Moliere - Lakomec

AUTOR: 15.1.1622 – 17.2.1673

- francouzský klasicistní dramatik, herec, divadelník.

Studoval v Paříži a pravděpodobně získal právnický diplom v Orleánsu. V roce 1644 založil s hereckou rodinou Béjártů L´Illusre Théatré (slavné divadlo) a přijal herecké jméno Moliére. V roce 1645 bylo ale divadlo pro dluhy uzavřeno. Jako ředitel divadelní společnosti hrával mimo Paříž, hlavně po jižní Francii. První pařížský úspěch zaznamenal jednoaktovkou Směšné precio’zky. Hra Tartuffe, namířená proti náboženskému pokrytectví byla ihned druhý den po premiéře zakázána. V roce 1655 přijal soubor plně do svých služeb. Moliére organizoval dvorní slavnosti a se skladatelem Lullym musel často ve velmi krátkých lhůtách psát komedie-balety. Na královu žádost předvedli baletní komedii Měšťan šlechticem, která se vysmívala úsilí pana Jourdaina napodobit šlechtický způsob života. Autobiografické rysy se objevují ve veršovaném díle Misantrop, kde se hlavní postava neumí přizpůsobit dvorním konvencím, trpí smutkem a znechucením ze styku s lidmi. Moliére napsal více než 30 her, navázal na tradici lidového divadla. Pěstoval všechny druhy veselohry, od frašky po veselohru zápletkovou a charakterovou s velkým smyslem pro aktuálnost. Náměty k zápletkám čerpal částečně z antiky, italského a španělského divadla a naplňoval je živým obsahem současnosti. Lidské chyby a jejich společenský dosah konfrontoval se zdravým rozumem a přirozenou lidskou morálkou. Kritizoval peněžní vztahy a vlastnické nároky, nastolil otázku postavení ženy v rodině a společnosti. Jako velký divadelní praktik uvedl na scénu psychologicky věrnou řeč, optické efekty a nový způsob maskování.

- další hry: Učené ženy, Don Juan, Amphitryon, Měšťan šlechticem, Scapinova šibalství, Lékařem proti své vůli, Příležitost dělá lékaře, Láska lékařem, Zdravý nemocný, Lakomec.

OBSAH DÍLA: -Vše začíná rozmluvou Valeria a Elišky. Valerius si ji chce za každou cenu vzít za ženu. Eliška, Harpagonova dcera, má k němu stejné city. Ale je tu velký problém – Harpagon ji chce provdat panu Anselmovi. Podobné trable má i Kleantes, Harpagonův syn. Ten miluje Marii, chudou dívku, která pečuje o svou matku. Marii si naneštěstí vyhlédl právě Kleantesův otec – Harpagon.

Peníze jsou pro Harpagona vším. Nevěří ani svým dětem. Peníze narušily v rodině, v jeho domě a okolí. Silně poznamenaly morálku jeho vlastního syna, který neváhá připravit svého otce do 8 měsíců do hrobu.

Ve hře vystupuje dohazovačka Frosina. Ani té se nepodaří z Harpagona vymámit peníze, a tak mu nakonec radí takové věci, které jeho jednostranné lásceopravdu pomoci nemohou, neboť jsou Marii proti srsti.

Jakmile Marie přišla do Harpagonova domu a spatřil ji Kleantes, jejich láska se ještě posílila. A tak se ji začne věnovat. Harpagona to velmi udivilo – jeho syn se tak pěkně chová ke své budoucí matce! Po chvíli z něj však chytrou léčkou dostal vyznání lásky k Marii. A to se mu moc nelíbí a tak vznikl mezi nimi spor.

Zvrat do děje přináší také Šindel, který Harpagonovi ukradl pokladničku s penězi. To byl pro skrblíka šok.

Harpagon dostane hysterický záchvat: „ Jsem hotov a nemám na tomto světě již co pohledávat. Bez vás nemohu žít!…Dám všecky oběsit, a neshledám-li se znovu se svými penězi, oběsím nakonec sám sebe.“

Nechá si zavolat komisaře. S ním náhodou potká Valeria, kterého Jakub, kuchař a kočí, obvinil z krádeže, protože se mu nelíbilo šplhání u Harpagona a výprask holí, který dostal od Valeria. Nastává zde komická situace, kdy Valerius přiznává ke své lásce k Elišce, ale Harpagon si myslí, že mluví o ztracené pokladně.

(Valerius): „ Nebylo to vaše bohatství, co mě tu pokoušelo. Tím jsem nebyl oslněn. Slavnostně zde prohlašuji, že si již nečiním z vašich statků na nic nároky, ponecháte-li mi ten, který mám.“

Harpagon označí Valeria za zloděje a nakonec i za svůdce. V tu chcíli přichází na scénu pan Anselm, který šel podepsat svatební smlouvu s Eliškou. Poznává svého syna, Valerius nachází svého otce a tudíž i sestru Marii a matku. Když pan Anselm vidí, že jeho syn miluje Elišku, dává mu svolení k sňatku.

Kleantes už také nemá daleko ke své výhře. Říká Harpagonovi, že se dozvěděl, kde jeho penízky jsou a řekne mu to, když mu povolí sňatek s Marií. A tak pod podmínkou, že pan Anselm alias don Pavel d´Albrci bude hradit náklady obou svateb, Harpagon souhlasí a dostává zpět to, co je pro něj nejdražší – své peníze.

CARAKTERISTIKA Hl. POSTAVY: - Lakomec (Harpagon)

- - záporná až odpudivá postava, 60-ti

- - letý lichvář, který myslí jen na sebe

- a své peníze,bezcitný a lakomý boháč

IDEA KNIHY: - Každý člověk by měl nejdříve myslet na svoji rodinu své

blízké než na peníze

Hodnocení čtenářského deníku Moliere - Lakomec

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  6. říjen 2007
  16 158×
  731 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k čtenářskému deníku Moliere - Lakomec