Drda, Jan - Němá barikáda

Autor knihy v Němé barikádě výstižně popisuje postavy prostých českých lidí v době okupace. Jejich hrdinství a odpor proti okupantům. Janu Drdovi se v knize podařilo ukázat tvář českého lidu, který se v různých okamžicích mění v hrdinné bojovníky proti fašismu. Kniha je rozdělena do osmnácti povídek s těmito názvy:

Třetí fronta, Včelař, Vyšší princip, Hlídač dynamitu, Vesnická historie, Nenávist, Padly beze jména, Pancířová pěst, Zákeřník, Až vstanou mrtví, Němá barikáda, Prapor, Svědek dějin, Politik, Choura praporečník, Polévka matky Krovozové, Dařbuján a pidimuži, Andělé pana Hromka.

NENÁVIST

Tak nazval autor příběh Jana Babánka a Lojzy Mrázka. Tito dva přátelé spolu ničí Němce ve městě. Zpočátku měl Lojza z Babánka strach a málem před ním utekl. Starý pán totiž působí jako četník. A když Lojzovi vysvětlil, že potřebuje jeho pomoc a že mu syna zabili ve válce, hoch ssouhlasí. Jednou při obraně města je pan Babánek ne jedné z barikád. Pevně svírá pušku a pozorným zrakem vyhledává Němce. Znenadání mu zbraň z ruky vytrhne nový obránce, protože svou ztratil. Na obhajobu dodá, že ji děda nepotřebuje. Vzápětí se mu dostává bolestného ponaučení od tramvajáka, který ukáže na čárky napsané na převrávené tramvaji, a říká, že Babánek je nejlepší střelec.

ZÁKEŘNÍK

Je májový slunný den. Asi dvacet metrů za barikádou leží Helenčino bezvládné tělíčko. Po ulici běží muži, kteří dali zbraně dopředu na barikádu a vidí Helenčino tělo. Stojí nad ním a přemýšlí. Kdo to asi udělal? Prohledali všechny okolní domy a nokde nikdo. Až jednou si vzpomněl, že nechal ve čtvrtém patře starou bábu. Rozběhli se tam. Otevřela jim stará žena v noční košili a starém županu. Martínek chytil starou bábu za rameno a odstrčil ji. Vpadne dovnitř bytu, ale nikdo tu není. Najednou si všimne krajíce. Široký mužský chrup na něm vytvořil dva půlměsíce a zanechal kapky krve. Jednou ranou otevřel Martínek dveře skříně, vytahuje šaty a najednou drží něco pevného – živého Němce. Hned ho svázali šňůrou na prádlo. Bába se nahla z okna a spadla dolů. Povstalci nutili Němce jíst zem, on plnou pusou jedl až se zalykal. ukázalo se, že je to doktor. Pak ho předali partyzánům.

AŽ VSTANOU MRTVÍ

Příběh vypráví o esesáku, který prchal se svými přáteli před Sovětskou armádou do Bavor. Cestou všichni pijí pálenku, aby zapomněli na strach a aby oklamali žaludek, který nedostal již 60 hodin žadnou potravu. Jeden esesák Willy cestou vzpomíná na domov – žlutý dům, na manželku, na dceru. Vzpomíná na ordinaci, na zubní vrtačku, na to, jak dával lidem na zuby zlaté korunky. Mezitím auto přijíždí ke spáleništi, na kterém kdysi stávala vesnice. Na Willyho přichází panický strach. Najednou auto zastaví a Willy vzpomíná jak tuto vesnici obklíčili, vyvedli do lomu ženy, muže, děti a všechny postříleli. Při prohlídce domů našel zlatý řetízek a panenku. Po této prohlídce vesnici vypálili. Řidič na něho zavolal, Willy se vzpamatoval, nasedl, zavřel oči a počítá metry, kdy skončí vesnice. Ozve se skřípání kol a auto podruhé zastavilo právě u lomu. Willy má hrozný strach, že mrtví vstanou. Křičí: „Já jsem nestřílel, plnil jsem rozkaz.“ Na samém dně beznaděje, v mozku už docela rozvráceném, rodí se poslední věta: „Já jsem nestřílel, já všechno vrátím.“ Zalkl se vlastním hlasem. Ve skle nad jeho hlavou vyťala kulka kulový otvor. To stříleli partyzáni, kteří se schovali ve skále a náhlým útokem zničili kamion.

ANDĚLÉ PANA HROMKA

Hajný Hromek seděl v hospodě a vyprávěl o tom ,jak to vypadalo ve čtyřicátém roku: „ A tu si povídám, že bych měl jít do Černých blat podívat se, jestli někdo nepytlačí. Když tak jdu kolem sosen, uviděl jsem na jedné člověka. Zeptal jsem se, co tam dělá. A on odpověděl, že je anděl z nebe, a zasmál se. Potom mi řekl, že je parašutista. Zašel jsem domů pro žebřík a celého jsem ho sdělal a odvedl domů. Byl to sovětský parašutista. Ještě týž den jsme našli několik dalších a ubytovali je v hájovně. Potom jsem si vyšel do lesa. A tu jsem potkal Byžanka pytláka. Vyhrožoval mi, že když ho potrestám, že mě udá, že přechovávám parašutisty. Tak jsme chvíli seděli a najednou vyrazil k nebi sloup ohně a dýmu. Poznali jsme, že parašutisté zahájili útok na německou stanici.

Hodnocení čtenářského deníku Drda, Jan - Němá barikáda

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  1. červenec 2007
  3 880×
  688 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Drda, Jan - Němá barikáda