Moliére vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin (1622-1673), jeden z největších dramatických básníků Francie, věnoval celý svůj život divadlu – jako herec i jako tvůrce nesmrtelných komedií, které ho proslavily po celém světě. Dlouhá léta působil jako autor, herec režisér a ředitel divadelní společnosti na venkově, zejména v jižní Francii a v Lyoně, až po úspěšném představení, konaném v Louvru před panovníkem, zakotvil v Paříži, kde jednapadesátiletý umělec, podlomen chorobou a intenzívní činností, umírá po třetím představení svého Zdravého nemocného.
Děj se odehrává a Paříži v roce 1670. Hlavní postavou je Harpagon. Je to boháč, který získal jmění nezřízenou lichvou a strašnou lakotou, kterou ubijí jak rodinu tak do krve vykořisťované služebnictvo. Chce uspořádat svatbu svým dětem Kleantovy a Elišce s bohatými lidmi, přestože oni milují jiné. Elišku chce navíc oženit s Anselem, o kterém se později dozvíme, že je otcem Mariany, kterou miluje Kleant, a Valéra, který si chce vzít Harpagonovu dceru Elišku a je zároveň Harpagónův sluha.Zvrat přichází, když je Harpagonovy ukradena skříňka s dukáty. Je to pro Harpagona tak mocný otřes, že za její navrácení svolí svatbu svých dětí s jejich vyvolenými.
Moliére brilantně vystihuje jak lakota a lichva vyčleňuje Harpagona z rodiny a ze společnosti a jak ztráta pokladu dělá z Harpagona šílence. Stal se z něj nelidský stroj, který i cenní jen zlato a peníze.
Na díle mě zaujalo množství nedorozumění, které ještě oživují děj už tak poutavého příběhu.
20. únor 2008
7 333×
234 slov
