Karel IV.

Narodil se 14.5. 1316 jako třetí dítě a prvorozený syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, pojmenovali ho Václav a před sebou měl neradostné dětství. Ve svých třech letech po putování z hradu na hrad byl kvůli roztržce mezi rodiči odtržen od matky a převezen na Křivoklát. Teprve ve svých sedmi letech – tedy roku 1323 – byl poslán na výchovu do Francie a zasnouben se sestrou následníka francouzského trůnu – Blankou z Valois. Tentýž den přijal spolu se svátostí biřmování i své nové jméno – KAREL. Poté dostává na francouzském dvoře vzdělání a nejlepší výchovu.

Karlovi ještě nebylo ani patnáct let, když ho jeho otec povolal do italských měst, kde vládl, aby za něj vyřešil konfliktní situaci. Tehdy Karel poprvé projevil své státnické schopnosti. Málem při tom přišel o život, když jeden ze spojenců pro něj nachystal otrávenou snídani. On ale místo snídaně odešel na ranní modlitbu a po návratu spatřil své druhy umírat v křečích.
Roku 1332 vyhrál svou první bitvu u pevnosti San Felice. Za tu si mimo jiné vysloužil rytířský titul. O rok později, po prohrané bitvě u Ferrary založil město, které zná celý svět – Monte Carlo.

Roku 1333 vstoupil Karel po více jak deseti letech znovu na českou půdu. Nejprve se poklonil hrobu své matky a pak konal cestu kolem království. Na žádost šlechty měl přejmout vládu, ale i když byl jmenován správcem Českého království, začal ho otec podezírat, že se chce zmocnit veškeré vlády a Karel raději opustil na čtyři roky tuto zemi. Teprve roku 1340 když král Jan, jeho otec definitivně oslepl, byl Karel oficiálně jmenován následníkem trůnu. Tímto okamžikem začíná slavná éra českých dějin.

Již o čtyři roky později, v dubnu 1344, je pražské biskupství Karlovou zásluhou povýšeno na arcibiskupství. S tím je spojena přestavba svatovítské katedrály. Spojenectví s papežem mu však přináší další triumfy.

Roku 1346 papež nazval Ludvíka Bavora – tehdejšího císaře – za arcikacíře a antikrista a dal povel ke zvolení nového panovníka. A tak je Karel Lucemburský, v červenci 1346 na rýnském ostrově Königstuhl, hlasy pěti kurfiřtů zvolen římským králem Karlem IV. V té době však v Čechách vládl ještě jeho otec Jan. Českou korunu získal o rok později. Na hlavu mu byla 2.září 1347 posazena nová svatováclavská koruna. Hned poté vyrazil do rozhodující bitvy s Ludvíkem Bavorem. K té však kvůli předčasné smrti Ludvíka vůbec nedošlo. Následující rok, rok 1348 byl jeho „zakladatelským“ rokem. 8.března bylo založeno Nové Město pražské; 7.dubna 1348 podepsal zakládací listinu Karlovy univerzity, nejstarší univerzity ve střední Evropě vůbec. Měla čtyři fakulty: lékařskou, artistickou, právnickou a teologickou; v červnu pak byl položen základní kámen stavby hradu Karlštejn. Tam byly uloženy korunovací klenoty, ale i pozoruhodné sbírky ostatků.

Tento rok však znamenal pro Karla i ztrátu jeho první a nejmilejší ženy. On sám později utrpěl po pádu z koně těžké zranění páteře. Brzy nato však uskutečnil svou korunovační cestu do Říma. Tam ho 5.května 1355 papež korunoval a pomazal a náš panovník tak stanul na vrcholu evropské mocenské hierarchie jako římský císař Karel IV.

Roku 1356 vydal Zlatou bulu, která upravovala poměry ve Svaté říši římské a Čechy získaly privilegované postavení. Po celý svůj život se snažil zvelebovat Prahu, ze které vybudoval centrum vzdělanosti a umění. Další z hmatatelných důkazů Karlovy vzdělanosti je i jeho životopis Vita Caroli.

Karel se oženil ještě třikrát. S Annou Falckou, s Annou Svídnickou, která mu porodila následníka trůnu a jeho poslední ženou byla Eliška Pomořanská. Byla při tom, když Karel IV. na následky zánětu plic vydechl 29.listopadu 1378 naposledy. Pohřební obřady trvaly celých 17 dní. Nad rakví jeden z řečníků prohlásil mrtvého krále za „Otce vlasti“.

Hodnocení referátu Karel IV.

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  2 404×
  597 slov

Komentáře k referátu Karel IV.