Petiška, Eduard - Staré řecké báje a pověsti

Nakladatelství ALBATROS
Praha,1976

Eduard Petiška
(14.5.1924 - 6.6.1987) český básník, prozaik a překladatel. Narodil se v Praze, kde vystudoval gymnázium a filozofickou fakultu. Od roku 1948 žil v Brandýse nad Labem. V poezii navázal na F. Halase (Podzimní deník). Postupně v jeho tvorbě zesílil rys civilní prostoty a intelektuálně kontrolované obraznosti (Na prázdná místa). Lyrizovaný ráz mají i prózy zabývající se generačně pojatými psychologickými a mravními konflikty (Než uzrají muži, Pomerančové šaty, Průvodce mladého muže manželstvím, Třicet manželek). Autor knih pro děti (Birlibán) a vzpomínkové knihy: Srdce, ve kterém bydlím. Kulturní výchovný význam mají jeho úpravy českých a cizích pověstí a pohádek (Staré řecké báje a pověsti, Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy, Čtení o hradech, Čtení o zámcích a místech).

Dailos a Ikaros
Dailos-velký umělec a stavitel, chtěl ze žárlivosti zabít svého synovce Táloa(Talos), protože vyslechl rozhovor dvou dělníků, kteří přisuzovali větší slávu Táolovi.A to Dailos nesnesl, a proto svrhl Táloa z hradeb.To však spatřila bohyně Athéna, a proměnila ho v malého ptáčka(čejku).
O tomto hrůzném činu se dozvěděli i ostatní lidé, proto Dailos i se svým synem Ikarem uprchl na Krétu, kde o ho s radostí přivítal král Mínos. Hledal právě stavitele, který by mu postavil vězení pro obludu-Minotaura.Dailos vymyslel nevídanou stavbu–BLUDIŠTĚ.
Přestože byl Dailos za svou práci obdivován a odměněn, nelíbila se mu krutovláda krále Mínose,proto se snažil zhotovit pro svého syna a pro sebe křídla s kterými by mohl přeletět pusté moře.
Když se mu to podařilo a byli připraveni k odletu, nabádal Dailos synka, aby nelítal příliš vysoko a nebo příliš nízko.Obojí by mohlo být nebezpečné.Ikaros však neposlechl a ve chvíli, když se na něj otec neohlížel,vzlétl vysoko.Tak vysoko, že se dotkl zářícího spřežení boha slunce a vosk ze kterého byla křídla slepena se rozehřál.
Ikaros spadl do moře a zemřel.Večer moře vyplavilo mrtvého syna na břeh, Dailos pochoval syna na ostrově, který dodnes připomíná svým jménem Ikarův osud –IKÁRIA.Přestože Dailos vytvořil ještě mnoho dalších staveb, nenalezl ve svém životě už nikdy klid ani štěstí.

Sisyfos
Za starých časů se lidé báli bohů a smrti.Kdo se jich nebál, byl král Sisyfos.Založil bohaté město Korint a korintský hrad,ale hrad neměl pramen.
Asópos(říční bůh) se dostal do sporu s bohem Diem,kterého hledal.Sysifos nabídl Asópovi pomoc, když mu dá pramen.Stalo se tak a Sisyfós vyzradil Diův úkryt.Zeus zabil Asópa.Potom poručil Smrti, aby odvedla Sysifa do podsvětí.Sysifos však Smrt svázal a nikdo na světe nemohl umírat.,,Bolesti a nemoci navštěvovali lidské příbytky
jako dřív a neměly konce.I ptáci zasažení šípem letěli dál a divoká zvěř prchala s oštěpem v hřbetu do hloubi lesa“.
Zeus zavolal boha války Area a ten osvobodil Smrt,která si Sisyfa odvlekla do podsvětí.Ještě předtím nařídil manželce, aby po jeho smrti neobětovala žádné pohřební oběti.V podsvětí však naříkal,že se o to nestará a žádné oběti nepřináší.Proto mu byli dovoleno,odejít z podsvětí a pokárat manželku.
Když přišel zpět na svůj hrad, zapomněl na říši mrtvých a manželku pochválil za to, že ho uposlechla.Avšak Smrt si pro něj přišla znovu.
Sysifos byl potrestán za to, že si nevážil bohů. Proto znovu a znovu valí kámen do kopce a když ho konečně dovalí kámen mu uklouzne dolů.

Bellerofontes
Bellerofontes -vnuk Sysifův, byl podezřelý z vraždy. Na útěku se dostává ke králi Proitovi, který ho přijal a nabídl mu pohostinství.
Zalíbil se i královně a ta ho vyznamenávala před všemi šlechtici,ale Bellerofontes dělal, že si toho nevšímá.Královna ho chtěla očernit.Tvrdila, že ho chce Bellerofontes zabít a stát se králem.
Proitos tomu po dlouhé době uvěřil,proto poslal
Bellerofonta za králem Iobatem se vzkazem, aby byl Bellerofonta zabil, on to pochopitelně netušil.Iobantes vyslal Bellerofonta zabít příšeru Chimaira. Bellerofontes cestě spatřil okřídleného koně Pegase, ten však před ním utekl. Bellerofontovi se v noci ve snu zjevila bohyně Athéna a řekla, aby obětoval bohu Poseidónovi býka. Bellerofontes tak udělal a druhý den před ním Pegas neutekl, tak přemohl příšeru Chimairu.
Iobantes uvěřil, že Bellerofontes je pod ochranou bohů a že není zločincem,dal mu za ženu svou dceru a Bellerofontes se stal králem.Ale po čase chtěl B. vyzrát na bohy, vzal Pegase a letěl sním na Olymp.Pegas však shodil B. z hřbetu. Bellerofontes se nezabil,ale už se nikdy mezi lidmi neukázal.

Filemon a Baucis
Zeus a Hermes(posel bohů) chtěli přenocovat v jedné vesnici.Proto se šel Hermes poprosit o nocleh do některého ze statků, byl však vyhnán.Takhle podobně do dopadlo i u ostatních statků.
Poslení šance byla malá chaloupka u lesa,nejchudší z vesnice.
Bydleli tam Filemon a Baucis, staří lidé, kteří je rádi přijali a pohostili je. Zeus se jim odvděčil tak, na místě vesnice postavil chrám, ve kterém byli Filemon a Baucis strážci.A splnil jim jejich přaní, které bylo, aby oba zemřeli společně.A také se tak stalo.

Orfeus
Slavný umělec,hrával na lyru a k tomu dovedl krásně zpívat.
Zamiloval se do víly Eurydiky, odvedl si jí domu a oženil se sní.Jednoho dne však musel Orfeus odejít a Eurydika se cítila osamělá a začala vzpomínat na louky,říčky,lesy, co jako malá navštěvovala.Proto se rozhodla, že je půjde navštívit.Na louce ji však uštknul had a Eurydika zemřela.Orfeus byl nešťastný a veselé písně, které zpíval se proměnili ve smutné.Každý kdo slyšel tuto píseň se rozplakal.
Po dlouhém truchlení se Orfeus vydal za bohem podsvětí-Hádem,aby mu jeho milou navrátil.I Háda tato píseň dojala a řekl,že mu Euryditu vydá, jen když se na ni cestou z podsvětí nepodívá.Orfeus se zaradoval.Cestou z podsvětí byl Orfeus nervózní, protože za sebou Eurydiku neslyšel, ke konci tuto obavu nepřekonal a otočil se.Euridyka se rozplynula.Orfeus byl nešťastný.
Když v lese zase zpíval svou smutnou píseň,přepadli ho opilé ženy a zabily ho.Jeho tělo pohřbili múzy.Orfeus se shledal se svou
Eurydikou.

Můj názor:
Některé příběhy jsou zajímavé,ale jejich převyprávění se mi zdá dost povrchní.Po této knize bych sama od sebe nesáhla,proto sem si žádný příběh neoblílila.

Hodnocení čtenářského deníku Petiška, Eduard - Staré řecké báje a pověsti

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  11. leden 2008
  11 664×
  1024 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Petiška, Eduard - Staré řecké báje a pověsti

Ladislav Svrhlik
je tam hrozne chyb jsou to volove neumi ani napsat par radek bez CHYB
anonym
je tam chyb jak maku