Platon - Obrana Sokrata

Obrana Sokrata je knížka, jak už sám název napovídá, o obraně Sokrata, ale Sokratem.
Sokrates se snaží vyvracet nepravdy, které se o něm šíří. Podle jeho žalobců hloubá o věcech nebeských, vyzkoumal vše, co je pod zemí, z nepravosti dělá právo a ani v bohy nevěří. Ale podle mě, to vše byla jen taková „zástěrka“ jak Sokrata odstranit. Říkal mnoho věcí, které mnoho lidí nechtělo slyšet, a tak si z těch mnoha lidí celkem rychle vytvořil mnoho žalobců.

Jeho velké zjištění bylo to, že neví nic a že ti co si myslí, že něco ví, tak neví ani to, že neví nic. A později nabyl zkušenosti: „Zkoumaje lidi podle pokynu božího, shledal jsem, že nejproslulejší mezi nimi bezmála nejvíce postrádají rozumu, kdežto jiní, kteří jsou pokládáni za horší, že jsou schopnější rozumného života.“(str.25) A teď trochu nevím co Sokrates rozumí rozumným životem. Jestli něco jako: ráno vstát, jít do práce, večer se navečeřet, zjistit, že je to pořád stejně na nic, jako včera a jít spát. Nevím, podle mě pro člověka rozumného života není,nesmí být ovšem bezstarostný a vždy usměvavý blázen, protože člověk je a bude se vším věčně nespokojený a hlavně pro člověka je asi dost těžké být rozumný, když se můžou dít věci, které se děly a dějí.

Sokrates se dále brání a dochází na to, že i kdyby mu Athéňané chtěli dát milost
s podmínkou, že už nikdy nebude filosofovat porušil by jí. Dál bude hledat člověka, který něco ví a každému co nic neví a dělá, že snad něco ví, to okamžitě vyčte a bude se s ním o to přít. „A to budu dělat každému koho potkám, mladému i starému, cizinci i občanu, spíše však občanům, poněvadž jste mi rodem bližší.“ (str.49) Chápu Sokrata, že mu jsou občané rodem bližší, ale co kdyby náhodou nějaký cizinec, kterého občan předběhl, byl ten co už aspoň ví to, že nic neví nebo věděl i něco víc. Určitě to byla Sokratova věc, ale mohl díky tomu o něco přijít.

Sokrates dokonce přiznává, že vysvětluje proč chodí od jednotlivce k jednotlivci a neudělá nějaké plošné rozebírání lidí. Říká: „Toho příčinou je však to, že na mne působí cosi božského a daimonského…“(str53) Možná je to také proto, že by zcela určitě něco tak plošného nepřežil a hlavně by to už z cela určitě nemělo takový účinek a dopad na jednotlivce.

A dále říká: „…Kdybych já byl toužil v minulosti zabývati se politikou, byl bych už dávno mrtev a nebyl bych nic prospěl ani vám ani sobě.“(str.54) Mám dojem, že Sokrates, jako politik by nebyl asi moc oblíbený, ale určitě by byl velmi prospěšný, možná sice ne tak moc, jako filosof . Nevím možná, kdyby byl politik tak už by ho žádné božské síly nepoháněli a třeba by to nebylo ono.

Nyní je už Sokrates odsouzený k smrti a uvažuje o důvodu k naději: „…jak mnoho důvodů je k naději, že jde o něco dobrého. Jedno z dvojího je smrt: buď je mrtvý docela ničím a nevnímá docela nic, nebo, jak se praví, je to jakýsi přechod a přesídlení duše na jiné místo.“ (str.81-82)
Tak sou tu dvě věci.
Za prvé „v naději jde prý o něco dobrého“ ,ale co to je dobro. Myslím, že dobro je pojem velmi relativní, například při povodních pro někoho bylo dobro to, že měl delší prázdniny, ale někomu zase povodeň vzala všechno co měl nebo pro někoho je dobro,když jeho tým postoupí do finále, ale pro ten druhý tým to zase takové dobro taky není . Ale zase kdyby dobra nebylo nemohla by být ani ta naděje. A naději si podle mě lidé jen vytvořili ve své mysli jako takovou omamnou a někdy dost bláhovou a naivní „vychytávku“, aby si ulehčili nějaké utrpení, aby získali někdy falešný pocit bezpečí a aby samy sebe přesvědčili o tom, že ono dobro na ně čeká někde za dveřmi.
A za druhé mám dojem, že smrt by klidně mohla mít podoby tři. Dvě již zmiňované a ještě jedna, kdy mrtvý nevnímá docela nic, ale ničím není.

Hodnocení čtenářského deníku Platon - Obrana Sokrata

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  16. srpen 2007
  3 302×
  674 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k čtenářskému deníku Platon - Obrana Sokrata