Šalda, F.X. - Ve věku železa a ohně

Šaldovu stať Ve věku železa a ohně lze považovat za fascinující text. Začteme-li se do Šaldových myšlenek, patrně nám neunikne jistý posun, změna, kterou prodělala Šaldova tvorba v průběhu druhé poloviny jeho života. Na rozdíl od jeho ranných textů, které jsou mnohem více kritické a básnicky umělecké, o stati Ve věku železa a ohně lze napsat, že přináší všechno, co si žádá čtenář : tajemno smíchané s fakty, informace, výpověď o době a dramatický závěr.

Především nás Šalda nemučí svým osobitým kritickým pohledem. Tam, kde by se ještě na přelomu století nepochybně rozplamenil, najdeme nyní v textu více racionálních postřehů a historických srovnání, které mají upozornit a varovat před nastávající hrůznou dobou. Stejně tak, možná pod vlivem událostí i tématu, ubylo básnické krasomluvy. Přesto v textu zůstává mnoho barvitých básnických přirovnání – jsou to však obrazy temné cudný genius se zpil naráz temným obžerstvím krve a smrti…, modla dorůstá opravdu rozměrů již apokalyptických… krev obětovaných před ní stoupá k nebesům…, Ďábel, který se chechtal nad poníženou a poplivanou duší…), ze kterých by se mohl poučit mnohý hollywoodský scénarista hororů. Jako by Šalda tušil, že to nejhorší pro Český národ má teprve přijít – nejprve ve formě nacistické okupace a následně v podobě dlouhých desetiletí komunistické totality.

Sloupce textu, věnované přiblížení historických událostí španělské občanské války a bolševické revoluce v Rusku, ukazují, že Šalda správně rozpoznal podobnost obou režimů. V obou systémech zvítězila brutální realita moci, kulky a šibenice, jako odpověď na argumenty. Navíc tím, jak autor vedle sebe klade historická fakta, dává jim novou hloubku k přemýšlení. Ale i samotná fakta a jména, například jména Erasmus, Castellio a Miguel Serveta, dokážou v Šaldově podání zaujmout.

Snad jenom v přirovnání zápasu humanisty Castellia a reformátora Kalvína, k zápasu demokratických sil s nastupujícím fašismem a stalinismem, bych váhal. Zatímco u Kalvína lze nalézt původní pozitivní myšlenku, touhu po reformaci vycházející z církevního učení, obě totalitní ideologie vycházejí z již předem zvrácených předpokladů – jedna z vize árijského nadčlověka, druhá z nutnosti třídního boje. V tom se shoduje většina historiků.
Na osobu Kalvína a jeho učení už taková shoda nepanuje a i když se připouští, že tvrdá ruka kalvinistů měla částečně podobné rysy, jako nástup fašismu. Proti tomu, mnoho historiků hodnotí Kalvínovo učení pozitivně a považuje je za kolébku, ze které po další reformaci povstal kapitalismus.

Při prvním pohledu se historické pasáže v Šaldově textu zdají dlouhé. Trochu jako přepisování novinových zpráv, trochu jak z učebnice dějepisu. Ve skutečnosti se zdá, že to byl záměr. Historická fakta zde slouží jako velká předehra, která stupňuje drama před závěrečným velkým vykřičníkem : ejhle, kritik se dovolává Boha! Máme se klanět a máme být poslušni Boha,
říká Šalda. Zní to až pateticky a je v tom slyšet slyšet pokora, která je od kritika, jakým Šaldy byl, nečekaná.

V závěru, po otázce „Činíme to?", v posledních větách textu, už nevidíme kritika, ale slyšíme povzdech starce, zaznívá strach a rezignace. Po ostré kritice je veta. Možná si Šalda už uvědomoval, že jeho dny se chýlí ke konci. A snad měl také strach, když pozoroval, jak železnými krunýři opásaná modla, jak vypodobnil totalitu na obou stranách Evropy, přerostla do neúnosné velikosti a začala železnou pěstí ubíjet básníky i kritiky.

Nakonec byla to doba, kdy jen málokdo neměl strach. Když Šalda, přibližně půl roku po napsání textu Ve věku železa a ohně, zemřel, bylo to pro něho zřejmě vysvobození. Jako významnou postavu kultury, a navíc kritika, by ho nečekal přívětivý osud. Jak se brzy ukázalo, na mnohé žijící čekalo v následujících válečných letech hotové peklo.

Nezodpovězenou otázkou zůstává, nakolik lze text považovat za autentickou autorovu výpověď, nebo zda v případě výzvy ke klanění se Bohu, nejde o nějakou mistrnou, ale čistě účelovou, Šaldovu gradaci textu, nijak nesouvisející s Šaldovým vztahem k náboženským otázkám.

http://www.infojet.cz

Hodnocení čtenářského deníku Šalda, F.X. - Ve věku železa a ohně

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  22. září 2007
  1 880×
  623 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Šalda, F.X. - Ve věku železa a ohně