- po Husově smrti (6.7.1415) vypukly v Čechách nepokoje
- hnutí, které vycházelo z Husova učení – husitství ahusité – stáli proti církvi, společný požadavek: zrušení světské moci církve, zbavení jejího majetku
- společný znak kalich = symbol přijímání pod obojí způsobou – výraz rovnosti lidí před Bohem (kněží i věřících)akališníci (utraquisté)
Počáteční fáze husitského hnutí
- červen 1419 – uvězněni kališníci na novoměstské radnici v Praze
- 30.června 1419 – pražský lid v čele s Janem Želivským zaútočil na novoměstskou radnici a protireformní konšele svrhli z oken na nastavené kopí a meče = 1. pražská defenestrace
- husité ovládli Prahu, (také zemřel Václav IV. 16.8.1419), zahájena revoluce, nepokoje se šíří na venkov
- husité umírnění: husitské panstvo
část nižší šlechty
bohatí měšťané katolická církev
- radikálové: chudina X zbytek katolické šlechty
většina měšťanů katoličtí měšťané
většina nižší šlechty
univerzitní inteligence
- husité začali vytvářet vojsko, do čela se dostal hejtman Jan Žižka z Trocnova – geniální vojevůdce v bojích s křižáky
1420 založen Tábor
- vojenský opěrný bod husitů, příchod radikální chudiny a vladyků společný majetek v kádích (na obranu a opevnění, důležitá rovnost)
- v čele 4 hejtmani (nejvýznamnější Jan Žižka)
- přínos Tábora: lidé se začali učit číst, aby mohli argumentovat
březen 1420 X u Sudoměře
- při cestě z Plzně do Tábora svedl vítěznou bitvu proti přesile vojsk jihočeského katolického panstva (2000 mužů X 500 husitů)
- husité poprvé použili vozovou hradbu
- boj na polozamrzlém rybníce, kam husité vylákali těžkooděnce a pak je zde dobili
Celkem 5 křižáckých tažení do Čech + boje s katolickou šlechtou
1. křižácká výprava do Čech
červenec 1420 X na Vítkově
- Zikmund se chtěl ujmout vlády v Čechách , papež vyhlásil křížovou výpravu
- pomoc táboritů pražanům avítězství
- Zikmund Lucemburský se nechal v době obléhání města korunovat, ale vládu nad Prahou nezískal
listopad 1420 X na Vyšehradě - další porážka Zikmunda
V této době se sešli zástupci všech směrů husitského hnutí (umírnění i radikální) a dohodli se na společném programu:
4 pražské artikuly
1)svoboda kázání slova Božího
2)právo přijímání pod obojí způsobou
3)zbavení církve světské moci a jejího majetku
4)spravedlivé tresty pro všechny
červen 1421 husitský sněm v Čáslavi
- zástupci městských svazů, husitská i katolická šlechta
- 4 pražské artikuly prohlášeny za zemský zákon
- Zikmund zbaven práva na český trůn
- zvolena 20členná vláda (5 pánů, 7 rytířů, 8 zástupců měst)
2. křižácká výprava
říjen 1421 X u Žatce - vítězství husitů
leden 1422 X u Německého Brodu
- husitská vojska pod velením tehdy už slepého Jana Žižky porazila její druhou část v čele se samotným Zikmundem
1421 - první rozpory v Táboře - nejradikálnější část chudiny vypuzena z Tábora jako kacířská (chiliasté a adamité)
- Žižkova krutost při dobývání měst, odchod z Tábora
1422 - rozpory v Praze - umírnění X radikálům, Praha X Tábor
Vždy se husité dokázali sjednotit, když šlo o obranu země
červen 1424 X u Malešova - umírnění husité, pražané, katolická šlechta X husité s Žižkou v čele gŽižka zvítězil
Při tažení na Moravu Žižka zemřel – 11.října 1424 g jeho vojsko se pak nazývalo sirotci
Do čela vojska byl zvolen nový husitský vůdce Prokop Holý
3. křižácká výprava - červen 1426 X u Ústí nad Labem - poražena sasská a durynská vojska
4. křižácká výprava - srpen 1427 X u Tachova - křižáci před husity uprchli g vítězství husitů
5. křižácká výprava - 1431 X u Domažlic - křižáci pod vedením italského kardinála Cesariniho, uprchli při zpěvu husitů
Spanilé jízdy husitů – vojenská tažení do okolních států (Polsko, slovinsko, Uhersko), za účelem šíření manifestů s husitským programem + válečná kořist
1433 koncil v Basileji
- papež i Zikmund byli ochotni jednat o míru, řešit spor s husity
- husité usilovali o uznání 4 pražských artikul
- výsledkem byl kompromis: husité dosáhli uznání přijímání pod obojí a práva na svobodu výkladu Bible v kázání
Avšak mezi husity se ukázali rozpory, pražané byly ochotni vyjednávat, ale radikální nechtěli vůbec ustoupit.
Čechy byly v hospodářské krizi a kromě husitských bojovníků chtěli všichni ukonči válku adošlo ke sblížení umírněných pražanů, kališnické šlechty (panská jednota) a části katolické šlechty
aspory mezi husity vyvrcholily arozhodující bitva
30. května 1434 bitva u Lipan
- pražané + umírnění husité + katolické panstvo X táborité + sirotci
- sirotci a táborité poraženi, 2000 husitů upáleno, malá část uprchla
- aotevřena cesta k dohodě mezi umírněnými husity, basilejským koncilem a Zikmundem
- 1435 zvolen kališnickým duchovenstvem Jan Rokycana pražským arcibiskupem, ale papežem nikdy neuznán
- 1436 vyhlášena tzv. basilejská kompaktáta = dohoda: legalizace dvojí víry – katolické a kališnické, souhlas Zikmunda s konfiskacemi církevní půdy, na rozdíl od koncilu papež kompaktáta nikdy neuznal
- 1436 Zikmund znovu přijat za českého krále panskou šlechtou
- poslední husitský ozbrojený odpor proti Zikmundovi 1437 vedl Jan Roháč z Dubé (opevnil se na hradě Sioně), poražen a popraven
- Zikmundova vláda trvala krátce a byla neúspěšná, v prosinci 1437 zemřel při cestě do Uher
Výsledky husitské revoluce
- Češi jako první vystoupili proti katolické církvi
- církev přišla o téměř celý majetek
- všichni se naučili číst, i ženy
X
- hospodářská krize
- Češi přerušili obchodní i politické styky s Evropou
- zničeny kostely, kláštery a umělecká díla
Příčiny úspěchů husitských vojsk
- morální uvědomění
- zkušení hejtmané, zbraně (řemdih, kuše, palcát, sudlice), válečné vozy, nová vojenská taktika (husitské šiky)
- využití selských vozů k postavení vozové hradby
- přísná disciplína, spravedlnost
Zisky a ztráty
- král – jeho fce oslabena
- katolická církev zbavena majetku
- šlechta – zisk půdy, majetku
- města – podíl ve vládě, odchod Němců
- poddaní – zbaveni církevních poplatků, právo svobodně si zvolit náboženství, trpěli válkami
28. prosinec 2012
12 419×
848 slov