Kostel narození Panny Marie

Počátky trutnovského hlavního kostela, který se nachází stranou náměstí poblíž někdejšího hradu, spadají do doby vzniku města.trutnovská farnost zahrnovala kromě jazykově smíšeného Trutnova (Úpa druhá) slovanské osady Úpu první (Staré Město), Humburky, jinak Vojší, Starou Ves, Pořičí, Ostrožnici, Voletiny, Lysou, Debrné, Brusnici a Libeč. Místo pro postavení kostela v Trutnově, zasvěceného P. Marii, jak potvrzuje listina papeže Martina IV. Z roku 1283, bylo vybráno velmi vhodně. Kostel se stal architektonickou dominantou města a byl i výrazem mocenské nadvlády církve ve středověku.

I Trutnov měl „svého Husa“, revolučního kazatele, kněze Johlína z Vodňan, člena křižovnického řádu zderazského kláštera. Johlín, který vedl trutnovskou faru až do roku 1389, brojil ve svých kázáních neohroženě proti bohatým, kteří mají nadbytek jídla a chudákům dopřejí sotva pomyjí. Johlín, který prožil trudné mládí – jeho děd i otec odsouzení jako kacíři sice zachránili odvoláním své životy, ne však majetek – se později s Husem, kterého osobně znal, rozešel. Svou kritikou společnosti a církve však patří nesporně k těm, kteří připravovali v Trutnově a později i v Praze, kam odešel, husitský revoluční čas. Na trutnovské faře, kterou obsazovali až do roku 1521 řádoví bratři pobočky zderazského kláštera v Nise, se připomíná v době předhusitské knihovna s 50 latinskými rukopisnými teologickými, právnickými a dějepisnými knihami. V neklidných časech roku 1421, kdy byl Trutnov dobyt husity, byly převezeny spolu s bohoslužebným náčiním do slezské Nisy, do křižovnického špitálu P. Marie. Od konce 15. století až do konce 16. století nacházíme v Hüttlově kronice řadu zajímavých údajů o trutnovském kostele a o trutnovských kněžích, kterých se tu vystřídalo 35 v období 103 let.

Roku 1503 znovu vysvětil kostel olomoucký biskup Jan. Roku 1505, kdy byla provedena přístavba kostela, byl zřízen při kostelním vchodu pranýř pro ty, kteří se rouhali. Tady stála i putna pro darovaný chléb a peníze pro chudé studenty. Roku 1508 byl v kostele postaven oltář sv. Vavřince, na němž stále hořely svíce k poctě světce, který chránil před ohněm. (Po 74 letech byl oltář prodán za 8 kop do Vernéřovic.) V roce 1513, kdy v Trutnově působili tři kněží (farář, kaplan a zámecký mnich Petr), došlo k přemístění kostelních varhan, které měly 5 rejstříků a 456 píšťal. V roce 1522 se připomínají varhany, které zhotovil místní mistr. Koncem 16. století (1599) mají trutnovské varhany už 755 píšťal.

V roce 1519 bylo v trutnovském kostele nesvatě hlučno, to když se tu bili v plné zbroji Karel a Heřman Šumburkové za podpory své čeledě. Roku 1523 neměli v Trutnově dobrého kněze. Kaplan Schwert, než se stal mnichem, měl za sebou velmi prostopášný život ve Svídnici, odkud pocházel (hýření po nocích, koupání ve víně, promrhání otcovského dědictví). Ještě na začátku 16. století byl obsazován trutnovský kostel a fara kněžími z Nisy – křižovníky.

Když však v krátké době jeden a půl roku čtyři z nich náhle zemřeli, od roku 1521 se už žádný křižovník do Trutnova neodvážil. Město si pak muselo obstarávat duchovní správce samo.
Ani trutnovský kostel nemohl být bez zvonů.V roce 1520 byl odlit u struhy (ulice Na Struze?) zvonařským mistrem Hieronymem z Brna zvon Marie. Vážil 44q. Do města ho vezlo 40 koní a na kostelní věž byl vytažen jen s velkými obtížemi. Roku 1522 byl na stejném místě v Trutnově odlit nový zvon mistrem Donátem Schrottrem z Hostinného. Ten zhotovil Trutnovu zvon ještě v roce 1561 a jeho syn v roce 1591.V roce 1537 sem byl přivezen zvon zhotovený v Hradci. O vánocích 1561 byl dopraven do Trutnova z Hostinného zvon, na jehož zhotovení přispěl Kryštof z Gendorfu metrickým centem zvonoviny.Zvon zdobil i jeho rodový znak. Roku 1537 odlil Trutnovu dva zvony mistr Neuper, který se dal tenkrát při jejich zavěšování spolu s nimi odvážně vytáhnout na kostelní věž.

Na kostelní věži zavěšené zvony vyzváněním po staletí „volaly živé,oplakávaly mrtvé a rozháněli bouřlivé mraky“. Proti bouřkám se zvonilo v Trutnově až do roku 1748. Ke zvonění se musí údajně obstarávat i výpomoc.Zvony se nad městem rozeznívaly i v čase ohrožení nepřáteli a při živelných pohromách. Roku 1524 byly Svídnici zakoupeny za 24 grošů kostelní věžní hodiny.

Kostel prodělával ve své historii různé proměny. Roku 1521 byla dostavěna za 12 týdnů špice kostelní věže, zakončená měděnou pozlacenou hlavicí s hvězdou a andělem. V hlavici věže bylo tenkrát uloženo pouzdro s pergamenem, na němž byla uvedena jména purkmistra a městské rady.

Jak vypadal interiér trutnovského kostela? Bíle vymalovaná kostelní klenba, černobílý pilíř s císařským znakem, obraz Posledního soudu, umně provedené lavice, křtitelnice a kazatelna, oltáře s obrazy svatých. Po obvodu kostela byly do stěn zasazeny náhrobní desky předních měšťanů. V roce 1745 od posledního velkého požáru Trutnova, při němž vzal za své také kostel, uplynulo jen šest desetiletí, když se na město přihrnula další pohroma. Oheň zaviněný pruskými vojáky zničil i obnovený děkanský kostel, jehož krov se zřítil a prorazil část klenby. Z vnitřního vybavení kostela bylo zachráněno jen málo. Věž se zvony zůstala sice stát, ale od minulého požáru v roce 1684 byla tak zchátralá, že zvony z ní musely být umístěny v blízké solnici (v bývalém zámku).

V srpnu vypukla další válka s Pruskem. Pro Trutnov znovu nastaly zase špatné časy. Stavební materiál byl rozebrán vojáky na stavbu skladů, stájí a pekařských pecí. Ke všemu bylo město postiženo nemocí tyfu.

Přednostně mohli být postaveny alespoň 2/3 nového kostela ( zbývající část počká na lepší čas). Loď kostela byla dovedena jen k dvěma pilířům za postranními portály a na západní straně provizorně uzavřena stěnou. V létě 1768 byla nasazena klenba a na podzim roku 1769 vysvětlil hradecky generální vikář J.S. Lyer dokončenou část kostela a předal ji k bohoslužbám účelům.V této době byly už zcela odstraněny-pro nebezpečí zřízení–pozůstatky dřívějšího kostela.

Při požáru v květnu 1861 znovu shořela střecha kostela a věž a zvoníci.Jen s krajním úsilím interiér před plameny, které sem už na několika místech pronikly. V roce 1863 dostala věž svou dnešní podobu.

Kostel narození Panny Marie, pozdně barokní stavba s klasicistními a rokokovými prvky z let 1756-82, je charakteristický svou 63 m vysokou věží s cibulovitým zakončením.Do prostoru mezi mohutnými pilíři jsou umístněny postranní oltáře. Hlavice pilířů jsou zdobeny řezanými ornamenty, typickými pro dobu klasicismu. Ostatní štuková výzdoba je rokoková.

Hlavní oltář z roku 1784, dobře viditelný ze všech míst v kostele, je dílem trutnovských sochařů Raucha a Knitschela. Cenný je na něm oltářní obraz pražského malíře J.Q. Jahna z roku 1784, zachycující narození P.Marie.Po obvodu kostela je umístněno v působivém architektonickém provedení devět postranních oltářů s obrazy a sochami svatých.Okna s barevnou výzdobou jsou z konce 19.století.

Původní varhany v nově vybudovaném kostele po požáru roku 1745 vyrobil roku1785pražský varhanář Reis, trutnovský rodák.
Na kůr vede oboustranné schodiště.Nynější varhany z roku 1910 jsou dílem mistra Schiffnera z Prahy.Mají 3000 píšťal. Okenní malba zobrazovala patronku hudby sv. Cecílii. Kostel má výbornou akustiku.

Nové čtyři zvony, uváděné do pohybu elektricky, byly odlity pro trutnovský kostel v Chomutově v roce 1928. Největší z nich-zvon Marie o váze 1780kg. Ani je však neušetřila další válečná vichřice. Své zvonové renesance se dočkal kostel 30.srpna 1991. nové zvony nesou označení Maria- váží 850kg, Václav 320kg,Ludmila 220kg a Josef 65kg. Opraven byl i starý zvon Vojtěch. Poprvé se velebně rozezněly nad Trutnovem v podvečer 7.září.

Po severním strmém svahu zámeckého vrchu se klikatila od roku 1892 z Vodní ulice Kostelní stezka. Vedla přes 1.5m široký můstek,který se klenul nad Mlýnským náhonem od někdejších koželužských domků směrem k bočnímu vchodu kostela.Mlýnský náhon měl ve 40. letech nepěkný vzhled.

Hodnocení referátu Kostel narození Panny Marie

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  2 670×
  1250 slov

Komentáře k referátu Kostel narození Panny Marie