Machar, Josef Svatopluk - Tristium vindobona

Česká moderna se datuje kolem 90. let 19. století. Všechny jevy v moderním umění se objevily také v české literatuře. Na rozdíl od jiných literatur musí česká současně působit jako prostředek národního boje. Mladá generace spisovatelů (Ruchovci a Lumírovci) vystupovala v časopise Rozhledy a Manifestem české moderny 1895. Kolem manifestu se shromáždili osobnosti nejen z okruhu spisovatelů, ale také z politické a vědecké oblasti. Jednalo se v něm o politické a společenské požadavky. Zúčastnili se i osobnosti jako T.G.Masaryk a F.X.Šalda, které představovali tzv. vědecký realismus

Obsah

Tento ovidiovský žalozpěv vytvořil Machar ve Vídni, v "dobrovolném vyhnanství ", kde působil do I.světové války. Kompozice sbírky je promyšlená, básníkův jazyk je věcný, střízlivý, realistický, často až blízký próze. Jen místy se vyhne rétorskému ladění, jak je to dáno posledním knihy. Básník tuší, že přichází doba osudových zkoušek národa. A zatím představitelé obou našich politických táborů znají namísto činů jen "blýskavé fráze, hesla, slova, slova ". Machar ironizuje lpění našich politiků na starých pergamenech, historických právech Koruny české, místo aby vyzvedli naše přirozené jádro na sebeurčení. Šidítkem jsou mu báchorky o zlaté minulosti a světlé budoucnosti. Laciný optimismus jen uspává potřebu ustavičného usilování a boje.

Básníkův posměch stíhá " drobečkovou českou politiku ", jalové pletichaření poslanců před poloprázdnými lavicemi říšské rady. Místo slovanské myšlenky kdysi tak romantické se už jen kramaří, hodí-li se to, prodá " bratr bratra ". S respektem i nostalgií se dílo vrací i k odkazu Velké revoluce francouzské. Machra děsí Evropa, jež " postavila k ochraně míru, pro štěstí národů - les bajonetů ". Hledí " s děsem " vstříc blížící se " bouři divé a hrozné ". V epilogu vybízí k soustředění sil pro lásku k otčině, po které se mu stýská. Další básníci: k.hlaváček: pozdě k ránu, mstivá kantiléna, jedním z autorů Moderní revue, obřezina: tajemné dálky, stavitelé chrámů, ruce, svítání na západě, větry od pólů, a.sova: z mého kraje, květy intimních nálad, ještě jednou se vrátíme, údolí nového království,vybouřené smutky, dojmy a rozmary, zpěvy domova.

Autor

Český básník, vynikající fejetonista, jeden z iniciátorů České moderny a autor jeho manifestu, impresionista, dekadent. Proti poetice lumírovců prosazoval střídmý, civilní verš s prvky hovorového jazyka, ironií a sarkasmem. V dílech se objevuje autorovo milostné zklamání, jež záhy přechází do celkové životní deziluze a kritického vztahu k soudobé společnosti a jejím morálním zásadám. Dílo: Konfiteor, Čtyři knihy sonetů, Tristum Vindobona, Zde by měly kvést růže, S vědomím věků.

Hodnocení čtenářského deníku Machar, Josef Svatopluk - Tristium vindobona

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  13. květen 2008
  2 120×
  395 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Machar, Josef Svatopluk - Tristium vindobona