Milan Kundera - Nesnesitelná lehkost bytí

Milan Kundera (1929)

Milan Kundera je významný český spisovatel, autor próz, esejí, dramat, básní. Narodil se v Brně, vystudoval filmovou fakultu AMU. V roce 1975 emigroval do Francie, v roce 1979 byl zbaven českého občanství. V ČR nežije, vrací se jen výjimečně a obvykle inkognito.

Řadíme jej do postmodernismu, Kundera nesouhlasí s názorem, že román vyčerpal všechny možnosti své existence, snaží se do jeho románů zakomponovat složku epickou i meditativní. Kunderovy romány mají mnoho rovin – příběhy o lásce, filosofické úvahy.

Postmodernismus – od 60. let reakce proti modernismu, čím dokonalejší je vědecké poznání, tím více se vzdaluje od současného člověka a tím větší vakuum mezi člověkem a vědou vzniká. Vrací se k tradičnímu pojetí literatury (román), staví se proti moderním a avantgardním tendencím, je proti experimentování s jazykem. Postmodernistické dílo umožňuje velké množství interpretací – romány bývají mnohoznačné, nutí k zamyšlení, mají mnoho rovin.

Další postmoderní díla a autoři: Umberto Eco – Jméno růže, Vladimir Nabokov – Lolita

Další čeští autoři této doby, kteří byli nuceni z politických důvodů emigrovat – Josef Škvorecký, Pavel Kohout, Arnošt Lustig, Pavel Tigrid

Další díla – román Žert, Nesmrtelnost, Pomalost, sbírka povídek Směšné lásky

Nesnesitelná lehkost bytí

  • Román, děj se odehrává v 60. letech v Praze a ve švýcarském Curychu
  • Objevují se zde dva stěžejní Kunderovy motivy: boj s kýčem, boj člověka, který je zmítán ideologiemi (komunismem) a který se dostává do momentu ohrožení vlastní existence
  • Velmi epický román, ale je také filosofující – o hledání smyslu lidského života, o problematice svobody, o dobru a zlu, o lehkosti a tíži
  • Kýč je představován uměleckým a sexuálním požitkářstvím (u Sabiny a Tomáše) – lehkost bytí je právě lehkost kýče. Kýč je vše, co je líbivé, srozumitelné, co neklade otázky (kýč je i totalitní režim) – člověk žije v zajetí kýče.

Děj

Příběh Tomáše, pražského neurochirurga, a jeho ženy Terezy, kteří se poznají náhodou, když Tomáš jede do jiného města kvůli práci a narazí tam na Terezu, která pracuje jako servírka. Po srpnových událostech roku 1968 emigrují do Švýcarska. Tam se jim zpočátku daří (Tereza má úspěch díky fotek z okupace), poté se však Tereza impulzivně vrací zpět do Prahy. Tomáš jede také zpět, čímž ukončí naději na další emigraci. Oba sestupují po společenském žebříčku, Tomáš dělá umývače oken (odmítne se vrátit do nemocnice, jelikož nechce zpochybnit jeho protikomunistický článek), poté se přestěhují na venkov, kde jsou šťastní, ovšem umírají při autonehodě.

Kniha je však příběhem i druhého páru – Sabiny a France. Sabina je jedna ze sexuálních partnerek Tomáše, která po emigraci do Curychu začne chodit s Francem, který se do ní zamiluje – Sabina jej opouští a on se poté vydává na humanitárně-intelektuální pochod do Kambodži, který končí fiaskem a smrtí France.

Hlavní postavy

Tomáš – neurochirurg, který je za svůj protikomunistický článek potrestán, stane se až umývačem oken. Je nerozhodný, upřímný (nelže, vždy říká pravdu), je nevěrné, ovšem sex chápe pouze jako fyzický akt bez citu. Má mnoho milenek, miluje Terezu, ale nedokáže jí být věrný

Tereza – servírka, poté se stane fotografkou. Tomášovi je naprosto oddaná, přecitlivělá, impulzivní (náhlý odjezd ze Švýcarska zpět do Prahy).

Sabina – umělkyně (malířka), věčně nespokojená, nenaplněná, také emigruje do Curychu. Nevydrž ve vztahu, lehkomyslná (u ní se nejvíce projevu nesnesitelná lehkost bytí), není schopna milovat. Opustí France, je pro ni kýčem. Je jednou z Tomášových milenek,

Franc – švýcarský profesor z Curychu, levicový intelektuál, seznámí se se Sabinou, zamiluje se do ní. Odstěhuje se od ženy, ale Sabina jej opouští, a tak si najde mladou studentku. Umírá v Kambodži na humanitární akci – je přepaden. Jeho smrt je zbytečná, jeho život nemá smysl. Je v podstatě tragickou postavou, která zobrazuje naprostou neschopnost porozumět skutečnosti.

Kompozice

  • logická, promyšlená
  • Román je rozdělen do sedmi kapitol. Ty na sebe nutně nenavazují, ale doplňují se. Např. stejný obsah je vyprávěný z perspektivy jiné postavy.
    1. Lehkost a tíže – seznamuje se Tomáš a Tereza
    2. Tělo a Duše – odhalení nevěry
    3. Nepochopená slova – obsahuje i slovních nepochopených slov (o Sabině a Francovi) – Franc nachází porozumění ve vztahu, Sabina ne (ve vztahu vidí kýč)
    4. Lehkost a tíže – v Curychu
    5. Tělo a duše
    6. Veliký pochod – absurdní smrt France
    7. Kareninův úsměv – usmíření, vylíčení smrti psa, sprt při dopravní nehodě
  • Chronologická pouze částečně, částečně je retrospektivní – autor se vrací k již jednou zmíněnému ději z jiné perspektivy. Nebo například uprostřed knihy se dozvídáme závěr (syn Tomáše hledá Sabinu, aby ji informoval o smrti Tomáš a Terezy).

Jazyk

  • er forma, vševědoucí vypravěč
  • spisovný jazyk, občas hovorové výrazy, objevují se vulgarismy
  • citáty filosofů (Nietzsche), úvahové pasáže Kundery
  • objevuje se němčina

Hodnocení čtenářského deníku Milan Kundera - Nesnesitelná lehkost bytí

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  16. srpen 2017
  11 211×
  760 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Milan Kundera - Nesnesitelná lehkost bytí

Evžen
Vynikající příspěvek!