Javornický zámek, dnes nejrozsáhlejší zpřístupněný památkový objekt jesenického okresu, leží na skalnatém výběžku (ostrohu) Rychlebských hor v severozápadním cípu Jesenicka. Obec (sídliště) Javorník je v historických pramenech poprvé uvedena roku 1291 v privilegiu pro vidnavské fojtství. Brzy se ale ve zprávách objevuje také zdejší hrad, původně nazývaný Javorník. Objekt hradu byl tehdy postavený na strategicky výhodném místě nad javornickým sídlištěm hlavně pro ochranu důležité obchodní stezky vedoucí do Kladska. Později byl hrad postupně přestavěn na zámek. Kolem zámku je dnes veliký, velmi krásný francouzský park a vodotrysky. Z jedné strany zámku je pohled na skály a lesní prolákliny, z druhé pak nádherný výhled na Slezsko. Na úpatí tohoto prastarého místa na Jánském Vrchu se malebně rozkládá městečko Javorník.
Poprvé je o javornickém hradu písemná zmínka roku 1307, kdy byl majetkem svídnického vévody a synovce polského krále Kazimíra, Bolka I. Svidničtí hrad odstoupili roku 1348 vratislavskému biskupovi Přeclavovi z Pogorel. Od těch dob byl hrad i okolí, až na několik menších přestávek, vždy součástí rozsáhlého území, které náleželo biskupství ve Vratislavi (polsky - Wroclaw, německy - Breslau). V roce 1429 hrad dobyli a poničili v bojích husité. Velká obnova a přestavba objektu započala na konci 15. století za biskupa Jana Rotha. Ukončena byla roku 1509 Rothovým následovníkem, biskupem Janem Turzou. V průběhu těchto stavebních úprav byl také změněn název objektu, a to na počest patrona vratislavských biskupů sv. Jana Křtitele na „Jánský Vrch“. Za biskupa Philippa von Sinzendorf byl zámek v polovině 18. století přestavěn na barokový zámek a v roce 1766 se na zámek uchýlil před nepřízni Bedřicha II. sám vratislavský biskup Gothard Schaffgotsch, který dal vybudovat kolem zámku ozdobnou francouzskou zahradu.
Zámek se v té době stal kulturním střediskem nejen Jesenicka, ale pro celé Slezsko. Biskup se na svém sídle obklopil mnoha významnými osobnostmi a umělci, hlavně pak hudebníky. Na zámku působil, mimo jiných známých umělců z Čech, Německa i Vlach, od roku 1769 také známý skladatel a houslista Karl Ditters z Diterrsdorfu (1739 – 1799). Vedle skladby a vážné muziky se věnoval i dramatické tvorbě. Je považován za zakladatele německé komické opery. Psal tehdy právě komické lidové hry se zpěvy pro malé divadélko na Jánském Vrchu, ale také pro Vídeň. Hudební tradice zámku i města Javorník, spojená s touto osobností, je dodnes oživována každoročně probíhajícím festivalem Karla Ditterse z Dittersdorfu nebo drobnými koncerty v rámci Zámeckého kulturního léta, které probíhají v koncertním sále během prohlídek zámku.
Po prohraných válkách o dědictví rakouské a zejména díky ztrátě téměř celého Slezska se Javorník stal střediskem rakouské části biskupství. Toto postavení bylo navíc stvrzeno v roce 1848 zřízením významné instituce v Javorníku, tzv. Komorní administrace biskupských statků pro habsburské území. Tímto vzrostl výrazně i význam Javornicka pro celou monarchii.
V roce 1959 byl zámek Jánský Vrch zapůjčen státu. K jeho plnému zestátnění mohlo dojít až po vzájemném vyrovnání polské a české katolické církve v roce 1984. Nyní je objekt ve správě Vlastivědného muzea v Jeseníku a Památkového ústavu v Olomouci. Návštěvníkům Jánského Vrchu v Javorníku je celý objekt zpřístupněn dvěma prohlídkovými okruhy. K nejcennějším uměleckým památkám zámku patří zejména plastiky a obrazy ve vybavení horní zámecké kaple. Je to především raně barokní oltář s deskovými renesančními obrazy světců z poloviny 16.století a pak dvě pozdně gotické sochy sv. Heleny a sv.Barbory. Zajímavým obohacením prohlídky zámku je také největší vystavená sbírka dýmek a kuřáckých potřeb v České republice, umístěná v posledních místnostech základního okruhu prohlídky. Sbírka dýmek začala vznikat od konce 60. let a už během prvních dvaceti let se rozrostla na více jak 1200 exponátů.
28. prosinec 2012
2 811×
583 slov
