Homér - Ílias

Forma
překlad - kniha je psána hexametrem, tento časoměrný prozodický systém, v řečtině hojně používaný,lze však v češtině jen těžko uplatnit, proto zvolil překladatel pro české vydání volný verš. Na koncích veršů se neobjevují rýmy, v tom případě by asi celé dílo vyznělo trochu jinak. Přeložil Rudolf Metrlík.

tropy - nejvíce autor používá přirovnání (ukázka 1), většinou přirovnává k přírodním jevům, zvířatům a podobně
- častým a pro Homéra typickým tropem, je epiteton (básnický přívlastek)
- dalším hojně používaným prvkem je enumerace (ukázka 3), slouží hlavně ke zpomalení děje, někdy též k ohromení čtenáře (výčet řeckého vojska)
- často se také opakují určité části textu (poselství apod.),určené ke zpomalení děje a, jak jsem se dočetla, jako pomůcka pro snadnější zapamatování pro starověkého pěvce
- jedním z důležitých prostředků versologie je přesah, který se objevuje na každé stránce určitě několikrát (ukázka1)
- jména osob jsou většinou uváděna přímo, ne jako v originále, kde je třeba Agamemnón nazýván jen jako syn Átreùv, ale i přesto jsou některé příbuzenské vztahy dosti spletité (ukázka 5)
- celkem často můžeme nalézt přímou řeč, ale bývá to dlouhé povídání nějakého vůdce, takže vyprávění příliš neoživuje (ukázka 4)

kompozice - je v podstatě chronologická, i když chybí konkrétní úvod a závěr, o vlastní příčině bojů se dovídáme až v průběhu vyprávění, a ani o výsledku války nevíme nic urči- tého, i když z kontextu je jasné, že Trója Řekům neodolá

rozsah - 15696 hexametrů

Obsah
námět - autor patrně čerpal z lidového podání známých bájí, něco si přikrášlil, ale nemyslím, že by bitvu zažil na vlastní kůži. Například mrtvý totiž obvykle „padl, až duněla zem a brnění na těle břinklo“, popřípadě „do prachu klesl a prsty se do země zaryl“ a nakonec mu „temno zastřelo oči“. Pokud by touto obětí byl nějaký autorův přítel, bylo by asi vylíčení této události daleko subjektivnější. I doba pravděpodobného narození básníka odpovídá tomuto předpokladu.

tematika -typy témat - celkové téma - poslední dny trojské války
hlavní téma - spor Achilla s Agamemnónem
vedlejší téma - život bohů na Olympu
epizoda - souboj Parida s Meneláem
motiv - Achilleova zbroj

druhy témat -
postavy - objevují se zde typické (známí bohové, kteří jsou nám představováni se stejnými klady a zápory jako obyčejní lidé; hrdinové, kteří bývají vždy něco víc než ostatní bojovníci, mají dokonalejší zbraně, jsou moudřejší – ukázka 2, 4)

prostředí - většinou je popsané detailně, badatelé (Schliemann) dokonce podle Homérova vylíčení poznali, kde se dávná Trója nacházela

děj - v podstatě kombinovaný, do lidských osudů zasahují bohové
Kniha nám podává podrobné zpracování posledních několika dnů slavné trójské války. Celý děj se točí kolem největšího řeckého hrdiny Achilla, jehož urazil vrchní vojevůdce Agamemnón tím, že si přivlastnil jemu přidělenou ženu. Achilleus prohlásil, že se bitvy nezúčastní, dokud se mu nedostane zadostiučinění.
Řekové proto musí bojovat bez něj. Jejich vůdce Meneláos vyzve na souboj syna trójského krále, Parida, aby se vyhnul zbytečnému krveprolití, avšak Trójané poruší příměří a nastává bitevní vřava. Štěstí se nejprve kloní k Řekům, ale nakonec jsou všichni slavní muži zraněni a Trójané v čele s Hektorem se dostanou až k jejich lodím. Pak ale zasáhne božská moc, Héra uspí svého manžela Dia a Poseidón může pomáhat Achájcům. Po nějaké době je však odvolán a Trójané se už chystají zapálit řecké lodě.
V této chvíli poprosí Patroklos svého přítele Achilla o jeho zbroj, aby se ho Trójané lekli. Achilleus mu ji půjčí a Trójané opravdu couvají, nakonec je ale Patroklos zabit.
Achilleus běduje nad jeho smrtí a konečně se usmíří s Agamemnónem. V nové zbroji jde do boje, proto Zeus dovoluje účast v bitvě i bohům. Přesto Achilleus zkosí mnohé trójské hrdiny, než utečou do města. Jediný Hektor zůstane před branami, ale ani on rozzuřenému Achilleovi neunikne. Achilleus odnese jeho tělo do tábora a potom pohřbí mrtvého Patrokla.
Po dvanácti dnech přijde za Achillem starý král Priamos, Hektorův otec, a poprosí o Hekto-
rovu mrtvolu. Achilleus mu ji vydá a děj končí několikadenním smírem.

Homér a jeho dílo
Básník pravděpodobně tohoto jména žil asi v 8. století př. n. l. Jako první sepsal ústní podání pověstí o Trojské válce (Ílias) a o putování Odyssea do jeho země (Odysseia). Není ani jisté, zda oba eposy vytvořil týž autor, ale většina vědců se domnívá, že ano. Homérovy spisy brali jako zálkad své tvorby už starověcí myslitelé, i když už tenkrát se o jejich pravdivosti vedly spory. Dnes víme, že pokud nějaká válka opravdu byla, zdaleka ne s tolika zúčastněnými lidmi jako se píše v Iliadě a asi ani neměla tak zásadní význam.

Stručné srovnání s Odysseou
Nejmarkantnějším rozdílem mezi oběma díly je určitě dějovost. Tu v Iliadě téměř nenalezneme, zato Odyssea je na ní vlastně postavena. Zatímco Iliada nás měla uchvátit zejména válečnými scénami,odvahou bojovníků a silou soupeřících vojsk, Odyssea nás upotává neuvěřitelnými dobrodružstvími svého hrdiny, známého už z Trojské války, a nutí nás doufat v jeho šťastný návrat do vlasti. V obou eposech hrají důležitou roli antičtí bohové, protože tak tomu bylo i v životě tehdejších lidí, alespoň tak si to představovali. Odyssea je dozajista čtivější, neobsahuje tolik popisných, enumeračních a retardujících pasáží jako Ílias a je také kratší (12 103 haxamertů).

Ukázky

1.: přirovnání a přesah:
Jako když rozdrtí lev - a úplně lehounce - útlá
mláďata rychlé laně, jež uchopí silnými zuby,
přijde-li do jejich líhně a mladistvý život jim vezme -
i když je přítomna laň, jim na blízku, nemůže přec je
chránit, neboť i ji strach náramný přepadne: rychle
uskočí stranou a pádí skrz křoviny husté a stromy,
utíká, zalita potem, pryč z dosahu mohutné šelmy:
právě tak jediný z Tróů je nemohl uchránit zhouby,
neboť prchali sami pryč z dosahu útočných Řeků.

2.: postavy - vlastnosti reků:
. . . Král Agamemnón v tom davu
Diovi, vladaři blesků, se podobal hlavou i zrakem,
Areovi svým pásem a hrudí Poseidónovi.
Jako as ve stádě býk vždy nad všemi vyniká velmi,
Neboť na pastvě krávy svou velkostí nápadně předčí,
takovým učinil Zeus v ten den i Agamemnóna,
nápadným v zástupu vojska a nad reky vynikajícím.


3.: enumerace a bohové s lidskými vlastnostmi:
Na to zas oblačný Zeus své manželce v odpověď pravil:
„Héro, tam bys přec mohla i později nastoupit cestu,
teď však na lůžko pojďme se potěšit v objetí lásky,
neboť taková touha mě doposud nezmohla nikdy
po žádné z bohyň neb žen a srdce mi nezaplnila,
ani když láskou jsem vzplál kdys k manželce Ixíonově,
z které se Peirithoos, rek podobný bohům, pak zrodil;
ani když k Danaji půvabných nohou, k ctné Akrisiovně,
z které se narodil Perseus, rek proslulý nad všechny muže,
ani když k dívce jsem vzplál, jíž přeslavný Foiníx dal život,
matce to Rhadamantya a Mínóa rovného bohům;
ani když k Semele kdysi a k Alkméně thébské jsem vzplanul,
která pak Héraklea mi zrodila přeudatného,
Semelé k potěše lidem pak zrodila Bakcha; ba ani
když jsem k Démétře vzplál, té vládkyni s krásnými vlasy,
ani když k proslulé Létě, ba ani když pro tebe samu,
nyní jak po tobě hořím a sladká touha mě jímá.“

4.: epiteta, dlouhé přímé řeči:
Opřen o toto kopí rek promlouval k Trójanům: Teď mě,
Trójané s Dardany, slyšte, i spojenci naši. Já věru
nyní jsem pevně doufal, že do Tróje šlehané větry
teprv se vrátím, až loďstvo a všechny Acháje zničím.
Dříve však snesla se tma, a ta teď ze všeho nejvíc
spasila argejská vojska i koráby na mořském břehu.
Proto se věru i my teď podřiďme temnotě noční,
připravme k večeři jídlo a jděte pak vypřáhnout z vozu
koně s překrásnou hřívou a také jim předhoďte píci.
Z města pak bez otálení sem přiveďte krávy a tučné
ovce a z domova sem též přineste lahodné víno
jakož i chléb, a navíc si seberte zásobu dříví,
abychom po celou noc tu pálili přečetné ohně
do rána k úsvitu Zory a zář ať sahá až k nebi,
aby snad za tmavé noci se Achájci s dlouhými vlasy
po širém hřbetě nám k útěku neshromáždili,
sice by nasedli v klidu a bez boje na lodě. Nelze!“

5.
Medón, Áiantův bratr, byl božského Oilea krále
z vedlejší manželky syn, však daleko od rodné země
ve městě Fylace sídlil, vždyť usmrtil ve vřavě muže,
bratra to Eriópidy, své macechy, kterou měl Oileus,
kdežto Podarkés byl syn Ífikla Fýlakovce.

Seznam použité literatury:
Homér - Ílias, Odeon, 1980
Homér – Odysseia, Naše vojsko, 1987
Dušan Karpatský, Malý labyrint literatury, Albatros,1997
Eduard Petiška, Staré řecké báje a pověsti, Albatros, 1976

 

Hodnocení čtenářského deníku Homér - Ílias

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  12. květen 2008
  6 761×
  1352 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k čtenářskému deníku Homér - Ílias