I. Obsah díla:
Jednoho dne se Řehoř Samsa probudil a zjistil, že se proměnil v brouka. Zanedlouho na něj doléhali rodiče i prokurista, který přišel zjistit, proč Řehoř nepřišel ráno do práce, aby odemkl dveře a pustil je dovnitř. Prokurista si stěžuje na Řehořovo chování a ten se bojí o svou práci, proto se pokouší prokuristovi omluvit a vše mu vysvětlit: „Pane prokuristo! Ušetřte mé rodiče! Vždyť k všemu tomu, co mi vyčítáte, není důvod.“ Jenže nikdo z nich mu nerozumí. Když se Řehořovi konečně podaří slézt z postele a otočit klíčem v zámku, všichni se vyděsí a prokurista prchá pryč z domu.
Řehoř si ale uvědomí, že přijde o práci a proto chce prokuristu zastavit a všechno mu vysvětlit. „Nic nepomáhaly Řehořovy prosby, nikdo těm prosbám také nerozuměl, aťsi kroutil hlavou sebepokorněji, otec jen tím více dupal“ Nakonec je Řehoř zahnán do svého vlastního pokoje, kde je vězněn.
Řehořova sestra ho chodí krmit a uklízí mu v pokoji, ačkoli se ho sama štítí. Dělá to však tajně, ráno, když všichni ještě spali a po obědě, kdy odpočívali a ona mohla pro něco poslat služku, která hned druhý den po proměně dala výpověď.
Nikdo nemůže Řehořovi rozumět, ale také nikdo neví, že on rozumí každému jejich slovu a poslouchá je za dveřmi. Řehoř přemítá o svém životě, o své rodině a o práci, kterou vykonával jen pro to, aby rodině přilepšil, neboť matka i otec nepracovali. Navíc chtěl své sestře, která hrála na housle, zaplatit konzervatoř, což chtěl oznámit o Vánocích.
Zároveň Řehoř zjistí, že se díky svým lepkavým nohám může pohybovat i po stěnách. Všimne si toho i jeho sestra a když je otec pryč, chtějí Řehořovi z pokoje odstěhovat vyšší nábytek, který mu v těchto cestách brání. Jenže když se pustili do stěhování, matka nadnesla, jestli to není náznak toho, že se vzdávají naděje na Řehořovo uzdravení a nechávají ho bezohledně jemu samotnému. Navrhuje, aby uchovávali Řehořův pokoj v tom stavu, jak byl, aby Řehoř, až se uzdraví, nelezl vše beze změny a snadněji zapomněl, co bylo před tím. „Naslouchaje těmto matčiným slovům, poznal Řehoř, že nedostatek jakéhokoliv bezprostředního dorozumění s lidmi, spojený jednotvárným životem uprostřed rodiny, mu určitě za ty dva měsíce pomátl rozum, jinak si totiž nedovedl vysvětlit, že mohl vážně zatoužit, aby mu pokoj vyprázdnili.“ Řehoř ve snaze něco zachránit lezl po všech věcech, které mu stály v cestě, až se mu točila hlava a v tom přišel domů jeho otec. Řehoř se pokusil otci utéct, ale nakonec ho otec zasáhl několika jablky, přičemž mu způsobil těžká zranění.
Od té doby nechtěl nikdo k Řehořovi do pokoje vstoupit a nemohl mu tak uklidit ani mu dát najíst. Řehoř se stal pro celou rodinu překážkou, přesto Řehoř prohlédne jejich ubohost: „Co žádá svět od chudáků, to splnili, jak mohli, otec nosil úředníkům v bance snídani, matka se obětovala pro prádlo cizích lidí, sestra pobíhala za pultem, jak zákazníci poroučeli, ale na víc už rodině síly nestačily.“ Nakonec se Řehořův pokoj stává skladištěm nepotřebných věcí a nikdo na něj ani nemyslí jako na člověka.
Děj vrcholí, když nájemníci, kterým rodiče pronajali v bytě pokoj, večeří. Po večeři uslyší z kuchyně, jak Řehořova sestra hraje na housle a pozvou ji mezi sebe. Hudba přiláká i Řehoře, nájemníci ho spatří celého špinavého a zaprášeného (Řehoř už dávno přestal dbát o svůj vzhled). Okamžitě dají výpověď a odmítnou zaplatit za dny , kdy v bytě bydleli. To přinutí Řehořovu sestru k rozhodnutí, že Řehoř musí z domu ven. Přemluví rodiče a přesvědčen je i Řehoř: „Na rodinu vzpomínal s dojetím a láskou. O tom, že musí zmizet, byl přesvědčen pokud možno ještě pevněji než sestra.“
Ráno přišla uklízečka a chtěla Řehoře poškádlit, jak to vždycky dělávala, ale Řehoř nereagoval. Byl mrtev. Všem se uleví, protože se tím snadno vyřešila situace. Teprve teď si všimnou, jak je Řehoř coby brouk hubený, jeho tělo úplně placaté a suché. Příběh končí tím, jak je celá rodina po několika měsících spolu venku na procházce a rodiče si uvědomí, jak za ty měsíce jejich dcera vyrostla. Nahradí Řehořovo místo.
II. Hlavní hrdina:
Hlavním hrdinou je zde Řehoř Samsa, syn někdejšího úspěšného obchodníka, který před několika lety zkrachoval a rodina, zvyklá na poměry střední třídy se musela přizpůsobit novému životu. Řehoř, aby rodině pomohl od trápení z oné obchodní pohromy, se pustil do práce a skoro přes noc se z malého příručního stal obchodním cestujícím, tudíž dostával peníze přímo z provize a když se vrátil domů, mohl je rodině hrdě položit na stůl.
Z příběhu není jasné, jak Řehoř vypadal nebo jaký byl, za vše hovoří jeho činy, které provádí, nebo na ně vzpomíná. Vyplývá z toho i jeho láska k rodině a snaha zabezpečit je, pocity viny ze ztráty práce a neschopnost dohodnout se s rodiči.
III. Vlastní názor:
Příběh byl celkem čtivý, ačkoli někdy nepříliš přehledný, díky většímu časovému rozsahu. Zároveň je zde obsažena napínavost, která vyvrcholí smrtí Řehoře a naděje, že všechno zase bude v pořádku.
Přestože je příběh vylíčen do podrobností, hlavní postava není blíže popsána a charakterizována; z příběhu však vychází jako kladná. Nevím, zda bylo účelem autora postavit rodinu do temnějšího světla; v příběhu se jeví jako bezohledná, lhostejná, nemilující a sobecká.
Řehoř se nakonec vzdává a rezignuje, což je spolu s pesimismem doprovázející celý fantaskní děj nejvýraznějším znakem tohoto Kafkova díla.
IV. Bibliografie:
KAFKA, F. Proměna. Praha: Garamond 2002.
21. srpen 2007
10 770×
889 slov
