Němcová, Božena - Povídky

I. Základní údaje o knize

Povídky Boženy Němcové, vydané v tomto výboru, vyšly za života autorčina v letech
1855 - 1860 ve sbornících, kalendářích a časopisech. Základem tohoto vydání je kriticky vydaný jejich text v I. a II. svazku Povídek Boženy Němcové, které vyšly v Národní knihovně v 2. vydání 1952 a 1953 a ve spisech Boženy Němcové v knihovně klasiků v II. svazku Povídek r. 1953. Toto vydání připravila Zdeňka Havránková. Přebal a vazbu navrhl Karel Müller. Vydalo Státní pedagogické nakladatelství v Praze roku 1958.

II. Příběh jedné zvolené povídky

Divá Bára

V této povídce je vyzdvihována přirozenost a zdravá morálka prostého člověka, vychovávaného bez jakýchkoliv předsudků životem v přírodě a denní tvrdou prací.

Tato povídka vypráví o pastýřově dceři Báře, která byla denním stykem s přírodou vychovávána nejen k zručnosti, ale také k přirozené morálce a stavění se na stranu dobra. Žila
se svým otcem obecným pastýřem ve vesnici Vestci, ve skromné, malé, ale čisté chaloupce.

Bára nebyla jako jiná vesnická děvčata. Byla nebojácná a statečná, vesničané její smělost nedovedli pochopit. Proto si ve své pověrčivosti mysleli, že je spojena s nadpřirozenými bytostmi a začali ji říkat „Divá Bára“. Bára je svým chováním v jejich smýšlení utvrzovala.

Bářinou nejlepší přítelkyní byla Elška, neteř faráře. Obě dívky spolu vyrůstaly již od dětství, měly se rády, strávily spolu mnoho času ve hrách a svěřovaly si všechna svá tajemství. Když pak poslal pan farář Elšku na nějaký čas do Prahy, kde se zamilovala do lékaře, který ošetřoval její tetu, nemohla se Bára dočkat jejího příjezdu. Dalším Bářiným přítelem byl slabý, drobný chlapec jménem Josífek, syn kostelníkův, kterého se Bára častokrát zastala proti silnějším hochům. Lidi, na kterých Báře záleželo a patřili mezi její přátelé, byli pan farář a jeho sestra Pepinka. Bára často na faru chodila za Elškou a leckdy s něčím vypomohla. Ve vesnici byli i lidé, které Bára ráda neměla, mezi ně patřil kostelník se svojí ženou. Kostelníkovi se k ní chovali nevlídně a hrubě, proto je Bára nepovažovala za dobré lidi. Ostatní lidé ve vesnici jí byli lhostejní.

Když se Elška vrátila z Prahy měla se vdát za pana správce, ale ona milovala lékaře z Prahy
a s tímto tajemstvím se svěřila Báře. Aby odradila pana správce od svatby s Elškou, oblékla
se Bára za strašidlo a o půlnoci, když se vracel z fary domů, ho postrašila.

Po této příhodě se vesničané spikli proti Báře, která, dcera posledního z nich, si troufla zesměšnit jejich hloupou pověrčivost, a za trest ji na noc zavřeli do márnice na místním hřbitově, která v noci vzplanula. Ve chvíli jejího pokoření a zápasu o holý život přichází myslivec milující Báru a sňatkem s ní ji opět povyšuje v očích vesničanů a odměňuje její odvahu. I Elška si bere svého milovaného lékaře za muže.

III. Charakteristika hlavní postavy povídky

Bára je hlavní postava povídky Boženy Němcové Divá Bára. Po smrti své matky zůstala sama se svým otcem obecným pastýřem. Žili v malé chaloupce ve vesnici Vestci.

Báry silná mrštná postava převyšovala ostatní dívky. Opálený obličej zdůrazňovaly modré oči jako studánky, nad kterými se klenulo husté černé obočí. Nízké čelo zvýrazňovaly černé vlasy prostě sčesané. Nad velkými plnými ústy se krčil malý tupý nos.

Bára byla prosté venkovské děvče. Velmi milovala přírodu, chodila po celý rok prostě oblečena, nosila tmavou sukni, bílou halenku a v zimě přidala vlněný kabátek. Proti ostatním venkovským děvčatům byla Bára nebojácná, statečná, smělá, nezalekla se žádných překážek. Nebála se strašidel, nevěřila na vodníky ani na jiné nadpřirozené bytosti.

Bára byla také velmi hodná a citlivá dívka, tuto stranu Bářiny povahy poznali pouze její přátelé Elška a Josífek. Ostatní děvčata a chlapci se jí vyhýbali, protože se jí báli, měla nejvíc síly
a všechny vlečems předčila, pokud jí někdo rozzlobil, dovedla si to s ním vyřídit. Vesničané se
ji vyhýbali, nedovedli si vysvětlit jinak její odlišnost od ostatních děvčat než, že je spojena
s nadpřirozenými bytostmi.

IV. Název, hlavní myšlenka a jméno hlavní postavy zbylých povídek

1. Karla

Hlavní postavou této povídky je Karla, chlapec vydávaný za děvče. Jeho matka, pracovitá děvečka ze statku Markyta, kterou připravila nenáviděná vojenská služba o manžela, se ze strachu, aby neztratila i své dítě, uchýlila k této lži.

2. Chudí lidé

Hlavní postavou této povídky je Jakub Halina, tzv. blázen, byl to chudý nádeník, který vlivem své lásky k italské dívce, která zemřela dříve než ji stačil požádat o ruku, opouští myšlenku spravedlivé odplaty na Martoňovic, kteří zbídačili celou jeho rodinu, a dokonce svými penězi napomůže nejmladší dceři Martoňových ke štěstí. V této povídce je proti sobě postaven obraz života prostých lidí a života měšťáckých zbohatlíků. Na příběhu Martoňovic rodiny je dobře vystižena bezohlednost vznikající buržoazie i mravní zkáza, která se odtud šíří. Proti necitelnosti
a sobectví lidí této vrstvy je postaveno opravdové, hluboké lidství, které žije jen mezi prostými lidmi, i mezi těmi, jež tehdejší společnost postavila ve svém žebříčku na nejnižší místo.

3. Dobrý člověk

Hlavní postavou této povídky je Jiří Hájek, vozka, lidé mu říkali „pantáta Hájek“. Lidé, kteří
s ním přišli do styku o něm říkali, že je to „Dobrý člověk“. Hájek vedl poctivě a řádně svou živnost a při svých cestách se ujímal chudých českých chlapců a děvčat, které jejich rodiče museli poslat do Vídně za prací. Příběh vypráví o cestě venkovské dívky Madly do Vídně za službou.
Je zde ukázáno, kdo to jsou vlastně služky a učedníci. Jejich páni s nimi zacházejí nezřídka hůře než se psy a sami je svým chováním často ženou i do mravní zkázy. Požadavek odstranit bezprávné postavení služek a učedníků, vidět a odměňovat je jako platné a potřebné pomocníky a především lidi.

4. Pan učitel

Hlavní postavou této povídky je učitel ve vesnici Chvalín, který se příkladným plněním učitelských povinností zasloužil o celkové povznesení své obce. V této povídce je poukazováno na potřebu a význam vzdělání. Obrázek ideálního učitele a jeho působení ukazuje, že se lid může povznést hospodářsky i mravně, když se odstraní nevzdělanost.

V. Kritika společenských poměrů

Karla - lidový odpor vůči službě v armádě

Divá Bára - šosácká společnost, pověrčivost,přesvědčení, že žena může být pouze matka a hospodyně

Pan učitel - nevzdělaní lidé

Dobrý člověk - postavení pána vůči sloužícím

Chudí lidé - necitelnost a bezohlednost zbohatlíků

Hodnocení čtenářského deníku Němcová, Božena - Povídky

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  1. srpen 2008
  10 578×
  1019 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Němcová, Božena - Povídky

Hana rakusanova
Zdar