Erben, Karel Jaromír - Kytice z pověstí národních

1. Charakteristika a určení druhu poezie: sbírka balad (balada = lyricko-epická poezie), vycházejících z lidových motivů

2. Forma: balady (Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně)

3. Námět: lidové motivy: nadpřirozených sil, nezvratitelného osudu, nešťastné lásky (i mateřské), pykání za trest, síla Božího hněvu a Božího odpuštění (Záhořovo lože), inspirace z pověstí českých (Věštkyně)

4. Přijmutí díla: ve své době byl Erben spolu s dalšími sběrači lidové tvorby velice oblíbený; baladou Věštkyně vybouzí k vlastenectví a nabádá zamyslet se nad svou minulostí a poučit se z chyb našich předků…v dnešní době jsou Erbenovy balady stále vyhledávanou četbou i mladších generací, zaujme např. čtivost, víra v nadpřirozeno…

5. Básnické prostředky: pravidelný rým, inverze, personifikace, oslovení (využití dialogu – Dceřina kletba)

6. Můj názor: Podle mého názoru můžou Erbenovy balady zaujmout i v dnešní době, kdy se tolik nepreferuje lidová tvorba, díky svému poutavému, dějovému zpracování.

Karel Jaromír Erben
Kytice z pověstí národních

Jedná se o sbírku lyricko-epických balad, která vychází z lidové tvorby, z lidových pohledů na život. Úděl člověka tak spočívá v jeho boji s nadpřirozenými silami, bojem s přírodou a v neopomenutelné víře v Boha. Poukazuje se na základní mezilidské vztahy (mezi matkou a dítětem), na odčinění viny, na předem daný nezměnitelný osud.

Na příklad uveďme baladu Svatební košile: příběh vypovídá o dívce, jejíž milý odcestuje do ciziny a ona na něj i po několika letech čeká, protože jí na světě již nikdo jiný nezbyl. Prosí pannu Marii, aby se její vyvolený vrátil a proviní se při tom rouháním (…milého z ciziny mi vrať – aneb život můj náhle zkrať…). Nakonec se jejímu přání dostane, milý se jí vrátí, ovšem chce jí zabít, neboť i on sám je již dávno mrtev. Nic jí nepomůžou modlitby, růženec a svatební košile. Dostane se na hřbitov, kde nakonec lstí svému nastávajícímu uteče do márnice a ráno je při mši osvobozena. Ve všem jí samozřejmě pomohla víra v Boha, ke kterému se obrátila až na poslední chvíli, v márnici, kde jí ohrožoval další umrlec…
V této baladě jsou z básnických prostředků využity např.: opakování částí slok, přímá řeč, vynechání spojovacích výrazů (asyndeton), citoslovce (místo sloves), využití gradace…
V další baladě Erben poukazuje na nutnost odprosit Boha za své hříchy. Loupežník Záhoř se za odpuštění modlí 90 let, aby ho v pekle nepotkal krutý trest – Záhořovo lože. Erben tak vyjadřuje nesouhlas se vzdorem Viléma Z Máchova Máje, který byl pak strašlivě potrestán (Záhoř získal milost).

Kompoziční skladba je účelová. Balady jsou sestaveny na základě stejné tématiky. Na příklad: vlastenectví se projevuje v Kytici a ve Věštkyni (v první a poslední básni).

Karel Jaromír Erben byl ve své době, spolu s dalšími sběrateli lidové tvorby, velice oblíben. Především pro blízkost širší veřejnosti. V baladě Věštkyně vybouzí k vlastenectví a nabádá zamyslet se nad svou minulostí a poučit se z chyb našich předků.
V dnešní době nejsou jeho díla opomenuta a sbírka Kytice patří stále mezi žádané.

Ačkoliv mě poezie neuchvátila, (dalo by se říci, že se jí vyhýbám), musím přiznat, že Erbenova Kytice patří k dílům, která mě oslovila. (Při nejmenším natolik, že si je znovu přečtu.)

Hodnocení čtenářského deníku Erben, Karel Jaromír - Kytice z pověstí národních

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  1. duben 2008
  5 224×
  522 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Erben, Karel Jaromír - Kytice z pověstí národních