Narodil se 18.12. 1863 ve Štýrském Hradci a zemřel 28.6. 1914 v Sarajevu. František Ferdinand nevešel do historie a podvědomí lidí svými činy či významnými díly, ale smrtí. Vražedné výstřely Gavrila Principa při Sarajevském atentátu, při kterém přišel i se svou manželkou o život, se stal záminkou k rozpoutání první světové války, nejhroznější války, jakou lidstvo do té doby poznalo. Byl prvorozeným synem arcivévody Karla Ludvíka, mladšího bratra císaře Františka Josefa I. Původně mu byla určena vojenská kariéra. Prošel několika posádkami a rychle postupoval v hodnostech. Po smrti císařova jediného syna Rudolfa (1889) a svého otce (1896) se stal následníkem trůnu. Oba čekatelé rakouského trůnu představovali diametrálně odlišné lidské typy. Na rozdíl od liberálního Rudolfa byl Ferdinand hluboce zbožným až bigotním katolíkem, ale přece měli dost společného. Oba si především uvědomovali neudržitelnost dosavadních poměrů, pochopili tragické důsledky dualismu pro zachování habsburského trůnu a oba usilovali o udržení míru. Zvláště Ferdinand, voják tělem i duší, si byl dobře vědom slabosti a zastaralosti císařské armády, která by nemohla v moderním válečném konfliktu obstát. Šlechtické jméno Este získal dědictvím po vévodovy z Modeny. V mládí vedl život dosti bouřlivý a veselý. Vášnivě rád lovil a cestoval. Podnikl dokonce cestu kolem světa (1892 – 93). V roce 1900 se k nelibosti císaře oženil s pouhou hraběnkou Žofií Chotkovou. Císař sice sňatek povolil, hraběnku povýšil na kněžnu, ale František Ferdinand se pro nerovnoprávnost své ženy musel vzdát nástupnického práva pro děti z tohoto manželství. Politicky byl představitelem konzervativní aristokracie, odpůrcem demokratických forem vlády (odmítal např. všeobecné volební právo). Cítil se vždy Němcem. Jeho ideálem bylo jednotné Rakousko, jehož základní sloupy by tvořily dynastie, šlechta, katolická církev a německá řeč. Byl ctižádostivý, hrdý a uzavřený, nevyrovnaný, popudlivý a prchlivý. Jako následník trůnu se nemohl dlouho uplatnit. Prostřednictvím vojenské kanceláře, zřízené v roce 1906, však získal rozhodující vliv na řízení armády. V roce 1913 se stal generálním inspektorem armády. Vztahy mezi následníkem trůnu a císařem byli napjaté a mezi přáteli se František Ferdinand netajil zklamáním nad tím, jak „povolnost a neschopnost“ císaře rozkládá říši, které má vládnout; její hlavní problémy hodlal „během osmatřiceti hodin“ své vlády rozhodnout. Pro Čechy je jméno Františka Ferdinanda spjato zejména se zámkem Konopiště, který koupil od Lobkoviců a přebudoval na důstojné sídlo následník trůnu.
POUŽITÁ LITERATURA:
VE STÍNU TVÝCH KŘÍDEL…
HABSBURKOVÉ V ČESKÝCH DĚJINÁCH
IVANA ČORNEJOVÁ, JIŘÍ RAK, VÍT VLNAS
14. říjen 2007
9 648×
388 slov
