který vyprávěla Pampinea. Tento příběh se odehrává ve městě Pavii, vystupují v něm postavy král Agilulf, jeho žena královna Theodolina a královský podkoní. Vypráví o tom, jak se do krásné manželky langobardského krále Agilulfa zamiloval obyčejný podkoní. Nebyl to ale hlupák, proto vypozoroval denní rituály krále, a pak královnu sám navštívil na loži, aniž by poznala změnu. Avšak král se to dozvěděl a hned si zjistil, který z poddaných to byl podle tepu srdce. Aby večer netropil zmatek, přistiženému sluhovi ustřihl pramen vlasů, ale po jeho odchodu udělal podkoní to samé ostatním sluhům. Když si dal král zavolat sluhy druhého dne, poznal svůj omyl a řekl: ,,Ten, jež to učinil, ať tak již nečiní – a jděte sbohem.“ Sluhové se divili, ale ten, který se provinil byl vděčný a už to znovu neopakoval.
Další příběh ze třetího dne, který se mi líbí, vyprávěla Neifile. V něm vystupují postavy dcera lékaře Gillettte a šlechtic Bertrand. Vypráví o tom, jak dcera lékaře Gillete touží již od dětství po mladém šlechtici jménem Bertrand. Ale pro svůj nízký původ u něj nemá šanci. Když mladík odejde ke dvoru, využije dívka příležitosti a nabídne nemocnému králi, že jej vyléčí. Za oplátku si přeje Bertranda za muže. Dobrá král pro ni šlechtice získal, ale novomanžel hned po svatbě utíká na vojnu, aby s ní nemusel sdílet lož. Zdrcená Gillette mu napíše dopis, v němž chce znát podmínky jeho návratu, na což jí muž odpověděl, že se nevrátí, dokud nebude mít na ruce jeho rodinný prsten a neponese v náručí jejich syna, což jsou nesplnitelné úkoly. I tak se dívka odhodlá je splnit. Převlékne se za poutnici a takto přestrojená se ve Florencii seznámí s vdovou a její ctnostnou dcerou, jimž nabídne finanční obnos, když jí dostanou na lože pana Bertanda. Šlechtic se totiž velmi zajímá o chudou dceru, tudíž si večer ani nevšimne, že je v posteli s vlastní ženou. Gillette se dokonce podaří od něj získat prsten, a když pozná své těhotenství, odjede z Florencie a ke svému muži se vrátí až se dvěma syny v náručí a drahocenným prstenem na ruce. Konečně Bertrand ocení lásku své ženy a už jí nikdy neopustí.

Tato kniha je ranně renesančním románem a vyznačuje se rámcovým příběhem. Postavy
V příbězích jsou popisovány realisticky a je kladen důraz na jejich vlastnosti. V minulosti dílu byla vytýkána přemíra sexuality.

Dekameron se mi velice líbil, příběhy jsou vtipné, poučné a popisují život takový jaký byl.

Hodnocení čtenářského deníku Boccaccio, Giovanni - Dekameron

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  matuskova22
  28. prosinec 2012
  4 001×
  565 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Boccaccio, Giovanni - Dekameron