Christiane F - My děti ze stanice ZOO

Obsah knihy

S Christiane F., které bylo tehdy 15 let se potkali autoři knihy v roce 1978 v Berlíně, kde vypovídala jako svědkyně při jednom procesu. Domluvili se s ní na rozhovoru, který měl pomoci při sběru materiálu o situaci mladistvých. Vyhradili si na rozhovor dvě hodiny. Z těchto dvou hodin byly nakonec dva měsíce. Z magnetofonových záznamů rozhovorů vznikla kniha. Christiane měla na této knize zájem, protože stejně jako všichni narkomani si přála, aby už konečně bylo prolomeno mlčení o drogové závislosti dospívajících. Všichni členové narkomanské party , kteří dosud žijí, tuto knihu podpořili.
Christianina rodina se přestěhovala do Berlína, kde rodiče koupili velký byt a chtěli si zařídit seznamovací kancelář. Na sídlišti, kde bydleli, nebylo kde si hrát. Do školy chodila Christiane ráda, byla nadprůměrně inteligentní. Doma měla hodně zvířat, o které se starala. Její otec v Berlíně nesehnal práci, byl nervózní, pil a Christiane se sestrou bil. Matka se nakonec s otcem rozvedla a našla si nového přítele Klause. Klaus byl spokojený, když děti zůstávaly co nejdéle venku a nebyly doma. Sestra utekla k otci. Klaus přikázal všechna zvířata dát z domu. Christiane si připadala hodně osamělá. Ve škole si našla kamarádku Kessi. Ta naučila Christiane chodit za školu a také Christiane v jejích dvanácti letech seznámila s hašišem. Ve třinácti navštěvovala diskotéky, seznámila se s heroinem. Její rodinou se stala parta. Cítila sice, že mezi tuto partu nepatří, že to není její svět. Chtěla se matce svěřit, ale nešlo to. Stala se drogově závislou. Přes den chodila do školy, odpoledne spolu s přáteli narkomany vydělávala na stanici ZOO peníze na drogu prostitucí. Její matka dva roky netušila o jejím dvojím životě. Ve škole přestávala prospívat. Její první kluk Atze umírá na předávkování drogou. Zanechává dopis, kde před drogami své vrstevníky varuje. Nejbližší kamarádka Christiane Babsi také již ve čtrnácti letech umírá, stává se tehdy nejmladší obětí heroinu v Berlíně. Christiane se snaží několikrát o detoxikace a odvykání. Nikdy se jí to však nepodaří.
Její další láska Detlef se po odpykání trestu už nedotkl heroinu, a dokonce přestal i kouřit. Také Kuřátko, Frank, kterého Christiane považovala za „odepsaného heráka“, žije dnes bez drog a živí se jako taxikář. I Stella, kamarádka Babsi, se vzdala heroinu, ale vyměnila ho za alkohol. Christiane měla zdánlivě nejsnadnější cestu do světa bez drog. Když vyšla tato kniha, stala se rázem slavnou. Její noví známí, novináři Horst Rieck a Kai Hermann, jí pomohli sehnat učební místo v knihkupectví blízko Hamburku. Půl roku před závěrečnými zkouškami ale Christiane, jako už mnohokrát ve svém životě, nevydržela a ze školy utekla. Peníze, které dostala v den své plnoletosti za svou knihu, paradoxně způsobily, že se své závislosti na drogách nedokázala zbavit. Už si nemusela vydělávat jako zlodějka nebo prostitutka, mohla mít heroinu kolik chtěla. Dnes žije sama, navštěvuje matku a sestru. Většinu času prosedí před televizí a sní o životě, který neumí žít.

Kai Hermann

- narozen roku 1938
- byl redaktorem periodik Die Zeit, Spiegel, Twen a Stern
- nyní žije jako volný publicista v Landsatzu v okrese Lüschow-Dannenberg
- byl vyznamenán cenou Theodora Wolfa a medailí Carla v. Ossietzkyho

Horst Rieck

- narozen roku 1941
- žije jako volný autor v Berlíně
- spolupracovník Sternu a deníku Die Zeit
- zabývá se problémy mládeže

Analýza textu

- témata,o kterých se moc nemluví
- psáno formou výpovědí lidí
- důležitost rodiny při výchově dětí
- snaha odradit děti o drog
- píší podle skutečných událostí
- nic nevynechávají
- ukazují některá východiska
- nesnaží se o dobrý konec

Použitá literatura

1. K.Hermann, H.Rieck: My děti ze stanice ZOO,
OLDAG, Ostrava 1996

Obsah knihy

S Christiane F. se potkali autoři knihy v roce 1978 v Berlíně, kde vypovídala jako svědkyně při jednom procesu. Domluvili se s ní na rozhovoru, který měl pomoci při sběru materiálu o situaci mladistvých. Z magnetofonových záznamů rozhovorů vznikla kniha. Christianina rodina se přestěhovala do Berlína. Na sídlišti, kde bydleli, nebylo kde si hrát. Její otec v Berlíně nesehnal práci, pil a Christiane se sestrou bil. Matka se s otcem rozvedla a našla si nového přítele Klause. Sestra utekla k otci. Christiane si připadala hodně osamělá. Ve škole si našla kamarádku Kessi. Ta naučila Christiane chodit za školu a seznámila ji s hašišem. Ve třinácti se seznámila s heroinem. Její rodinou se stala parta. Stala se drogově závislou. Přes den chodila do školy, odpoledne spolu s přáteli narkomany vydělávala na stanici ZOO peníze na drogu prostitucí. Její matka dva roky nic netušila. Její první kluk Atze umírá na předávkování. Zanechává dopis, kde před drogami své vrstevníky varuje. Christiane se snaží několikrát o detoxikace a odvykání. Nikdy se jí to však nepodaří. Její další láska Detlef se po odpykání trestu už nedotkl heroinu. Christiane měla zdánlivě nejsnadnější cestu do světa bez drog. Když vyšla tato kniha, stala se rázem slavnou. Sehnala učební místo v knihkupectví blízko Hamburku. Půl roku před závěrečnými zkouškami ale Christiane ze školy utekla. Peníze, které dostala za svou knihu, paradoxně způsobily, že se své závislosti na drogách nedokázala zbavit. Už si nemusela vydělávat jako zlodějka nebo prostitutka, mohla mít heroinu kolik chtěla.

Hodnocení čtenářského deníku Christiane F - My děti ze stanice ZOO

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  12. srpen 2007
  18 792×
  831 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Christiane F - My děti ze stanice ZOO

anonym007
Byla to sila. Knihu jsem precetla doslova jednim dechem. Urcite doporucuju, mela by se cist na druhem stupnijako povinna cetba.