Christiane F. - My děti ze stanice zoo

S Christianou F., které bylo tehdy patnáct let, se na začátku roku 1978 v
Berlíně, kde musela vypovídat jako svědkyně při soudním procesu, setkali dva
němečtí reportéři- Kai Hermann a Horst Rietz. Domluvili se s ní na rozhovoru, který jim měl pomoci při
sběru materiálu o situaci mladistvých. Na rozhovor si vyhradili dvě hodiny,
ze kterých se nakonec staly dva měsíce. Právě z magnetofonových záznamů
jejich rozhovorů vznikla tato kniha.
Christiane měla na knize zájem, protože si přála, aby už konečně bylo
prolomeno mlčení o drogové závislosti dospívajících. Dokonce i členové její
narkomanské party a jejich rodiče toto dílo podpořili a byli ochotni
poskytnout své fotografie a jména, aby tak posílili jeho dokumentární
charakter.
Kniha vypráví příběh čtrnáctileté Christiane, která se spolu se svými rodiči
a mladší sestrou přestěhuje z německého venkova do velkoměsta – do Berlína.
Během několika měsíců se její život od základů změní. Ve svých dvanácti letech se v evangelickém centru pro mládež setká s hašišem. Později začíná brát
různé tlumící látky a začíná pít. Ve svých 13-ti letech poprvé navštíví
snad největší diskotéka v Evropě- SOUND. Zde se také poprvé setkala s heroinem a začala si píchat. Dařilo se jí ve škole, doma a byla mezi lidmi oblíbená. Jenže tento krásný pocit trval pouhých 8 týdnů. Nastoupila psychická závislost. Její matka si jednoho dne všimla, že si píchá (ukázka, 146-147). Byl to pro ní šok, nevěděla co dělat. Odvezla svou dceru na vesnici, kde Christiana strávila 4 týdny.. Poté se vrací do Berlína. Protože však nemá dost peněz na svoji denní dávku, musí si na ni, vydělávat prostitucí.
Christiana se pokoušela 6x odvykat. Její život byl ztracený, ale nakonec zakročila její matka, Ve svých patnácti letech dostává druhou šanci.
Knížka se mi líbila proto, že byla psaná hovorově, nespisovně. Prolíná se zde povídání Christiane s povídáním její matky, vedoucím psychosociální poradny a vedoucím evangelického centra. Díky tomu má čtenář možnost nahlédnout na problém toxikomanie z obou stran a vytvořit si tak na drogovou problematiku svůj názor. Tato kniha se čte jedním dechem, i když tu nejde o klasický příběh jako
spíš o krutou a otřesnou pravdu.

Hodnocení čtenářského deníku Christiane F. - My děti ze stanice zoo

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  20. prosinec 2007
  3 612×
  339 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Christiane F. - My děti ze stanice zoo