Javoříčko

Historii a tragický osud moravského Javoříčka je třeba si neustále připomínat...

Vraťme se alespoň v krátkosti, u příležitosti letošních oslav 61. výročí ukončení 2. světové války, do moravské osady Javoříčko. Do malé podhorské dědiny založené už na počátku 14. století, do osady kameníků a zemědělců, do osady ležící v půvabném údolí lesnaté Drahanské vysočiny na rozhraní Litovelska a Konicka. Do míst, kde se před 61 lety, na samém sklonku druhé světové války, odehrála obrovská lidská a národní tragédie.

Na litovelském okrese, hlavně na Konicku a Bouzovsku, se vytvořilo během války silné partyzánské hnutí. Nejvýznamnější roli zde hrál partyzánský oddíl „Jermak", jehož akce zasahovaly až do lesů kolem Javoříčka. Velitelem Jermaka byl mladý sovětský kapitán Andrej Jegorovič Furzenko. Oddíl tvořilo 141 dobře ozbrojených mužů, také jedna žena, většinou čs. partyzánů. Při jejich akcích v okolí pomáhali obětavě i lidé v Javoříčku. A právě tato spolupráce s partyzánským oddílem Jermak se zdá nejpravděpodobnějším klíčem k vysvětlení vražedné vyhlazovací akce gestapa proti Javořičku na samém konci války. Přípravy nacistického tažení proti obci se zúčastnil i kolaborující německý lesní správce na hradě Bouzově Otmar Viktora. Na Bouzově už záhy po zřízení Protektorátu sídlilo, na základě rozhodnutí Himmlera, esesácké „jagd-kommando", samotný hrad připadl do správy nacistické „Gesellschaft zur Förderung und Pflege deutscher Kulturdenkmaler se sídlem v Berlíně.

Nacisté chtěli už delší dobu partyzánský oddíl Jermak zlikvidovat za pomocí léčky s několika vlasovci z nacistické posádky v Litovli, kteří se měli vydávat za uprchlé sovětské zajatce, a tak se dostat do oddílu. Partyzáni ale léčku prohlédli a vlasovské agenty zneškodnili. A právě nezdar této dlouho připravované akce gestapáky rozzuřil a na upozornění kolaboranta Otomara Viktora rozhodli naložit s Javoříčkem jako s českými Lidicemi. Akce byla připravena za účasti SS komanda z Bouzova a posil z nedaleké Olomouce. Připravena byla časově tak, aby esesáci mohli po této své „odvetné kárné akci" ihned utéci na západ.

Všechno následné se pak událo v sobotu 5. května 1945. K Javoříčku pochodovaly hordy esesáků vedené velitelem nacistické posádky na Bouzově Brüxem a velitelem komanda SS Egonem Ludemanem. Ve výpravě bylo společně s několika vlasovci celkem 225 ozbrojených mužů. Síť esesáckých katanů se kolem Javoříčka stáhla krátce po deváté hodině. Obec začali ničit na západním okraji osady, jako první vzplanul domek Františka Lužného z Konice. V obci zabíjeli každého, koho tam zastihli, místní i přespolní návštěvy. Vraždili je střelbou do týlu. Javořičské vraždění skončilo ve 13 hodin, padlo mu za oběť 38 mužů a chlapců ve věku od 15 do 76 let, ženy a děti fašisté vyhnali mimo osadu, všech 34 stavení, s výjimkou školy a kaple, bylo vypáleno a obec vyloupena. Na 4 povozech odváželi gestapáci javořičskou kořist. Z mužů Němci propustili živého jen 68letého Jaroslava Dokoupila, aby všem řekl, že Javoříčko bylo potrestáno za ukrývání partyzánů. Němci s kořistí zatím prchali od Bouzova a z Javoříčka k Vranové Lhotě a k Litomyšli.

Povražděné oběti byly pohřbeny 7. května 1945 ve společném hrobě uprostřed obce. Při pohřbu přišli pomoci muži ze všech okolních obcí. Partyzánský oddíl Jermak ještě ve dnech 6. až 10. května bojoval v prostoru Německé - Jimramov, o zločinu v Javoříčku se dozvěděl pozdě. Už 5 měsíců nato, v září roku 1945 se v Javoříčku konala první národní pouť, která vzpomněla osud obce a jejich obyvatel. Poutě se zúčastnilo na 25 tisíc lidí.

Nad zničeným Javoříčkem stojí na svahu pod lesem Habří už nové domovy občanů nového Javoříčka. Hrůzy místní tragedie nad mohylou javořičských mučedníků připomíná památník, dílo architektů M. Putny, J. Coufala a sochaře J. Třísky z Prostějova, který byl odhalen 6. května 1951 - tedy před 55 lety. Symbolicky vyjadřuje tragedii minulosti a varuje ostatní generace před podobnými osudy. Odkaz Javoříčka je třeba neustále připomínat dalším generacím. Jen tak lze zabránit tomu, aby se podobná tragédie někdy v budoucnu neopakovala. Tato slova zazněla také na pátečním (5. 5. 2006) pietním shromáždění v Javoříčku u Litovle na Olomoucku.

Zdroj : Památná místa bojů proti fašismu (vydalo Naše Vojsko - SPB, Praha 1961)

Hodnocení referátu Javoříčko

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  2 679×
  652 slov

Komentáře k referátu Javoříčko

miroslav schmidt
chcete li vjedet vic muj telefon je 737753992
miroslav schmidt
jsem syn mlynare z veznice a muj otec se dovjedel od hajneho vyroubala z bouzova ochystane akci ale nepovedlo se mu partyzany zburcovat na obranu javoricka patyzani meli zakladnu na nasem mlyne lecil je doktor pistelak z kladek maso na stravu vozil uzenar z kladek jmeno jsem uz zapomel v lese za mlynem poravovali zajatce nekolikrat asidvanact lidi podpora partyzanu zapocala vroce43