Moje memoáry a mizérie z učitelských let

Autor vzpomíná na období, kdy působil jako učitel. Zamýšlí se nad tím, jak se mění vztah žáků k učitelům a vůbec ke škole, po té co ji opustí. Někdy ke svému učiteli pociťuje dítě až neskutečnou zášť a chystá se, že až opustí školu si s ním veškeré křivdy vyřídí. Všechno se ale mění odchodem, kdy se ve vzpomínkách pohled na prožité události mění. Zapomíná se na to ošklivé a to příjemné se oproti skutečnosti ještě vylepší.

Takový bývalý student (autor ho nazývá veteránem), je při návštěvě bývalé školy dojat, když poznává stará místa a vzpomíná na zážitky a lumpárny, které tehdy zažíval.

Spisovatel se zabývá vůbec osobou učitele a jeho vztahem k žákům, podrobně rozebírá otázku tělesných trestů, jak na ně nahlíží i rodiče. Vtipně popisujesvé reakce na práce dětí, které píší rodiče, setkání s bývalými studenty, kteří se už stali důstojnými pány a na jeho výprasky vzpomínají s úsměvem.
Jeho nejmilejší vzpomínkou je předposlední den ve škole, kdy se učitelé mění na dobré kamarády hrající kriket. Pokud by každý den ve škole jako ten každoroční předposlední, byl by školní život opravdu krásný.

Hodnocení čtenářského deníku Moje memoáry a mizérie z učitelských let

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  29. červenec 2008
  2 092×
  184 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Moje memoáry a mizérie z učitelských let