Milton, John - Ztracený ráj

Začíná sněmem v pekle, rozhodnou se podstoupit pouť za bránu pekelnou a zjistit, zda by si mohli podmanit nový svět stvořený pro člověka. Sám Satan vyrazí, potká se se smrtí a obludami - smrt líčena jako Satanova dcera - ač má střežit bránu a nikoho nepustit, podvolí se otci a pustí ho, obluda jezas její dcera - satan letí přes Chaosovu říši - narážky na antiku - velice časté, prolíná antické bohy s křesťanským - říká, že antičtí byli všemocní, dokud nepřišel křesťanský a nepodrobil si je - zvyšována úcta lidí k Bohu. Popis Adama a Evy v ráji, jejich život atd. Dialogy Boha Otce a Boha Syna - vzletné, patetické a přezdobené vyjadřování. Archanděl Rafael vypravuje o sváru Boha se Satanem - ten býval jeden z nejmocnějších, ale když Bůh stvořil svého jediného Syna a ustanovil ho stejně silným jako sebe, probudila se v něm závist a odtrhl část nebešťanů - boje v nebi (narážka na vynález střelného prachu). Satan převtělen do hada svede Evu, aby okusila ze stromu vědění - Adam (popisován jako chytřejší z páru) když vidí Evu jíst ("umírat" - ve své čistotě) soucítí a nechce se jí vzdát - jí taky. Hřeší - uvolněné vyjadřování ("Evo, mám na tebe chuť!") - poté si uvědomují svůj hřích a litují - přijde je soudit Bůh Syn - nejsou zahubeni, ale pouze vyhnániz Ráje (ukázána nekonečná láska Boha).

· Stručně popisuje ostaní náboženství, která ale popisuje jako nesmyslná a ohavná (vždyť přeci jejich bůh neexistuje, náš ano). Monology Boha jsou jednostranné (celá kniha je hodně jednostraně zaměřená, ale monology nejvíce), první hřích popisuje jak osvobodné rozhodnutí člověka. Satan lituje později své nevděčnosti, že chtěl být on ten nejvyšší - pýcha. Smrt a Hřích jsou Satanovi potomci. Popisuje vznik lidstva, pohnutky k hřích a obětavost syna Božího pro lidi (láska ke všem stvořením - chválení Boží moci). Narážky na sjednocení národů - vzorem mravenec jako pracovitost a obětavost pro kolektiv - více národů pohromadě jsou silnější. Používá antickou mytologii - Noc a Chaos popisování jako neomezení vládci, které Bůh přemohl - ukazuje jeho neomezenou moc.

· Vyjadřování je přehnaně patetické a květnaté, často místo přímého pojměnování použije:"Syn ...něčí..." nebo "...,jenž na hoře proléval krev Thébskou,..." apod. Překlad od Jungmanna (1843) - velice těžká větná stavba - kupí přívlastky a to i za cenu promíhání dvou vět (do onoho kraje šla -> do šla kraje onoho apod., šla tam, kde řeka pramení -> řeka pramení tam, kde šla). Přívlastky pohromadě - většinou všechny za slovesem - občas pronikání starší češtiny (veleslavínské) a sloveso ukončuje větu.

Hodnocení čtenářského deníku Milton, John - Ztracený ráj

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  16. srpen 2007
  4 071×
  397 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Milton, John - Ztracený ráj