Woolfová, Virginie - Orlando

- román experimentální prózy
- poprvé vydaný koncem 20. let 20. století
- autorka se v románu snaží vyrovnat s problémem pohlavní identity, jímž se zabývala po celý život
- kniha je dedikována dlouholeté přítelkyni (po krátkou dobu i milence) Vitě Sackville-Westové
- pro Orlando je příznačná osobitá práce Woolfové s časem – hlavní postava Orlanda/Orlandy žije 4 století, poslední větou se dostává do přítomnosti (jež představuje 11. říjen 1928), v průběhu svého života se z muže přeměňuje v emancipovanou ženu ® autorka rozbíjí jednotu času a často využívá symboly
- anglický originál – Orlando: A Biography – tzn. součást celého titulu románu tvoří rovněž slovo životopis – Woolfová zde podává fiktivní životopis syna vysoce postaveného anglického šlechtice, jenž začíná v době panování královny Alžběty I. Život hlavního hrdiny Orlanda plyne mezi 16. až 30. rokem v reálném čase, avšak po zbytek románu si již Orlando podrží svůj věk beze změny, prochází jednotlivými historickými epochami, jež jsou zakončeny okamžikem dopsání románu – 11. říjnem 1928.
- Děj Orlanda reprezentuje literární putování napříč staletími, kde skutečná historie volně splývá s fikcí. Woolfová v mistrné zkratce vystihuje povahu jednotlivých období, především viktoriánskou éru stíhá kritickým pohledem. Pozorně pátrá v literárních dějinách, žertuje tak i o vlastním povolání, za pomíjivou pokládá lidskou touhu po slávě a nesmrtelnosti. Román se vyznačuje četnými dramatickými vedlejšími událostmi a popisy (jednak času, tak i prostředí, kam je příběh umístěn), ale setkáváme se také s psychoanalýzou lidského nitra, kde nechybí ani téma feminismu.
- Obsah díla:
Orlando, 16letý syn vysoce postaveného šlechtice viktoriánského období, s oblibou tráví čas na toulkách po rodovém panství, lehává ve stínu svého zamilovaného dubu a rozhlíží se do širého okolí. Je velmi citlivým mladíkem, vášnivým snílkem, jenž ve svých představách jednou prožívá pocit volnosti a svobody z jízdy na krásném koni, podruhé touží, aby jím rozbouřené moře zmítalo na lodní palubě. Zpočátku často vyhledává společnost prostých lidí, sedává s námořníky v hospodě, postupem času jej však zmáhá, jak vedou stále stejné řeči, a tak se vrací ke dvoru. Stal se z něho veliký milovník, třikrát se dokonce zasnubuje, již tehdy píše své první verše a tragédie.
Přichází velký mráz. Vše kolem zamrzlo, i řeka Temže, na níž král pořádá velké slavnosti. Na 1 z nich se Orlando dvoří mladé ruské šlechtičně Saše, mísí se s davem obyčejných lidí, ani mráz nedokáže uhasit vášeň, jež mezi nimi vzplanula. Jednoho dne Orlando zpozoruje, jak se Saša objímá s ruským námořníkem, propadá proto zoufalství, Saša sice tvrdí, že viděl asi jen stíny, ale jejich vzájemný vztah se nezadržitelně hroutí. Orlando navrhuje, aby spolu uprchli. V noci silně prší a nastává obleva. Saša zradí Orlandovu lásku, nedorazí totiž na sjednanou schůzku a tím mu zlomí srdce. Orlandova duše se naplní hořkostí nad zklamáním v lásce, ještě spatří odplouvající ruskou lod‘ a proklíná ženskou proradnost.
V podivném transu prospí celých 6 dní, procitne na počátku 18. století. Orlanda často přepadají záchvěvy trudnomyslnosti nad neštěstím v lásce, většinu času tedy setrvává v psaní milostné poezie a dlouhých hovorech s básníkem Nickem Greenem. Orlando prožívá milostnou epizodu s lady Henriettou, kterou však záhy opouští. Odjíždí na Východ jako zplnomocněný velvyslanec.
Opět upadá do týdenního transu, probouzí se, ale v zrcadle spatří půvabnou ženskou postavu, zde dochází ke zlomovému dějovému momentu proměny muže Orlanda v ženu Orlandu. S cikány se toulá po Turecku, ale nezapadne mezi ně. Vrací se zpět do Anglie. Orlanda si začíná uvědomovat, jaké aspekty s sebou přináší bytí ženou v současné společnosti, zejména všudypřítomnou diskriminaci, zákaz vzdělávání, druhořadé postavení, ale také mocnou sílu působení ženské přitažlivosti na vlivné muže. Její charakter přesto zůstává nezměněn.
Majordomus předává Orlandě pozvánku do literárního salonu, ale unavuje jí prázdné tlachání o chorobách, životech básníků a ženské přetvářce. Orlanda přichází o své panství, protože jej nabyla před více než 200 lety, tudíž je úředně prohlášena za zesnulou, a proto ho již nemůže vlastnit. Arcivévoda Harry (analogie s lady Henriettou) vyzná Orlandě lásku a požádá ji o ruku, ta odmítá, protože touží oddat se cele přírodě.
Přichází 20. století, všude je cítit vlhko, jednotlivé ulice splývají v jednotvárnou šeď velkoměsta, prohánějí se po nich 1. automobily, břečt´an obrost zdi domů. Bolest prstu brání Orlandě ve psaní. Pramen inspirace zvolna vysychá. Cítí potřebu vdát se, do té doby se Orlanda převlékala za muže či ženu, a tak podle nálady flirtovala s ženami nebo muži. Orlanda běží lesem, vyvrkne si kotník a padá na zem, na pomoc jí přispěchá tajemný jezdec, během několika málo vteřin si jeden druhému hledí až do nitra duše, poznávají, že mají společnou minulost. 2. den se jezdec představí, jmenuje se Marmaduk Bonanthrop, býval též ženou, romantický snílek, jenž vyčkává jihozápadního větru, aby odplul k Hornovu mysu. Vezmou se.
Orlando dopsala sbírku Dub, jediné verše, které nezničila, stalo se tak 11. října 1928. Odjíždí vlakem do Londýna, nechápe, co se kolem ní vlastně odehrává, vše je spojeno s dávnou minulostí, na kohokoli pohlédne, ten jí připomíná nějakého známého z minulosti. Orlando vyhledá vydavatele pro svou básnickou sbírku, v němž poznala Nicka Greena.
Závěr: Kniha se mi vcelku líbila, i když mi místy činilo jistý problém soustředit se na hlavní dějovou linii z důvodu velkého množství vedlejších dějů. Woolfová mistrovsky charakterizuje, na jakých principech byly jednotlivé dějinné epochy založeny v souvislosti s jejich vývojem až k dnešku, tzn. roku 1928. Nejvýrazněji ve svém díle řeší otázku úlohy ženské emancipace a feministického hnutí v historii. Román mohu vřele doporučit každému, kdo se chce dozvědět více o těžkém postavení žen v tehdejší společnosti a o jejich dlouhém úporném boji za požadavky zrovnoprávnění s muži.

Hodnocení čtenářského deníku Woolfová, Virginie - Orlando

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  5. srpen 2007
  2 721×
  910 slov

Komentáře k čtenářskému deníku Woolfová, Virginie - Orlando