Egypt

Pohřebiště v Údolí králů

Skalní hrobky v Horním Egyptě, které nahradily pyramidy, pocházejí z období Nové říše (asi 1539-1070 př. n. l.). Některé hrobky jsou až 100 metrů hluboké. Toto pohřebiště bylo objeveno v údolí u Dér el Bahrí v 19. století.
Zatím bylo v Údolí králů objeveno na 62 hrobek - všechny však s jedinou výjimkou, hrobky Tutanchamonovy, vykradeny.
Tutanchamonův hrob - Hrob nevýznamného osmnáctiletého panvníka, který jako jediný byl odkryt (1922) v původním stavu britským archeologem Howardem Carterem. Byly zde nalezeny ohromné poklady, hrobka obsahovala nejvíce předmětů (i drahoceností ze zlata a drahokamů). Dnes jsou poklady umístěny v káhirském muzeu.
Hrobky: Setchiho hrobka patří mezi největší - do dnešní doby jsou zachovány nástěnné malby (reliéfy). hrob Ramesse III.; Amenthotepa II (Amenophise II.); Thutmose III. (Thutmosise III.)

Velká sfinga
Velká sfinga v Gíze byla vytesána do podoby faraona Rachefa (Chefrena), aby střežila jeho hrobku. Jméno znamená "žijící obraz".
Někteří vědci se však domnívají, že měla zpodobňovat symbol lva. Je vysoká 20 m a dlouhá 57 metrů. Tento monument pochází z období stavitelů pyramid - 4.dynastie, asi 2500 př. n. l.
Později byla mnohokrát zaváta pískem.Z doby kdy sfinga byla schovaná pod pískem pochází příběh Thutmose IV., který jednou pod sfingou usnul a sfinga mu (v podobě boha Horemacheta)ve snu předpověděla nástup na trůn a prosila o vysvobození z písku. Po letech se předpověď stala skutečností a sfinga byla opravena. Od té doby byla socha ještě několikrát zaváta pískem a znovu vyhrabána.
Roku 1798 sloužila jako cvičný terč Napoleonovým vojákům. Další škody způsobily písečné bouře.

Mnemonovy kolosy
Sedící postavy jsou 18 m vysoké a zachycují faraona Amenhothepa III.
Zdobily vstup do vladařova zádušního chrámu.
Přetrvaly až do dnešní doby.
Sochy byly tedy přepravovány po vodě - 700km proti proudu Nilu.Asi to bylo jednodušší, než přeprava po souši z jiného lomu jen asi 60km vzdáleného od Théb.

Stupňovitá pyramida v Sakkáře
Nachází na západním břehu Nilu, 20 km na jih od Káhiry. První, stupňovitá pyramida faraona Džosera v Sakkáře pochází z období 3. dynastie, kolem roku 2650 př. Kr.
Vznikla trojím rozšířením původní stavby. Celkem 6 pravoúhlých nahoře plochých staveb bylo navršeno na sebe do původní výšky 60 metrů, nyní již 58 metrů.
Byla první stavbou na světě, která vyrostla podle předem nakreslených plánů.
Nechal ji vystavět architekt a poradce Imhotep.

Dějiny Egypta
Vznik egyptské civilizace se datuje do doby před 5000 lety.
Archaické období (3100-2740 př. Kr.)
-Horní a Dolní Egypt sjednocen Menim (Menes - panovník 1.dynastie; 3000 let př. n. l.). Vznikla organizace zavlažovacích zařízení. Zavodňovací systémy byly tvořeny sítí kanálů, hrází a nádrží.
Z této doby pocházejí první písemné záznamy v hieroglyfech.
Předchůdcem hieroglyfů bylo písmo piktografické (obrázkové).
Hieroglyfy se tesaly do kamene, nebo vyřezávaly do dřeva. Práci písařů ulehčil až papyrus. Zjednodušením vzniklo písmo hieratické (posvátné) a dalším zjednodušením z něj bylo odvozeno písmo démotické (lidové).
Staroegyptské náboženství bylo založeno na mnohobožství. Egypťané věřili v posmrtný život. Vedle bohů života a smrti - Eseta (Isis) a Usir (Osiris) - rostl vliv boha slunce Ré (Ra) - boha Nilu a úrody.
Stará říše
-začíná téměř o tři století později (2780-2250 př. n. l.) třetí dynastií, jejímž zakladatelem se stal král Džoser. Džoser si nechává stavět stupňovitou pyramidu u Sakkáry (architektem Imhotep). Pyramidy se stavěly zejména v letech 2700-2200 př. n. l.
Egypt se stává velmocí a král podniká válečné výboje do Núbie, na Sinaj a do Libye. Během dalších dvouseti let velice pokročila matematika, sochařství i reliéfní umění a v období 4. dynastie (2670-2500 př. n. l.) si nechávají panovníci Cheops, jeho syn Rachef a později i Mykerin postavit gigantické pyramidy v Gíze (nedaleko hlavního města Káhiry) a Velkou sfingu.
1. přechodné období - období rozpadu Egyptského státu.
Střední říše (2008-1759 př. n. l.)
- Rozšíření moci na Sinajský poloostrov, říše se rozvíjela.
2. přechodné období - Rozvoj ukončil vpád kočovných kmenů z Asie - Hyksósů (Egypt pod nadvládou). Horní Egypt si udržuje nezávislost. Změnu tohoto úpadku přineslo až vítězství Kamose nad Apopem II.
Nová říše
-S novou říší přichází nový rozmach státu.
Velká vojenská tažení za hranice Egypta - za vlády Thutmose III. dosahuje Egypt největší rozlohy ve starověku. Stavba hrobek a chrámů - např. Amonův chrám v Karnaku, chrám Amenhotepa III. v Luxoru a skalní hrobky v Údolí králů.
19. dynastie - zakladatel dynastie Ramesse I. - voják, po něm Sethi I. a Ramesse II. Veliký - největší stavitel Za 19. dynastie dosáhl Egypt největšího kulturního rozkvětu - tzv. "Zlatý věk". Sídelním městem se staly Théby.
Pozdní doba
- v 7. stol. př. n. l. byl Egypt dvakrát dobyt Asyřany, r. 525. př. n. l. se stal kořistí Peršanů.
Makedonská a římská doba
- V roce 332 př. n. l. byl dobyt Alexandrem Makedonským (Velkým), který se stal králem - založení Alexandrie (332). Po jeho smrti připadl Egypt vojevůdci Ptolemaiovi - počátek dynastie Ptolemaiovců. Sídelním městem se stala Alexandrie. V Egyptě se rozvíjela řecká kultura.
R. 30 př. n. l. podlehá Kleopatra VII. (poslední panovnice helénistické doby; Caesarova milenka a manželka Marca Antonia) se svým spojencem Antoniem římskému vojevůdci Octavianovi (později Augustus) - Egypt prohlášen římskou provincií.
Arabská doba (trvá dodnes)
R. 640 Egypt dobyt Araby. Do této doby spadá založení nynějšího hlavního města Káhiry.
Položeny základy egyptologie Napoleonem Bonaparte.
Roku 1700 objevena u města Rosetty kamenná deska (stéla), pomocí níž se podařilo Jeanu Francois Champollionovi r. 1822 rozluštit hieroglyfy.
1869 - otevření Suezského průplavu
listopad 1922 - Howard Carter učinil největší objev v Údolí králů - hrobka Tutanchamonova.
18. června 1953 - Prohlášení Egypta republikou
Dnešní fundamentalisté - militantní stoupenci islámu - o sobě dávají vědět útočnými akcemi a atentáty. Protože chtějí uškodit stávajícímu režimu, útočí také na turisty, neboť jsou zdrojem peněz pro státní pokladnu.
Dnešní Egypt má hodně problémů, ale také všechny předpoklady dalšího úspěšného rozvoje.

Bohové

Amon (Amun) - bůh stvořitel; bůh plodnosti spojovaný s beranem a husou
Ré - nejvyšší bůh v době 18. Dynastie,bůh slunce
Anup (Anúbis) - bůh se šakalí hlavou dohlížel na balzamování a doprovázel zemřelého "na druhý břeh". Strážce podsvětí
Apis (Hapi) - posvátný býk, zosobnění řeky Nilu. Syn Horův, ochránce pozůstatků zemřelých
Apop (Apópis) - démon v podobě velkého hada. Nepřítel boha slunce Ré. Vždy poražen Réem v jejich nekonečném boji. Snažil se nejrůznějšími nástrahami bránit bohovi Ré, aby mohl plout ve své lodi
Hah - bůh času a nekonečnosti prostoru
Hór - bůh nebe, slunce, světla; podoba sokola. Nebo s korunou Horního a Dolního Egypta. Syn Usira a Esety, sluneční bůh a ochránce královské moci. Později dostal lidskou podobu
Imhotep - bůh léčitel; skutečný člověk, poradce a architekt faraona Džosera (26 st. př. n. l.)
Ka - lidský dvojník představující životní sílu. Je nesmrtelný, vzniká při zrození. Zobrazen jako postava malého dítěte stojícího za osobou. Dodává mrtvému sílu pro život na onom světě. Po smrti se spojí s Bá
Neit - bohyně války a umění, ochránkyně města Sai. Bohyně Dolního Egypta. Neit měla kouzelnou moc a ochraňovala před zlými sny.
Nut - bohyně nebe. Manžel bratr Geb, děti Ré, Usir, Sutech, Eseta, Nebhet a Hor. Dcera Šova a Tefnuty. Zobrazovaná jako žena v předklonu opřená chodidly a dlaněmi o zem. Symbolem jsou hvězdy
Sokar - bůh mrtvých, pomáhal při stavbě hrobek a zádušních chrámů. Patron umělců a řemeslníků, zobrazován jako sokol nebo muž se sokolí hlavou. Chránil věčný odpočinek mrtvého
Usir (Osiris) - vládce podsvětí a pán mrtvých. Zavražděm bratrem Sutechem. Se svou manželkou Esetou (Isis) měli syna Hora. Bůh vegetace, smrti a znovuzrození