Kostel sv. Michala v Brně

O prvních počátcích města Brna toho příliš mnoho nevíme. Víme, že v jedenáctém století stál na místě dnešního Petrova hrad přemyslovských knížat. Nedaleko něho se nacházela románská bazilika svatých Petra a Pavla. Na počátku třináctého století je v podhradí již známé město chráněné hradbami. V této době - tj. zhruba kolem roku 1200 - byl postaven malý románský kostelík zasvěcený svatému archandělovi Michaelovi; byl vedlejším filiálním kostelem chrámu na Petrově. Přestože většinu brněnských obyvatel tvořili němečtí a nizozemští kupci, věřící chodící na bohoslužby do kostela zasvěceného svatému archandělovi Michaelovi byli většinou české národnosti.
Někdy kolem roku 1220 procházel Brnem průvod polského biskupa Ivana. Mezi jeho doprovod patřili i první dominikáni slovanského původu - blahoslavený Hyacint, blahoslavený Česlav a bratr Jindřich Moravský. Ti zůstali několik dní ve městě a čas využili ke kázání.
Krátce na to, mezi lety 1227 a 1229 přichází do Brna již první dominikáni s úmyslem založit zde nový klášter. Markrabě moravský Přemysl, mladší bratr svaté Anežky České, dává po dohodě s olomouckým biskupem Robertem dominikánům kostelík zasvěcený svatému Michaelovi a pozemek mezi kostelem a západní stranou městských hradeb, který byl určen k předpokládanému vybudování kláštera. Stavba kláštera však příliš rychle nepostupovala. Roku 1240 zaútočili na Brno Tataři; stavba sice nebyla zničena, ale její dokončení vázlo ještě více. Klášter byl dokončen teprve deset let poté, roku 1250.
Roku 1345 byl malý a již nevyhovující románský kostelík přestavěn v gotickém slohu. V místě nynější "bolestné kaple" byla přistavěna šestiboká věž. (V této podobě můžeme svatomichalský kostel vidět na nejstarším dochovaném obraze z roku 1640.) Postupně byl rozšiřován i klášter. Ve středověku již patřil mezi největší kláštery na našem území. Při svém zřízení náležel klášter polské dominikánské provincii (která vznikla již roku 1228). Po vzniku provincie české (1301) patřil klášter samozřejmě do ní.
Velmi rychle po dobudování kláštera byl u sv. Michala zřízen noviciát. Máme doloženo nejméně sedm noviců české národnosti, kteří jím prošli během třináctého století. Brněnští dominikáni se věnovali hlavně kázání, ve městě i na venkově, v tzv. "terminech". Kázávali denně, v neděli a ve svátky dokonce i vícekrát za den. Existuje dochovaný list papeže Inocence IV. z října 1243 adresovaný bratřím u sv. Michala. Spolu s olomouckými bratry dominikány měli procházet Moravu a vybízet k účasti na křížové výpravě proti pohanské Litvě. (Výprava se pak o deset let později - 1253 - uskutečnila.)
Pravděpodobně kolem roku 1253 byla u svatého Michala zřízena latinská škola, která vzdělávala nejen řádový dorost, ale i děti šlechty a měšťanů. Zachovalo se do dnešní doby pouze jméno jednoho z učitelů, kterým byl roku 1280 bratr Petr. V době vlády Karla IV. řád zřídil u svatého Michala první ročníky vyššího studia bohovědného. Roku 1383 byly připojeny k univerzitě. V době husitských bouří škola upadla a vyšší školy byly v klášteře obnoveny až po bitvě na Bílé Hoře.
Klášter byl vyživován zejména z darů šlechty. Roku 1377 daroval brněnskému klášteru pan Beneš z Bouzova část vesnice Těšany poblíž brněnských Klobouk. Těšanský statek (který dominikáni vlastnili až do roku 1784) se stal hlavním zdrojem konventních příjmů.
Klášter se rychle stával duchovním centrem nejen šlechty (přímo naproti kostelu stával královský dům), ale i prostých lidí. Z let 1252 a 1259 jsou zachovány listiny, kterými jsou udělovány odpustky návštěvníkům kostela. Zásluhou dominikánů se klášter stal také střediskem šířícího se mariánského kultu.
V době husitských bouří se klášter stal útočištěm řádových bratří, kteří prchali z Čech, kde bylo zničeno celkem 18 řádových domů a zabito 200 bratří. V brněnském klášteře v této době nastala bída nejen kvůli přelidnění, ale i kvůli tomu, že husité zpustošili řádový majetek v okolí Brna.
Po husitských válkách se klášter stal sídlem provinciála. Klášter však neměl dorost a bratří ubylo i v důsledku moru, který postihl Brno zejména roku 1439 a 1495. Roku 1450 přišla do svatomichalského kláštera první větší vlna dominikánů z Polska a od této doby se klášter stále víc a více stává sídlem dominikánů ze zahraničí.
V patnáctém století zavládl v dominikánském klášteře úpadek, který byl zastaven teprve příchodem bratří z Vídně (1475), kteří zavedli přísnější kázeň. V letech 1488 - 1493 byla přestavěna křížová chodba a na konci století byl ulit zvon.
Pro Brno šestnáctého století je charakteristická dvojí obava - jednak z tureckých nájezdů a jednak ze silné vlny protestantizace. Roku 1539 donutila bratry dominikány výše válečných daní prodat část svého majetku, přesto se však nepodařilo zamezit růstu konventních dluhů. Roku 1519 byl český provinciál sídlící v Brně pověřen generálem řádu, aby bratři kazatelé horlivě kázali proti šířícímu se protestantizmu.
V následujících sto letech nečekalo brněnský klášter nic dobrého: Roku 1558 přichází do Brna další morová vlna, které padla za oběť většina obyvatel kláštera. Roku 1585 došlo k velkému požáru města, při kterém shořela většina klášterních budov a knihovna. Klášteru opět začalo období bídy.
Roku 1619 se Brno přidalo k odboji nekatolíků. V polovině srpna 1619 je vydrancován i dominikánský klášter. Chrám svatého Michala byl přesto všechno ponechán katolíkům. Od roku 1628 chodí brněnští dominikáni žebrat dům od domu o živobytí. Roku 1641 spadla část kostelní klenby a 31. ledna 1642 se sesuly i chrámové zdi. V létě roku 1642 byly při nájezdech Švédů téměř zcela zničeny zbytky stavby. Bohoslužby se v této době konaly buď v kaplích anebo v ambitech kláštera. Roku 1648 zamítla městská rada žádost dominikánů o stavbu kostela s odůvodněním, že v Brně je čtrnáct jiných kostelů.
V roce 1652 se stává nejvyšším zemským sudím pan Lev Vilém z Kounic. 3. července roku 1655 podepsal smlouvu s generálním představeným řádu Janem de Marinis a zavázal se, že na místě starého zničeného kostela postaví nový mohutnější chrám. Bohužel však ještě téhož roku pan Lev Vilém z Kounic zemřel. Přesto již 12. dubna 1658 byl položen základní kámen budoucího kostela pětiletým synem pana Lva Viléma Dominikem. V lednu 1659 začaly stavební práce pod vedením známého italského stavitele Jana Baptisty Erna. Protože však klášter opět upadl do dluhů, postupovala stavba jen velmi zvolna.
Roku 1667 (za převora Raymunda Knillinga) byla konečně dokončena alespoň střecha a vybudován dřevěný oltář. Vnější hrubá stavba byla hotova roku 1672. Od roku 1675 začaly opravy i budovy kláštera.
21. června 1679 byl nový kostel svatého Michala vysvěcen olomouckým generálním vikářem Janem Josefem Breunerem. další četné práce se týkaly především vnitřní výzdoby chrámu. K mnohým z těchto památek se váže řada pověstí a legend (např. peníze na stavbu obou věží měli dostat dva vyčerpaní bratři při objevení neznámého hradu na pustém místě v lese, který jim při jejich odchodu za zády spadl; figurální výzdobu kazatelny viděl údajně sochař Josef Winterhalder starší ve snu apod.). V této době se nový kostel stal také centrem mariánské úcty, roku 1654 zde bylo zřízeno první růžencové bratrstvo.
Ve třicátých letech osmnáctého století došlo k úpravám v okolí kostela. Roku 1728 byly do průčelí kostela umístěny sochy sochaře Antonína Rigy. Kostel byl obehnán širokou terasou z mohutných kvádrů, která byla připojena na hlavní schodiště. Tím se přispělo nejen ke vzhledu kostela, ale zamezilo se i nešvarům obchodníků, kteří byli navyklí prodávat ryby doslova před kostelními dveřmi. V letech 1736 - 1737 byla terasa ozdobena šesti sochami Ondřeje Zahnera, Jana Adama Nessmana a Josefa Winterhaldera staršího, které znázorňují sv. Cyrila, sv. Metoděje, sv. Ludmily, sv. Václava, sv. Vincence Ferrerského a sv. Aloise. Roku 1739 dochází k nové výzdobě kostela, na které se podíleli sochaři Antonín Riga, Josef Winterhalder starší, Dominik Kirchner, Damascenus Schwarz a Ondřej Schweigel, malíři Josef Stern, Josef Winterhlader mladší a Ignác Raab. Roku 1773 je v konventě již 23 kněží, 6 bohoslovců a 11 bratří spolupracovníků, což je relativně hodně, uvážíme-li, že město Brno mělo v této době pouze 14 000 obyvatel.
Roku 1784 byl kostel s klášterem císařským dekretem zrušen, uzavřen a časem měl být přeměněn na vojenské skladiště. 24. února 1785 po poslední společné modlitbě ranních chval bratři dominikáni klášter opustili. Roku 1786 přijel císař Josef II. do Brna. Přichází k němu deputace měšťanů s prosbou, aby byl opět otevřen kostel sv. Michala. Císař vyhověl a 7. září 1786 je kostel svatého Michala prohlášen za filiálku farního chrámu na dómě. Bohoslužby zde vykonávalo několik bratří dominikánů, kteří našli útulek na petrovské faře.
Roku 1805 po bitvě u Slavkova sloužil kostel svatého Michala jako vězení a nemocnice zajatých Rusů a Rakušanů. Roku 1806 rozhodl brněnský biskup Schrattenbach, aby byl v bývalém dominikánském klášteře zřízen seminář pro výchovu kněží. Roku 1808 se po důkladných přípravách do kláštera nastěhovalo 6 profesorů a 60 bohoslovců z Olomouce. Seminář zde byl celých sto let až do svého přeložení na Antonínskou ulici (roku 1903).
Roku 1904 byla do kostela zavedena elektřina a kostel byl vymalován. V červnu roku 1905 přichází ke svatému Michalu redemptoristé z pražské provincie. Během první světové války byly pro vojenské účely zkonfiskovány zvony. Od roku 1925 se začali u kostela svatého Michala scházet dominikánští terciáři. V letech 1926 - 1928 dochází na náklady města k opravě soch na galerii a k modernizaci varhan. Redemptoristé vydrželi u svatého Michala až do dubna 1950, kdy byl jejich řádový dům zlikvidován stejně jako všechny ostatní domy mužských řeholí na území Československa. Poté přešel kostel svatého Michala opět pod správu diecézních kněží a stal se opět filiálkou Petrova. V letech 1971 - 1972 proběhla v kostele liturgická úprava podle požadavků II. vatikánského koncilu. Roku 1990 byl kostel po dohodě s redemptoristy opět pronajat dominikánům, nicméně ti zde příliš dlouho nevydrželi a od roku 1994 je kostel znovu jako petrovská filiálka spravován duchovními z Petrova a jedním z dominikánských kněží .

Hodnocení referátu Kostel sv. Michala v Brně

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  2 781×
  1550 slov

Komentáře k referátu Kostel sv. Michala v Brně