Kafka, Franz - Proměna

Nejznámější , světově proslulý představitel německé literární Prahy, jeden z nejvýznamnějších prozaiků světové literatury 20. století.

Franz Kafka

Narodil se 3. července 1883 na Starém Městě pražském. Po vystudování práv na pražské německé universitě pracoval v l. 1907-1922 jako úředník v pojišťovnictví, nejprve krátce u Assicurazioni Generali a posléze 14 let, až do svého penzionování v r. 1922 v Dělnické úrazové pojišťovně. Jako zdatný, výkonný a odborně skvěle kvalifikovaný úředník tak dosáhl hodnosti vrchního tajemníka ústavu. Za svůj hlavní životní úkol však považoval psaní a obtížně je uváděl v soulad s prací v úřadě, kterou svědomitě vykonával. Po propuknutí plicní choroby v r. 1917 sedm let marně s nemocí zápasil. Poslední léta svého života trávil většinou v zotavovnách a v léčebných ústavech v Čechách i v zahraničí. Ani v těchto letech úporného zápasu s nemocí nepřestával psát. Jeho komplikovaný postoj k životu, geniální schopnost analýzy, problematizující i nejprostší věci života, nemoc a existenciálně pociťovaná potřeba psát krutě poznamenaly jeho vztah k světu a jeho úsilí o uzavření manželství a založení rodiny. Franz Kafka zemřel 3. června 1924 v rakouském sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu.

K svému dílu byl Kafka neobyčejně kritický. Jen malou jeho část uvolnil, většinou pod nátlakem, ke knižnímu vydání (Rozjímání, Proměna, Ortel, cyklus Venkovský lékař, V kárném táboře, cyklus Umělec v hladovění). Větší část jeho díla, ta, která později vytvořila Kafkovu světovou slávu, vyšla z pozůstalosti ("americký" román Nezvěstný, romány Proces a Zámek, přes 30 povídek a desítky fragmentů, Deníky z let 1909-1923 a cykly korespondence Felice, Mileně, Ottle a rodině a Rodičům z let 1922/24) díky tomu, že jeho nejbližší přítel Max Brod, poslušen vyššího mravního příkazu nerespektoval Kafkovo přání, aby jeho rukopisy bez milosti spálil.

Časová tabulka (Klaus Wagenbach):

· 1883 Franz Kafka narozen 3. července v Praze jako syn obchodníka Herrmanna a jeho ženy Julie (roz. Löwyové). Sestry Elli (1889), Valli (1890), Ottla (1892).

· 1889-1893 Obecná škola na Masném trhu.

· 1893-1901 Staroměstské Německé státní gymnasium. Rudolf Illový, Oskar Pollak. Rodina bydlí v Celetné ulici.

· 1901-1906 Studium na německé univerzitě v Praze. Germanistika (v 2. semestru), pak práva.

· 1902 Prázdniny v Libochovicích u Třešti (u strýce Siegfrieda, venkovského lékaře). První setkání s Maxem Brodem. Franz Bretano, "Kroužek v Louvru".

· 1904 Popsání jednoho zápasu. První pravidelné schůzky s Oskarem Baumem, Maxem Brodem a Felixem Weltschem. Letní prázdniny 1905 a 1906 v Cukmantlu.

· 1906 Promován doktorem práv. Advokatura, od října rok "právní praxe".

· 1907 Svatební přípravy na venkově. V říjnu nastupuje k "Assicurazioni generali". Rodina se stěhuje do Mikulášské třídy.

· 1908 Od července v "Dělnické úrazové pojišťovně" (až do penzionování v červenci 1922). První publikace osmi próz v časopise "Hyperion".

· 1909 Prázdniny s Maxem a Otto Brodem v Rivě. "Klub mladých".

· 1910 Začíná psát deník. Skupina židovských herců. Kroužek u Fantů.

· 1911 Úřední cesta do Frýdlantu a Liberce. Prázdniny u hornoitalských jezer s Maxem Brodem. Erlebašské sanatorium. Skupina židovských herců; Jizchak Löwy.

· 1912 Počátkem roku první skici k Nezvěstnému (Amerika). V červenci ve Výmaru (s Maxem Brodem), pak v Jungbornu. Srpen: sestavuje první knihu Rozjímání, která vychází v prosinci. První setkání s Felice Bauerovou. Září: Ortel. Září až leden 1913: Prvních sedm kapitol Nezvěstného. Říjen: začíná si dopisovat s Felice Bauerovou. Listopad/prosinec: Proměna. Prosinec: První veřejné čtení (v Praze, Ortel).

· 1913 Velikonoce: První návštěva u Felice Bauerové v Berlíně. Duben: Zahradnická práce v Tróji. Květen: Druhá návštěva v Berlíně; vychází Topič. Září: Vídeň, Benátky, Riva. "Švýcarka".

· 1914 Velikonoce v Berlíně. Červen: zasnoubení s Felice Bauerovou. Červenec: zrušení zásnub, cesta k Baltickému moři. Srpen: vlastní pokoj v Bílkově ulici. Začíná psát Proces. Říjen: V kárném táboře. Poslední kapitola Nezvěstného. - Grete Blochová.

· 1915 Leden: první shledání s Felice Bauerovou. Březen: pokoj v Dlouhé třídě. Cesta do Maďarska. Carl Sternheim postupuje Kafkovi Fontanovu cenu. Listopad: vychází Proměna.

· 1916 Červenec: s Felice Bauerovou v Mariánských Lázních. Září: vychází Ortel. Listopad: druhé veřejné čtení (v Mnichově, V kárném táboře). Pokoj ve Zlaté uličce. Svazek Venkovský lékař.

· 1917 Venkovský lékař. Březen: pokoj v Schönbornském paláci. Červenec: druhé zasnoubení s Felice Bauerovou. Září: zjištěna plicní tuberkulóza; stěhuje se do Siřemi k sestře Ottle. Prosinec: zrušení zásnub. - Podzim 1917 až jaro 1918: aforismy.

· 1918 Siřem. V létě Praha. Rumburk. V září v Trutnově. Od listopadu v Želízech. Julie Vohryzková.

· 1919 Želízy. Od jara znovu v Praze. Červen: vychází V kárném táboře. - Zasnoubení s Julií Vohryzkovou. Vychází Venkovský lékař. V listopadu v Želízech, Dopis otci, Minze E.

· 1920 On. - Gustav Janouch. Od dubna v Meranu; korespondence s Milenou Jesenskou. Vídeň. - Zrušení zásnub s Julií Vohryzkovou. V létě a na podzim v Praze; četné povídky (mezi nimi Poseidon, V noci, K otázce zákonů, Káča). Od prosince v Matliarech (v Tatrách). Robert Klopstock.

· 1921 Matliary. Na podzim zase v Praze. První žal.

· 1922 Únor v Špindlerově Mlýně, pak Praha, od konce července do polovice září v Plané u sestry Ottly. Leden až září: Zámek. Jaro: Umělec v hladovění. Léto: Výzkumy jednoho psa.

· 1923 Praha. V červenci v Müritz (Baltické moře); Dora Diamantová. - Želízy (Ottla). Od září v Berlíně. Říjen: Malá paní. V zimě: Doupě.

· 1924 Berlín. V březnu v Praze. Zpěvačka Josefina. Začátkem dubna odjíždí z Prahy. S Dorou Diamantovou a Robertem Klopstockem v sanatoriu v Kierlingu, kde Kafka 3. června umírá. 11. června pohřeb v Praze. V létě vychází sbírka čtyř povídek Umělec v hladovění.

Dílo Franze Kafky

Kafkovo literární dílo obsahuje kratší povídkové prózy, z toho množství fragmentů, tři nedokončené romány, deníky a korespondenci. Jen menší část svého díla vzal Kafka na milost a dal souhlas k jeho vydání za svého života. Publikoval jen na naléhání přátel a málo. Před smrtí mnoho rukopisů spálil, o všem, co nebylo v jeho dosahu, přikázal, aby se to zničilo. Posmrtné vydáni jeho spisů vycházelo péči jeho přítele Maxe Broda v pražském nakladatelství Mercy, potom v berlínském nakladatelství Schockenově; nyní v podobě velmi rozšířené o nové nálezy a dešifrované zlomky v newyorském nakladatelství Schockenově a souběžně v nakladatelství S. Fischer ve Frankfurtu n. M.; k souboru přiřazeny i Kafkovy deníky a jeho dopisy Mileně Jesenské.

Větší část rukopisné pozůstalosti Franze Kafky se zachovala v rodině a byla po Kafkově smrti předána Maxi Brodovi. Část rukopisů měl u sebe Brod už z dřívější doby a přibyly k nim rukopisy, které mu po Kafkově smrti odevzdala Milena Jesenská. V majetku rodiny tehdy zůstaly Kafkovy dopisy adresované členům rodiny. Mimo Brodův dosah zůstaly dopisy adresované Felice Bauerové. Ta je pět let před svou smrtí ve Spojených státech dala k dispozici newyorskému Schockenovu nakladatelství. Právě tak Brod nedisponoval rukopisy z Kafkových mladších let, které zůstaly u Dory Diamantové. Ty r. 1933 zabavilo gestapo a jsou dnes ztracené. Když Brod r.1939 prchal z Prahy před nacisty, odvezl většinu Kafkovy rukopisné pozůstalosti do Palestiny. V Praze zůstaly v rodinném majetku kromě dopisů rodině i rukopis Dopisu otci a Proměny, u příbuzných Willyho Haase Dopisy Mileně, které Milena Jesenská Haasovi r. 1939 svěřila. Po II. světové válce deponoval Brod největší část Kafkovy pozůstalosti, kterou disponoval, nejprve v archivu Schockenovy knihovny v Tel Avivu, r. 1956, v době suezské krize byla převezena do bezpečí ve švýcarské bance, a r. 1961 předána Kafkově neteři Marianně Steinerové v Londýně, která ji odevzdala do péče Bodleian Library v Oxfordu. Část rukopisů zůstala u Brodovy spolupracovnice Esther Hoeffové. Několik drobných rukopisů Brod již dříve daroval svým přátelům a spolupracovníkům.

Psaní bylo při Kafkově maximalismu zápasem o nejvyšší cíle, zápasem s nemožností. Odtud Kafkova ustavičná nespokojenost téměř se vším, co napsal, odtud takové množství krátkých i delších rozběhů, na které už nikdy nenavázal, tolik fragmentů v jeho díle a tolik týdnů a měsíců marného zápasu bez výsledku a tolik čekání na pravou chvíli. A pak zas euforická období neuvěřitelného vypětí a produktivity. Odtud i jeho přísná měřítka při posuzování cizích děl. Psaní bylo pro něho spásou i zatracením, jednou sladkou odměnou, podruhé službou ďáblu, posilou i trýzní, štěstím i zoufalstvím, překážkou na cestě životem i útočištěm v čase beznaděje a porážek.

Celý život se v Kafkově psaní střídají období plodná a neplodná, časy schopnosti a neschopnosti psát, krátká údobí relativní spokojenosti a dlouhá údobí zoufalství nad tím, co napsal i nenapsal, poznamenaná škrtáním a ničením textů, které zavrhl. Interpreti Kafkova díla často obtížně shledávají důvody, které Kafku asi vedly k zatracení určitých partií nebo i celých děl. Pozdější editoři škrtnuté partie často tisknou v dodatcích k textu nezavrženému. Psaní bylo pro Kafku nejen existenční potřebou, ale i předmětem neustálé reflexe.

Franz Kafka se sám za spisovatele nepovažoval. Spisovateli nazýval profesionály literatury, kteří píší pravidelně, či se dokonce psaním živí. Takové spisovatele, aspoň navenek obdivoval. O své literární práci mluví Kafka vždy jako o “psaní”. Psaní bez praktického zacílení, spíš sám akt psaní než jeho výsledky, se pro něho záhy stalo primární, z hloubi tryskající životní potřebou. Postupem času u něho zatlačilo nebo i potlačilo jiné cíle, o které v životě též usiloval: úspěch v zaměstnání, uzavření manželství, založení rodiny, zplození dítěte. Protože mu jeho osobní založení, jeho řádnost a neschopnost riskovat spolu s ohledy na rodinu, s níž po celý život v těsném kontaktu žil, nedovolovaly zanechat zaměstnání, byl nucen vést “dvojí život” mezi úřadem a psaním, což se pro něho stalo zdrojem permanentní trýzně.

Kafka v zaměstnání (úřadě) vynikal úzkostlivou svědomitostí a přesným plněním povinností. Zachované úřední dokumenty z jeho ruky svědčí o práci vzorného úředníka. Jestliže z jeho Deníků a dopisů vysvítá, že úřad byl pro něho velkou přítěží a překážkou, nelze to přičítat tolik vlastní práci v úřadě, jako spíše tomu, že mu práce v úřadě bránila v činnosti, v níž velmi záhy spatřoval hlavní a později – po ztroskotání svých životních nadějí – už jediný životní úkol: v psaní.

Za Kafkova života vyšla knižně jen menší část jeho díla. Brod musel v mnoha případech s Kafkou o vydání zápasit. Naprostou spokojenost s dílem dal Kafka najevo málokdy, např. u Ortelu. Výhrady měl i k prózám, jako je Proměna, jejichž hodnotu uznala světová literární kritika už od chvíle vydání.

Franz Kafka je mrtev již přes sedm desítek let. Přesto – což je v análech světové literatury vzácný jev – zůstává jeho dílo ve středu živého zájmu čtenářské obce v různých částech světa. Zejména každé v daném časovém rozmezí dorůstající mladé pokolení si Kafku vždy znovu objevuje. Na otázku, co v něm nachází, je bezpočet odpovědí. Souhrnně a zjednodušeně lze snad říci, že je uvádí do světa, v němž žijí, v němž na staré jistoty nelze již spoléhat, v němž víra ve stálý pokrok zklamala, do světa, který rozleptává tradiční lidská společenství, zahání jedince do samoty, vzbuzuje v něm pocit provinění, jakož i touhu prolomit svou izolaci a začlenit se do nového, době odpovídajícího společenství, nalézt v něm duchovní domov a řád žití a umírání. Kafkovo dílo sestává ze stále podnikaných výprav za obnovením ztracené nebo objevením nové síly, která stmelovala a udržovala smysluplná lidská společenství. Ačkoli u Kafky končí tyto výpravy tragicky, přece nabádají k nepoddajnosti a vrhají na duševní svízele doby, která je pořád i dobou naší, světlo snad nejostřejší.

( Prof. Eduard Goldstücker )

bibliografie Kafkovo díla

Prózy:
· Popis jednoho zápasu (fragment rukopisu, 1904)
· Svatební přípravy na venkově (fragment rukopisu, 1907)
· Rozjímání (1908 - 1912, knižní vydání 1913, 1915)
· Topič (1912, knižní vydání 1913, 1916, 1918)
· Proměna (1912, čas. vydání 1915, knižní vydání 1916, 1918)
· Nezvěstný / Amerika (1912-1914, knižní vydání 1927, krit. vydání ve 2 sv. 1990)
· Proces (1914-1915, knižní vydání 1925, krit. vydání ve 2 sv.1983)
· V kárném táboře (1914, knižní vydání 1919)
· Venkovský lékař (1915-1919, knižní vydání 1919)
· Dopis otci (rukopis 1919, vydání 1952)
· Zámek (1922, knižní vydání 1926, krit. vydání ve 2 sv. 1982)
· Umělec v hladovění (1922-1924, knižní vydání 1924)
· Povídky (1909-1924, knižní vydání 1935)
· Popis jednoho zápasu (1909-1924, knižní vydání 1936, 1954)
· Svatební přípravy na venkově a jiná próza z pozůstalosti (1907-1919, knižní vydání 1953)
· Spisy a fragmenty z pozůstalosti I (krit. vydání ve 2 sv. 1992)
· Spisy a fragmenty z pozůstalosti II (krit. vydání ve 2 sv. 1993)
· Díla vydaná za života tiskem (krit. vydání ve 2 sv. 1996)

Deníky a dopisy:
· Deníky (knižní vydání 1937 - výbor)
· Deníky (1909-1923, knižní vydání 1951, krit. vydání ve 3 sv. 1990)
· Dopisy Mileně (1920-1923, knižní vydání 1952, rozšířené 1983)
· Dopisy 1902-1924 (1958)
· Dopisy Felice a jiná korespondence z doby zásnub (1967)
· Dopisy Ottle a rodině (1974)
· Dopisy rodičům z let 1922/1924 (1990)

Česká knižní vydání:
· Starý list (1928)
· Sen (1929)
· Zpráva pro akademii (1929)
· Proměna (1929, 1963, 1990)
· Venkovský lékař (1931)
· Zámek (1935, nový překlad 1969, 1989, 1997)
· Pozorování (výbor, 1946)
· Proces (1958, 1965, 1992, 1995, nový překlad 1997)
· Amerika (1962, nový překlad pod názvem Nezvěstný 1990)
· Povídky (1964, 1983, 1990)
· Popis jednoho zápasu (1968, 1991, 1996)
· Dopisy Mileně (1968, rozšířené vydání 1993)
· Aforismy (1968, 1991)
· Dopisy Felice (výbor, 1991)
· Obří krtek (1991)
· Dopisy Ottle a rodině (1996)
· Dopisy otci a jiné nepublikované prózy (1996)

· Deníky I (1909-1912) (1997)
· Deníky II (1913-1923) (1998)
· Franz Kafka _ Max Brod, Přátelství (Korespondence) (1998)

Proměna
Obchodní cestující Řehoř Samsa se jednou ráno probudí a zjistí, že se proměnil v brouka.

Nakladatelství: Primus, 1990
Přeložil:Zbyněk Sekal
Počet stran: 80
Zařazení díla: povídka
Hlavní téma:metamorfóza člověka v odporný hmyz - uvažuje dál jako člověk - stane se z něj parazit rodiny - propadá depresím - umírá
Hlavní postavy: Řehoř Samsa, Markétka – sestra Řehoře, pan a paní Samsovi
Obsah:Nejdříve mu to nedochází, ale když si uvědomí závažnost situace, tak začne podnikat kroky, jež se mu jeví, jako správné. Nejvíce mu vadí, že přijde pozdě na vlak. Jako obchodní cestující má totiž mnoho práce, proto je pořád mimo domov, i když práce si velmi cení. Musí být přesný a pracovitý, aby mohl tuto funkci vykonávat. Řehoř se samozřejmě nemůže pohnout z místa, a když už, tak s velkými těžkostmi (nemá ještě cit pro své nové tělo, neví, že má citlivé břicho, naráží ve snaze se dostat z postele na nábytek). Do toho přijde prokurista z firmy, kde je Řehoř zaměstnán, aby se zeptal na Řehořův stav. Rodina, která už mezitím zjistila situaci omlouvá jeho pracovní neschopnost nemocí. Rodina je v šoku, protože je Řehoř živil a chtěl svou sestru Markétku dokonce poslat na studia na konzervatoř. Zatímco se rodina k Řehořovi obrátí zády a nestará se o něj, tak mu Markétka nosí do pokoje, kde pro zatím přebývá jídlo a stará se o něj. I tato péče ji však brzo přejde. Kdo však nese Řehořovu proměnu nejhůř je paní Samsová. Asi 2 měsíce se za ním vůbec ze strachu neodváží jít do pokoje. Oba rodiče se k němu chovají velmi nevraživě, protože musí kvůli této události začít pracovat, aby uživili rodinu. Pan Samsa dokonce zraní Řehoře při jedné z potyček jablkem. Od té doby se skrývá pod pohovkou a nechce vylézt.Díky pronájmu jeho pokoje se rodina dostává ze dna. Začínají k Řehořovi chovat lépe. On chce své sestře říci, jak moc jí má rád. V bytě ubytovávají 3 významné pány. Markétka jim pravidelně hraje na housle, což se líbí všem, včetně Řehoře, který se vždy na tyto chvíle těší. Jednoho dne se Řehoř rozhodne se vydat na cestu po pokojích. Všimnou si ho však tihle významní pánové a bez zaplacení odejdou.To rodinu velmi rozčílí a Řehoř se tím začne trápit. Přichází pomalu na to, že by bylo lepší, aby už umřel. Má pocit, že je pro všechny zbytečný, což pro rodinu platí. Považují ho opravdu za přítěž, i když předtím na něm byli finančně závislí. Umítá dobrovolně, v klidu. Jako první ho najde stará služka. Rodina ho pohřbí a uleví se jí. Čekají, že přijdou bez Řehoře lepší zítřky.

Autor: Vlastimil Váňa
ICQ:138758679

Hodnocení čtenářského deníku Kafka, Franz - Proměna

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  Vlastimil Váňa
  2. květen 2008
  8 020×
  2562 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Kafka, Franz - Proměna

Sabina Daňková
Tahle knížka je pstě bestová