(14.5.1924 - 6.6.1987) český básník, prozaik a překladatel. Narodil se v Praze, kde vystudoval gymnázium a filozofickou fakultu. Od roku 1948 žil v Brandýse nad Labem. V poezii navázal na F. Halase (Podzimní deník). Postupně v jeho tvorbě zesílil rys civilní prostoty a intelektuálně kontrolované obraznosti (Na prázdná místa). Lyrizovaný ráz mají i prózy zabývající se generačně pojatými psychologickými a mravními konflikty (Než uzrají muži, Pomerančové šaty, Průvodce mladého muže manželstvím, Třicet manželek). Autor knih pro děti (Birlibán) a vzpomínkové knihy: Srdce, ve kterém bydlím. Kulturní výchovný význam mají jeho úpravy českých a cizích pověstí a pohádek (Staré řecké báje a pověsti, Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy, Čtení o hradech, Čtení o zámcích a místech).
Iáson a Médea
Zemřel starý král a zanechal po sobě dva syny Peliase a Iásona. Trůn měl zdědit Aisón, ale Pelias ho vyhnal a od té doby žil Aisón na venkově. Bál se o svého syna Iásona, a tak ho poslal ke svému příteli kentaurovi, který Iásona učil všemu, co znal. Když bylo Iásonovi dvacet let, vydal se ke králi Peliasovi, aby ho požádal o trůn. Cestou potkal stařenku a přenesl ji přes řeku. Byla jí bohyně Héra a od té doby Iásona chránila. Ihned zašel s prosbou ke králi a ten mu ochotně vyhověl s podmínkou, že mu přinese zlaté rouno. Brzy se už loď Argó hnala ke svému cíli s mnoha hrdiny na palubě. Projeli okolo Symplegád a nabrali Frixovi syny. Zanedlouho dorazili k břehům Kolchidy a ráno se vydali ke králi. Král dal Iásonovi hrozný úkol, který by bez pomoci královi dcery Médei jistě nesplnil. Musel s býky vyorat pole, do něj zaset dračí zuby a s bojovníky, kteří vyrostou z hlíny, bojovat. Král je chtěl nyní zahubit, ale Médea jim opatřila zlaté rouno a s Iásonem odplula. královo vojsko je ihned začalo pronásledovat, ale Iáson s Médeou se jich lstí zbavili a pluli pryč. Cestou už je cekaly pouze vábivé Sirény, ale ty taky překonali bez obtíží. V Peliově zemi se Médea proměnila ve stařenu a nabídla králi, že ho omladí. Ten neváhal, skočil do kotle a našel v něm smrt. Iáson se zase dostal k trůnu, ale na Médeu brzy zapomněl a přivedl si novou manželku. Médea ji zahubila a od té doby ji nikdo nikdy neviděl.
Hlavní postava:
-Iáson
-Králův syn, který byl vyhnán svým bratrem Peliasem
Trojská Válka
Kdysi v Tróji vládl král Priamos s královnou Hekabou, která měla jednoho dne strašlivý sen. Nechali si vyložit, co znamená, a zjistili, ze jestli chtějí zachránit spousty nevinných životu, ať pošlou syna do pustých hor. Parise našla medvědice a starala se o něj. Pote se ho ujal pastýř a Paris mu pomáhal past ovce. Jednou se Paridovi zjevili tri bohyně a mel rozsoudit, která z nich je ta nejkrásnější. Héra mu nabízela celou Asii, Athéna mu slibovala vítězství v každé válce a Afrodita zenu tak krásnou, jakou svět ještě neviděl. Chvíli váhal, ale nakonec se rozhodl pro Afroditu. Paris se vydal do Troje a přihlásil se na tamější závody, které vyhrál. Král si ho nechal zavolat do paláce a dojaty přijal svého ztraceného syna zpět. Paridovi ze zanedlouho zjevila Afrodita a vyprávěla o žene, manželce krále Meneláa Heleně, a tak se pro ni vydal, a protože se do ni zamiloval, unesl ji. Menelaos se proto s mnoha hrdiny na palubách lodi vydal pomstit Paridův čin. Po devět let oblehali Tróju a vítězství stále kolísalo mezi Řeky a Trójany. Desátého roku vypukl mezi Agamemnonem a Achilleem velký spor o válečnou kořist, kterou Achilleovi Agamemnon upřel, a tak velký nezranitelný hrdina odmítl bojovat. Trójane měli tedy převahu, a proto za Achillem přisel jeho pitel Patroklos, aby mu půjčil jeho zbroj. Patroslos je mrtev Hektorovou rukou a Achilles je rozhodnut, ze se pomsti. Zabil sice Hektora, ale brzy po té ho trefil Paris šípem do paty a hrdina po sedmnácti dnech zemřel. Odysseus, kterému připadla Achilleova zbroj, postavil s Reky dřevěného koně a poslali ho jako dar. Nikdo z Trojanu netušil, že se v něm ukrývá celé vojsko, a jakmile koně odtáhli za hradby a usnuli, pustili se Řekove do boje. A takto skončila Trojská Válka, která zrodila tolik zla.
Hlavní postava:
-Agamemnon
- mykénský král, vrchní velitel v trojské válce
Odysseovy cesty
Odysseus byl ithacký král, který bojoval po deset let v Trojské válce. Po jejím skončeni se ihned chtěl vrátit na svůj rodný ostrov. Při svém návratu musil celit spoustě nástrah jako byli Kikoni, Lotofagové i Kyklopové. Na ostrove Kyklopu je málem postihl hrozny osud nebýt Odysseovi chytrosti a lsti. Kyklop, kterého Odysseus tak ztrestal, si vyprosil u Poseidona, aby Řekům všelijak znemožnil návrat domů. Jednou připluli k ostrovu, kde žil král vetru Aiolos, a ten jim věnoval příznivý vítr do plachet a nepříznivý zavřel do krabičky, kterou dal Odysseovi. Konečně spatřili Ithaku, ale mořeplavci otevřeli krabičku a vítr je odnesl pryč na širé moře. Mnoho mužů skončilo život v zemi Laistrygonu a zachránila se jich pouze hrstka. Z poloviny se málem stali vepři a nebýt Odyssea, byli by jimi na věky. Strávili u Kirké rok a potom se vydali zeptat se na věštbu mrtvého věštce Teiresia. Pověděl jim o ostrove boha Helia, kde se pasou jeho stáda. Nesmi se jich ani dotknout nebo je stihne krutý trest. Unikli Sirénám, Skyllovi(6 hlav) i Charybdis(chrlila vodu a pohlcovala lodi), ale Odysseovi muži neuposlechli rady a pojedli masa Heliových dobytčat. Stihl je trest a naživu zůstal jen Odysseus. Po sedm let pak byl zajatcem Kalypso a nakonec se na Ithaku dostal s pomoci hodných Fajáků, kteří ho vyložili na břeh i s dary. Potkal bohyni Athénu, která ho proměnila ve starce, aby se presvědčil, zda na něj jeho manželka Penelopa čeká. Pote se setkal se synem Telemachem a společně zosnovali plán, jak vyhnat hýřivé ženichy, kteří se zatím usadili v paláci a usilovali o Penelopu. Odysseus se vydával v paláci za žebráka a se synem uklidili všechny zbraně z hodovního sálu. Vyprávěl Penelopě o Odysseovi, aby se nestrachovala, ale byl odhalen služkou, která v něm poznala pána. Slíbila však, že nic neprozradí. Na další den šel Odysseus zase žebrat do sálu, kam zanedlouho přišla i Penelopa s návrhem, že odejde s tím, kdo prostřelí 12 sekyr Odysseovým lukem a šípy. Nápadnici jeden po druhem zkoušeli štěstí, až se luk konečně dostal do rukou Odysseových. Společně s Telemachem zahubili všechny nápadníky i nehodné služky a zbývalo jen dokázat Penelopě, že je opravdu jejím manželem. Ráno se vypravil za otcem Laertem a spolu odrazili útok příbuzných nápadníků než je všechny zastavila Athéna a v městě zavládl mír. Tak skončilo dvacetileté Odysseovo putováni.
Hlavní postava:
-Odysseus
-Ithacký Král
Daidalos a Ikaros
Daidalos byl velký umělec a stavitel. Měl velmi nadaného žáka Talóa, ale nedovedl snést, ze bude brzy slavnější než on sám, a proto ho jednou shodil z hradeb. Talóa proměnila bohyně Athéna v čejku a prozrazeny Daidalos prchl se svým synem Ikarem na Krétu. Královi Minóvi se Daidalos náramně hodil, protože mu mel postavit bludiště pro strašlivou obludu Minotaura. Byl na ostrově velmi vážený, ale stale toužil po své vlasti, a tak jednou sestrojil křidla pro sebe i pro syna, aby mohli opustit ostrov. Vzlétli, ale Ikaros neuposlechl otcovi rady a vylétl příliš vysoko. Ikaros se zřítil do hlubin a zdrcený Daidalos odlétl na Sicílii, kde postavil ještě mnoho podivných staveb.
Hlavní postava:
- Daidalos
- Největší řecký malíř, sochař, stavitel a vynálezce
Byl velice nadaný. Jeho sochy vypadaly jako živé.
Orfeus
Orfeus byl slavný umělec, kterého lide zbožňovali pro jeho krásný zpěv a líbezné tóny, jež vycházeli z jeho lyry. Jednoho dne se zamiloval do krásné Najády, vodní víly, Euridiky a oženil se s ni. Jednou musel odjet z domu, a protože se Eurydice udělalo smutno, vydala se za svými přítelkyněmi Najádami. Cestou ji vsak kousnul jedovatý had a Eurydika zemřela. Orfeus byl velmi smutný a rozhodl se, ze se vypraví do podsvětí za Hádem, aby si u něj svou manželku vyprosil. Brzy už překonal trojhlavého psa, strážce podsvětí, . a Chalkón ho převážel do říše mrtvých. Hádes s Persefonou dobře poslouchali Orfeův zpěv a slíbili, že mu manželku vydají, ale s podmínkou, že se na ni cestou z podsvětí nesmí ani podívat, protože jinak by se vrátila do říše mrtvých. To už pospíchal s Eurydikou zpět, ale náhle ho přepadla strašná úzkost, že se s ní něco stalo a ohlédl se. Eurydika se mu náhle rozplynula před očima. Sedm dní bloudil okolo podsvětní řeky a zkoušel se dostat, ale marně, a tak se vrátil zpátky na zem. Se slzami v očích putoval světem a zpíval. Jednou šli okolo Bakchantky a uslyšely jeho zpěv. Pološíleně házely po Orfeovi kameny a brzy se jim podařilo ho usmrtit. Konečně se shledal se svou milovanou. Jeho tělo pohřbily Múzy.
Hlavní postava:
-Orfeus
-Byl klidný a upřímný. Miloval z celého srdce Euridiku. Měl krásný hlas a moc hezky zpíval. Byl všemi milován.
Citát:
,,Euridika se může vrátit mezi živé lidi. Ty se však cestou z podsvětí na manželku neohlížej. Ohlédneš-li se po ní, než vyjdete na zemský povrch, zmizí ti a vrátí se mezi stíny a už ji neuvidíš."
Oidipus a Antigona
Kdysi žil v Thébách král Láios s královnou Iokastou. Měl se jim narodit syn, ale jelikož jim věštba pravila, že krále jeho syn jednou zahubí, nechali ho odnést pastýřem do hor. Pastýřovi se děcka zželelo, a tak ho dal k opatrováni jinému pastýři, který žil v zemi korintského krále. Malý Oidipus se bezdětnému pastýři tak zalíbil, že si ho vzal za syna. Brzy se chtěl Oidipus dopátrat svého původu, a tak se vypravil do Delf. Tam mu pravili, že zabije otce a ožení s jeho matkou. Radši se už k pěstounům z obavy nevrátil a putoval po cizích krajích. Jednoho dne se na cestě dostal do hádky se starcem ve voze a zabil ho. Vydal se do Théb, kde se usadila sfinga a dávala každý den jednu hádanku. Kdo ji neuhodl, toho shodila do propasti. Oidipus se rozhodl, že její hádanku vyřeší. Svůj úmysl vylíčil Kreontovi (králi) a jeho sestře Iokastě. Hádanka zněla: Má to jednu hlavu, čtyři nohy ráno, v poledne jen dvě a tři nohy večer. Čím to má víc noh, tím to má míň síly. Oidipus uhodl hádanku, vzal si Iokastu za ženu a měli spolu dva syny, Eteokla a Polyneikse, a dvě dcery, Antigonu a Isménu. Dlouho poté se v království objevil strašný mor a jedinou možnosti, jak se moru zbavit, bylo, najít vraha krále Láia. Oidipus začal pátrat a pozval si i slepého věštce Tereisia. Brzy zjistil podrobnosti okolo smrti krále Láia a i to, že korintsky král zemřel přirozenou smrtí, a tak nebyl pochyb, že Oidipus zabil vlastního otce. Iokasta se po tom zjištění oběsila, Oidipus si vypíchl oči a začal putovat se svou starší dcerou k háji bohyní Erýnií. Svůj trůn svěřil do rukou Kreonta. Mezitím usilovali Oidipovi synové o thébský trůn. Etokles měl vládnout jeden rok a Polyneikes druhý. Etokles však bratra vyhnal a ten začal sbírat vojsko, aby se pomstil bratru za ten podvod. Každý si chtěl otce získat na svou stranu, ale oba byli neúspěšní. Oidipus potkal v háji Thésea a poprosil ho, aby Antigonu dopravil do Théb. Brzy tam dorazilo Polyneikovo vojsko, avšak bratři se v bratrovražedném boji zabili. Kreon se opět ujal vlády a nechal Polyneika nepohřbeného před hradbami. Antigona bratra i přes zákaz pohřbila a stihl ji za to trest. Kreon ji nechal zaživa zazdít ve skalní sluji, přestože ji jeho syn Haimon miloval. Po rozhovoru s Tereisiem si uvědomil, že to není správné a spěchal ke skalní sluji, aby Antigonu osvobodil. Ta se však radši oběsila, než aby nečinně čekala na smrt. Králův syn se probodl a královna se zavraždila. Jak rád by teď vše vrátil zpět.
Hlavní postava:
-Oidipus
-Nic netušící chytrý hrdina.
Myšlenka díla:
-Osud člověka je dán bohy, člověk není schopen jej změnit.
Citát:
… "Poslouchej dobře," ozval se jí z lidského hrdla nelidsky tvrdý hlas:
"Má to jednu hlavu,
čtyři nohy ráno,
v poledne jen dvě
a tři nohy večer.
Čím to má víc noh,
Tím to má víc síly."
Oidipus se usmál. Byl chytrý a hádanka se mu zdála lehká.
"To je člověk,"…
Výstavba díla:
Tato kniha patří do žánrů střední epiky. Jednoduchost slov a jejich pravidelné uspořádání činí knihu velmi dobře čitelnou.
Samotný děj je velmi jednoduchý a méně rozsáhlý. Tudíž je kniha vhodná i pro mladší čtenáře. Většina příběhů má hodně společných charakteristických znaků: časová neurčitost, mnoho přímých a nepřímých pojmenování, mezi ně patří především eufenismus, elipsa.
Často dochází k prolínání více bajek najednou( např. jeden hrdina a nebo dokonce konkrétní děj se objevuje ve více pověstech).
5. prosinec 2007
10 008×
2088 slov