Rolland, Romain - Dobrý člověk ještě žije

Děj knihy se odehrává v Burgundsku ve městě Clamecy v době vlády Ludvíka XIII. Hlavním hrdinou je padesátiletý stařík Colas Breugnon. Colas má dům , ženu Marii , čtyři syny , dceru Martinu a osmnáct vnoučat. Nejraději má dceru Martinu , protože se mu podobá svou tvrdohlavostí , pracovitostí a ukecaností. Jeho synové se mu příliš nepodobají a navštěvují ho málokdy. Manželka Marie je hospodárná , čilá a pořád mu z lásky nadávala. Colas žije v domě na předměstí u břehu řeky Beuvron , který si sám postavil. Je truhlářem , své povolání miluje , rád pracuje , pije víno a hovoří s lidmi. Užívá si všeho , co je na životě dobré , a to , co je špatné , zahání humorem. Chodí na procházky a toulá se po okolí. Má velmi rád pětiletou Glodii , dceru Martiny , kterou bere s sebou , povídá si s ní , vypráví jí příběhy a moudrosti. Jeho dobrými přáteli jsou dále notář a truhlář Paillard a farář Chamaille. Často se navštěvují , popíjejí vínko, debatují o různých věcech ( o Bohu , víně , králi , vrchnosti , úrodě atd.) , vtipkují a občas se pohádají.

Osudy Colase Breugnona začínáme sledovat v únoru a opouštíme ho až za rok na svátek Tří králů. Colas si zajímavé události zapisuje do deníku. V Clamecy jsou vojáci pana de Nevers , což je pro obyvatele pohroma. Jeden byl ubytován i u Colase. Vojáci odtáhli koncem února a zanechali město téměř vyjedené. Přesto měšťané uspořádali z posledních zásob oslavy masopustu. Během oslav je přepadli Vézelayští vojáci. K boji nedošlo , dohodli se na placení desátek a potom společně spokojeně hodovali. Dále následuje epizoda , kterak se Chamaille nechtěl podřídit svým farníkům a vyhnat chrousty z jejich polí. Přátelé Breugnon a Paillard byli svědky jeho klení a naříkání. Popili vína , debatovali o Bohu a o svatých , ale Chamaille se stejně nakonec farníkům podřídil a odešel na pole vyhánět chrousty. V květnu se Colas zatoulal za Celinou , jeho láskou z mládí. Říkával jí Lasička. Colas byl tesařským učedníkem a Celina byla zahradnice. Colas se do ní zamiloval a ona ho milovala také. Ovšem stále ho nechávala v nejistotě , škádlila , trápila a dobírala si ho. Dokonce se kvůli ní popral s nejlepším kamarádem Quiriancem. Nakonec si nevzala jeho , ale tlustého mlynáře. Teď se s ní Colas setkal , povídali si a dozvěděl se od ní , že ho tenkrát opravdu milovala. V červnu si Colas stihl natropit legraci ze slečny de Termes a hraběte de Mailleboise , kteří přijeli na nedaleký asnoiský zámek. Na začátku července zasáhla Clamecy morová rána. Kdo mohl , odjížděl z města , ale Colas zůstal. Nechtěl opustit svůj domov. Nakazil se morem. Aby jeho dům nespálili , odešel umřít do boudy ve své vinici. Dlouhé hodiny trpěl , naříkal a zároveň se smál. Přišli za ním Paillard a Chamaille , aby se s ním rouzloučili. Colas ale nakonec přežil. Na konci července se dozvěděl , že jeho žena Marie umírá a vypravil se za ní. V tu dobu vážně onemocněla i Glodie. Marie odmítala zemřít , dokud se nedozví , jestli se Glodie uzdravila. Glodie nad nemocí vyhrála a Marie spokojená zemřela. V půlce srpna se Colas doslechl o pálení domů v Clamecy. Vydal se tam tedy a našel už jen svůj spálený dům. Kvůli moru nastal ve městě zmatek a tak jeho dům spálili , protože byl pryč. Město ovládli zloději , kteří kradli a pálili a nikdo s tím nic nedělal.Colas vzburcoval měšťany a spolu lupiče porazili. Přespával u známých , ale nakonec se i přes svou hrdost musel nastěhovat k dceři Martině a jejímu muži Florimondovi. Vybral si malou podkrovní komůrku , aby nepřekážel. Starali se o něj dobře , ale necítil se volně. Rozhodl se , že si svůj dům znovu vystaví. Neměl peníze , a tak stavěl sám. Při lezení na lešení upadl a zlomil si kotník. Musel jen ležet na posteli a to ho nudilo. Přítel Paillard mu půjčil knihu „Životy slavných mužů“ od Plutarcha. Četl o Alexandrovi Velikém , Caesarovi , Kleopatře a dalších postavách. Živě si představoval jejich příběhy a snil. Na svatého Martina odhodil svou hrdost a začal se podřizovat Martině. Už jí ve všem neodporoval. Začal se tam koněčně cítit jako doma. 6.prosince na svatého Mikuláše slavil Colas svátek. Sešli se s ním jeho synové , kteří se tam pohádali , ale Colas je usmířil. Kniha končí na Tři krále. Colas za rok ztratil dům , ženu , peníze a volnost pohybu , ale přesto přesto se cítí šťastný a bohatý , protože mu zbyly vzpomínky , humor , chuť k jídlu a pití a milují potomci.

Collas - pracovitý , má smysl pro humor , je chytrý , často se toulá , je snílek a mívá ztřeštěné nápady , je užvaněný a má přibroušený jazyk , optimista , uctívá Boha , tvrdohlavý , hrdý , požitkář ( víno , dobré jídlo , obdivuje krásy světa ) , upřímný , statečný , dobrý vypravěč
Marie - věrná , pracovitá , ctnostná , hospodárná
Martina - je jako Colas - pracovitá , smysl pro humor , výřečná , tvrdohlavá

Kniha je napsána velmi barvitým jazykem. Je zde bohatá slovní zásoba , básnické prostředky ( metafory , personifikace , symboly , smyslové asociace atd.) a dlouhá souvětí. V textu se vyskytují lidová moudra , pořekadla , písně a příběhy. Častá je lyricky popisována krajina , nebo třeba chuť vína a vzhled lidí. Velké zastoupení zde mají rozhovory. V knize je zachycen život a zvyky Burgunďanů během celého roku. Burgundsko je především vlastí dobrého vína a slavných starých tradic. Žijí zde a pracují tu lidé , kteří se dovedou upřímně radovat a vesele žít.

Colasův vztah k práci - Vyrábí věci ze dřeva , např. skříně nebo truhly. Je pracovitý a svou práci miluje. Své výrobky zdobí různými motivy a považuje je za „své děti“ a za umění. Je tvořivý a plný fantazie.

Colasův vztah k Bohu - Miluje Boha upřímně. Svou víru navenek přehnaně neukazuje. Nechává Boha na pokoji a chce to samé od něho. Uznává všechny světce , a také Bakcha , který je pohanský bůh hojnosti a vína.

Colasův vztah k ženě Marii - I když to nebyla jeho pravá láska tak ji má rád. Marie mu často nadává do zevlounů , lenochů a opilců , ale má ho taky ráda. Když na něj Marie křičí , tak se Colas jen směje a nechává ji , ať si mele dál. Je jí věrný a je tolerantní.

Colasův vztah k dětem - Nejraději ze svých dětí má Marii , protože mu je nejvíc podobná. Když spolu mluví , tak padají ostrá a jízlivá slova , ale pak řeknou nějaký vtip a začnou se smát. Občas se dostávají do sporů , protože jsou oba tvrdohlaví a neústupní. Má velmi rád její dceru Glodii. Se svými syny se příliš do styku nedostává , a myslí si , že se mu moc nepovedli.

Colasův vztah k životu - Žije rád , užívá si každého dne a krás světa. Je spokojený , nic mu nechybí , miluje svůj rodný kraj a jeho vinice a pole. Je optimista a i na špatných věcech si dokáže najít něco dobrého.

Hodnocení čtenářského deníku Rolland, Romain - Dobrý člověk ještě žije

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  12. červen 2008
  3 436×
  1086 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Rolland, Romain - Dobrý člověk ještě žije