nakladatelství: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění Praha
rok vydání: 1956
překladatel: Josef Hora
ilustrátor: Josef Leiser
Literární žánr:
- příběh ve verších
Místo a doba děje:
- Rusko, 1. polovina devatenáctého století
Námět:
- Život v Rusku, společenské zvyky i niterné pocity autora.
Charakteristika hlavních postav:
- Eugen Oněgin
Hlavní hrdina představuje v díle tzv. zbytečného člověka, tj. pojem u zejména ruských romantických autorů běžný, vyskytuje se i u Michaila Jurjeviče Lermontova v „Hrdinovi naší doby“. Příliš se zabývá sám sebou, ač není zlý, tak způsobuje zlo. Je to hejsek, zkažené dítě města, je lehkovážný. Ač je plný předsevzetí a úmyslů, není schopný je plnit a ztrácí smysl života.
- Vladimir Lenský
V díle představuje protiklad Oněgina, je to romantický snílek a básník, stane se Eugenovým přítelem, ale nakonec je jím v souboji zabit.
- Taťána
V díle se stává představitelkou nejkrásnějších ženských vlastností, ušlechtilosti a opravdového citu. Její osud je tragický, ale ona se nevzdává a zachovává opravdovost a čistotu své duše.
- Olga
Lehkovážná snoubenka Lenského, svou koketností mu způsobí smrt.
Autorův záměr:
Autor hledá v tomto románu pozitivní náplň života, ukazuje skutečné hodnoty v kontrastu s povrchností, živost města oproti stálosti venkova (díky tomu výstavbu tohoto díla můžeme charakterizovat jako zrcadlovou kompozici).
Forma
- ich forma
Kompozice
- chronologický
Jazyk: verše jsou v různých schématech, nejčastěji abab, ale i volné
Děj:
Eugen Oněgin na začátku knihy zdědí po strýci dost peněz. Odjíždí do Petrohradu a tam vede hýřivý život, po čase je ale dostatkem všeho znuděn a odjíždí na zděděné panství na vesnici. Seznámí se s Vladimirem Lenským a z těchto odlišných bytostí se stanou přátelé. Vladimir se Eugenovi svěří se svou velkou láskou. Je jí Olga Larina. Jejich vztah má kořeny už v dětství a všichni od něj očekávají svatbu. Pravým opakem veselé a lehkovážné Olgy je její starší sestra Táňa. Svou duši utápí v románech s ušlechtilými hrdiny, a stejně tak ušlechtile se Táňa zamiluje do Oněgina. Nevydrží už své napětí a všechny své myšlenky a city vkládá do dopisu, který napíše Oněginovi. Eugen její láskou pohrdne a v zahradě jí šlechetně sdělí svůj negativní postoj. Od té doby je Táňa čím dál tím zničenější a nešťastnější.
Asi půl roku poté se Táně zdá sen, ve kterém ji během strašné vánice medvěd nažene do chaty, kde potkává Oněgina jako krále zvířecích stvůr. Oněgin ji objímá, když vstoupí Olga s Lenským a Eugen Lenského zabije.
Lenskij pozve Oněgina na oslavu Tánina svátku. Tam však Olga koketuje s Oněginem, přítelem svého snoubence. Ten je hluboce raněn, uražen a zklamán. Vyzývá Oněgina na souboj, ve kterém ho Eugen zastřelí.
Po čase Olga přestane truchlit nad mrtvým snoubencem a vdává se. ale starší Táňa stále zůstává sama. Za podpory rodiny musí odjet do Moskvy, kde jí shánějí vhodného manžela.
Mezitím Oněgin cestuje po celém Rusku, snaží se najít smysl života. Když se po třech letech s neúspěchem vrací do Moskvy, potkává tam Táňu jako manželku významného knížete. Pochopí, co ztratil, když ji tenkrát odmítnul a zamiluje se do ní. Snaží se ji získat zpět, tentokrát zase píše vyznání citů jí, snaží se jí přiblížit a získat odpověď. Když se mu to podaří, zjišťuje, že Táňa ho stále miluje, ale nemůže opustit svého manžela a ztratit tak vlastní hrdost. Tím, že ztratí naději na Táninu lásku, ztratí Oněgin i smysl života.
Názor:
Tento romantický příběh mne příjemně překvapil. Myslela jsem si zpočátku, že lyrický příběh se nedá číst, ale když jsem přečetla Oněgina, zjistila jsem, že verše vůbec nejsou překážkou k porozumění. Jinak samotný děj mi opět ubral trochu důvěry v možnost šťastného života, ale jen momentálně, po pár dnech jsem se tím přestala trápit a začala zase myslet na svůj život.
A také tam byly krásné obrázky.
16. červenec 2008
10 661×
605 slov
