Erben, Karel Jaromír - Kytice z pověstí národních

Balada je epická báseň s pochmurným dějem a zpravidla tragockým koncem. Objevuje se od raného středověku v Itálii. Původně slovo balada označovalo lidové písně milostného rázu. Balada má vyhrocený děj, který vyplývá z hrůzného činu, jehož se někdo dopustil a jímž porušil základní lidské povinnosti a mravy. Balada provádí nad tímto činem soud a dává průchod spravedlnosti.

Obsah

Dvanáct vynikajících balad uvedl K.J.Erben stejnojmennou vstupní básní. Mistr umělecké zkratky dokázal ve třech slokách zachytit báji vykládající původ slova mateřídouška. Ve zbývajících třech strofách vyjádřil obrazně svůj názor na dávný, až pohanský původ bájí, naznačil i básnický záměr díla a jeho na svou dobu odvážné věnování slovanským vlastencům. Básník poznal důvěrně české básně i pokádky, a proto toužil doplnit Čelakovského " Ohlasy " promyšleným výběrem lidových námětů epických. Sbírka zahrnula hlavní druhy lidové epiky. Nejpočetnější skupinu tvoří báje. Ty nejvíce odrážejí názor lidu na přírodu, v níž se člověk potýká s působením tajemných sil a bytostí (Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile). Pro naše předky nebylo hranic mezi živým a neživým světem. A z pohanských mýtů přechází tato představa i do zlidovělé tradice křesťanské. Místní pověsti má za základ nejstarší balada Poklad s námětem Velkého pátku, kdy se odkrývají poklady. Pohádka, a to od Boženy Němcové, byla podkladem Zlatého kolovratu. Legenda barokně romantického ladění je základem Záhořova lože. A hojná jsou právě v naší těžce zkoušené zemi proroctví (Libušino, Sibyllino, slepého mládence aj.), úryvky z ní tvoří závěrečnou, vlastenecky povzbudivou, ale i kritickou báseň Věštkyně. Tuto pestrost rozmnožují i dramatické obrazy ze života s kresbou lidových obyčejů (Štedrý den, Dceřina kletba).

Sbírkou prolíná přísný lidový názor mravní. Za provinění přichází neúprosně trest. V křesťanské etice jej zmírňuje či odčiňuje pokání (Poklad, Svatební košile, Záhořovo lože). Erben vysoce ocenil společenské poslání ženy, zejména matky. Všechny skladby kromě Záhořova lože mají své ženské hrdinky. A nad velikostí i úskalími mateřské lásky se kniha zamýšlí ve většině baladických písní : už v úvodní báji etimologické, v baladách poklad, Polednice, Zlatý Kolovrat, v slavném Vodníkovi, v bájích Vrba i Lilie, a velmi tvrdě v tragickém dialogu Dceřiny kletby. Erbenova poselství národu posud oslovují náš dnešek. V závěru Věštkině čteme mj. : " Nenaříkejte, neštěstí a osud / že vás tak tvrdě potkaly, / však naříkejte, že jste jimi posud / rozumnější se nestaly!" ... "Tisíc let ušlo, co své milé syny / svornosi učil Svatopluk, / však neproniknul dotud, do hodiny / moudrého slova zlatý zvuk!". Další osobnosti české balady: f.l.čelakovský: toman a lesní panna z Ohlasů písní českých, k.j.erben: kytice z pověstí národních, prostonárodní čs písně a říkadla, j.neruda: před fortunou milosrdných, balady a romance, j.vrchlický: selské balady

Autor

Syn řemeslníka a podkrkonošského písmáka, narozen v Miletíně. Po gymnasiu, filosofii a právech se stal právníkem. Seznámil se s Palackým a zůstal přítelelm i spolupracovníkem. Konal mnohé studijní cesty po čs venkově a zpracovával archivní materiály. Byl členem Národního výboru a organizátorem Slovanského sjezdu. Působil jako redaktor časopisu Obzor.

Hodnocení čtenářského deníku Erben, Karel Jaromír - Kytice z pověstí národních

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  11. říjen 2007
  3 942×
  481 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Erben, Karel Jaromír - Kytice z pověstí národních