Poe, Edgar Alan - Jáma a kyvadlo

Tato kniha, na můj vkus až dost obsáhlá, vykládá třicet čtyři ze sedmdesáti osmi Poeových povídek na nichž mě zaujala nejen slovní zásoba, ale i témata a nápady, jaké pro své povídky autor užil.
Mimo jiné se v knize objevují povídky : Jáma a kyvadlo, podle které je i soubor povídek pojmenován, dále Maska červené smrti, či Muž, který se rozpadl. Z těchto jsem si vybral pro bližší seznámení Jámu a kyvadlo, která mě zaujala nejvíce.

Jáma a kyvadlo – povídka začíná v soudní síni, kde je hlavní hrdina souzen za blíže neurčený čin. Zprvu se povídka zaobírá myšlenkami odsouzeného, popisuje jeho poslední touhy a naděje. Ty však náhle pominou a on padá do mdlob. Zde se autor pozastavuje a popisuje tento stav, vkládá do díla své vlastní názory. Tato pasáž končí procitnutím odsouzence. Ten leží ve vlhku, snaží se o první pohyby , tápe se zavřenýma očima. Bojí se je otevřít. Bojí se, že nespatří nic než jen prázdnou tmu. Překoná svůj strach a otevírá oči. Nic nevidí, jen tmu. Ta ho děsí, děsí ho to neznámo, ten prostor. Leží na zemi, přemýšlí, vzpomíná na soud a pokouší se vyvodit závěry ze vzniklé situace. Rozhodne se prozkoumat své okolí. Vstává, vydává se na průzkum. Našlapuje pomalu a opatrně a rozpomíná si na pověsti o žalářích v Toledu. Náhle narazí na zeď-kamenná, slizká a studená. Pokoušel se zjistit velikost a tvar cely, přemohla ho náhle únava a usnul. Když se probudil nahmatal jídlo, které vzápětí snědl. Pokračoval ve svém zkoumání cely. Při tom však upadl na zem. Zjistil však, že jeho hlava na zemi není, je v prázdnu. Byla to jáma, do které málem spadl. Vrátil se zpět ke zdi, kde po několika probdělých hodinách opět usnul. Po procitnutí opět nahmatal jídlo a pití. V něm však byla nějaká omamná látka a vězeň opět upadl do spánku. Když se probral ležel připoután na lůžku a nad ním se houpalo veliké kyvadlo. Po nějaké době si všiml, že jeho hrana je z oceli a ostře zbroušená. Po několika dnech kmitalo už těsně nad ním. V hlavě se mu zrodil nápad. Vzal trochu jídla, co mu ještě krysy nesežrali a dal si ho na pás, kterým měl připoutanou ruku a vlastně i celé tělo, jelikož pás byl celistvý. Krysy nelenivěly a začaly pás s jídlem ohlodávat. Netrvalo dlouho a vězeň byl zase volný. Bylo to jen o chloupek, jelikož kyvadlo se téměř dotýkalo jeho hrudi. O chlup unikl své záhubě. Po chvíli však se s celou začalo něco dít. Železné pláty, které tvořily stěnu krypty se začaly rozžhavovat. Vězeň se vrhl k jámě a v tom se cela začala proměňovat podruhé. Stěny se pomalu blížily k jejímu středu. Už neměl skoro kousek pevné půdy pod nohama, jelikož v středu cely byla jáma. V tom zaslechl šum lidských hlasů a zvuk mnoha polnic. Z té cely ho zachránil generál francouzské armády, která právě vstoupila do Toleda.

Bibliografické údaje : Přeložil Josef Schwarz, vydalo vydavatelství Odeon v Praze 1978

Hodnocení čtenářského deníku Poe, Edgar Alan - Jáma a kyvadlo

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  29. červen 2008
  5 486×
  492 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Poe, Edgar Alan - Jáma a kyvadlo