Keltové

Úvod

  • Oppida
  • Bójové
  • Zemědělství
  • Keltské umění
  • Oděvy a odívání
  • Keltské jazyky
  • Technologie a řemesla
  • Závěr
  • Prameny
  • Obrázky

Úvod
Keltové jsou skupina indoevropských kmenů. Pravděpodobně se objevili již počátkem doby bronzové (popelnicová pole), kdy obývali jižní Německo a severní Francii. Do 3. století př. n. l. se rozšířili za Pyreneje, Apeniny, do Karpatské kotliny, na Balkán a do Malé Asie. Keltové tvořili rozvinutou společnost. Na našem území se usadil kmen Bójů.
Oppida
Oppidum znamenalo původně opevněné místo, chráněné valem, kamennou zdí a příkopem, zpravidla na vyvýšených místech. Již ve starších dobách měli Keltové kromě opevněných hradů svých vládců také opevněná hradiště – refugia. Je ovšem rozdíl mezi keltskými oppidy ve Švýcarsku a Francii a oppidy v Čechách a na Slovensku, které se liší od oppid v Maďarsku. Malé pevnosti i větší útočištné útvary existovaly na západu již mnohem dříve, než u nás a na Slovensku.V celé Francii bylo nejméně 2000 oppid. Oppida středoevropská na německé i naší půdě, bývala většinou o hodně menší, než ve Francii a ve Švýcarsku. Některá z oppid skutečně představovala velmi důležitá opevněná střediska s dílnami a vlastními mincovnami a byla zakládána u těžišť nerostného bohatství. Hlavní naleziště jsou Závist u Zbraslavi a Stradonice u Berouna. Hradební zdi byly budovány dvojím způsobem: tzv. galská hradba (na území Francie, západního Německa, ve Švýcarsku, Belgii, Lucembursku a v jižní Británii). Tato galská zeď byla zakládána až na úrovni půdy tak, že podélné a příčné trámy, spojované v průsečíku dlouhými železnými hřeby, vytvářeli kostru, vyplněnou štěrkem a kameny. Tak vznikla až 5 metrů vysoká zeď. Druhý způsob byl starší – byl znám už v době halštatské a byl hojně užíván i v době laténské. Hradba měla dřevěnou kostru a kamennou zeď na vnější straně. Byla jen asi 2 metry vysoká a byla méně odolná, než galská zeď. Tento způsob byl užíván na zbytku Evropy a v Malé Asii.
Bójové
Bójové byli keltský kmen, pravděpodobně pocházející z Itálie, který se na našem území usídlil asi v roce 400 př. n.l. Byli významnými obyvateli českých zemí. Zavedli první měnu a hrnčířský kruh. Bójové k nám přišli, protože byli postupně vytlačováni Římany z Itálie. Podle Bojů – náš název boiohemum v latině Bohemia.
Zemědělství
Nejrozvinutější zemědělství bylo v Galii. Pěstovaly se tam všechny druhy obilnin, pšenice ječmen, žito, oves i proso. U irských Keltů byl hlavní obilninou ječmen. Ječmen se v Irsku používal hlavně na výrobu piva, ale i kaše a chleba. Dalšími plodinami byla řepa, len, konopí, cibule, česnek, některé druhy zeleniny a rostliny potřebné k barvení. Byly uskladněno ve zvláštních jámách v zemi (silos) v sousedství, nebo přímo v ohradě v domu. Ve velkém počtu je nalézáme na jihu Francie, kde byla silos vyhloubena ve vápencové spodině. Obilí se rozmílalo v době laténské dělo již na otáčivých rotačních mlýnech (největší byly opět ve Francii). V Galii byl nejvíce rozšířen chov ovcí a krav. Vlna z galských ovcí byla proslulá v Římě, Řecku a jinde po světě. Rozsáhlý byl chov koní. Galská jízda byla tehdy jedna z nejkvalitnějších jízd na světě (podle Tacita lepší než římská). Galie zásobovala římské jednotky jak tažnými, tak jezdeckými koni.
Keltské umění
Keltské umění je v některých rysech velice podobné italsko – etruskému umění. Keltové byli první, kteří začali vyrábět masky. Masky nacházíme z bronzu a zlata na území Francie. Keltské zlatnictví, kovotepectví a kovolitectví dosáhlo velice vysoké úrovně a neustále se rozvíjelo. Keltští kovotepci a zlatníci byli žádáni po celé Evropě, včetně Řecka. Hlavním ornamentem je spirála. Kombinuje se v různých sestavách.
Oděvy a odívání
Keltský lid si liboval v oděvu pestrých barev, v látkách s proužkem i s kostkou. Již v době halštatské byly vlněné látky vysoké kvality a měly pestré vzory. V laténské době nosily přední ženy oděvy prošívané zlatem. U keltských oděvů byly často třásně. Oděv se skládal z barevného chitonu, haleny a kalhot. Přes tento oděv se nosil plášť, v létě ze slabé látky a v zimě vlněný. Kalhoty jsou novinkou v evropském prostředí. Doteď byly známy pouze na východě. Oděv Keltové spínali nádhernými sponami. Keltské oděvy byly v Římě velmi žádané.
Keltské jazyky
Jazykově lze Kelty rozlišit na dvě hlavní větve – Qu – Kelty a P – Kelty. První skupinu tvoří gaelská nářečí – Skotové a Irové. Druhou skupinou byly nářečí galská kterými dodnes hovoří obyvatelé Walesu a Bretaně. Galštinou nazýváme soubor keltských dialektů, kterými se mluvilo ve Francii a jižní Británii. Galština se později rozšířila až do severního Španělska.
Názvy Gael, Gaelie jsou poangličtěné tvary názvu, jímž se dlouho jmenoval ve vlastním nářečí irský lid.
Technologie a řemesla
Již v pozdní době bronzové překročilo keltské prostředí meze jednoduché domácké výroby. Zvýšené rýžování zlata v Porýní znamenalo rozvoj zlatnických dílen, kde se vyráběly čelenky, náramky aj. Složitá výroba dřevěných vozů s dobře vypracovanými loukotěmi kol vyžadovala zručné odborníky. Kovářská práce dosáhla již na rozhraní také v našich zemích značné výše, ať již šlo o výrobu dýk, mečů aj. V celém keltském světě se silně rozvinulo hutnictví, a to v měřítku značně větším, než např. v Římě. Vyráběli se – železné pilníky, vrtáky, sekery, kladiva, pohrabáče, nože, pilky, kosy, radlice aj. Keltští řemeslníci byli velmi žádaní.
Závěr
Keltové byli velice vyspělý národ. Na našem území byl ale kmen Bójů vytlačen mnohem méně vyspělými a barbarskými kmeny Germánů. Tyto kmeny byly později vystřídány kmeny Slovanů. Dříve se u nás o Keltech příliš nevědělo, ale v nedávné době se zájem o Kelty a jejich civilizace značně zvýšil (např. hudba).
Prameny
Filip J., Keltská civilizace, Academia, Praha, 1995.
Souček J., Dějiny Pravěku a Starověku, Albra, Praha, 1995.
Mandelová H., České země v pravěku, Albatros, Praha, 1997.
Bauerová J., Zlatý věk země Bójů, Spirála, Praha, 1988.
Drda P., Keltové a Čechy, Academia, Praha, 1998.

Hodnocení referátu Keltové

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  František Kalenda
  28. prosinec 2012
  4 364×
  922 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Keltové