Královna Matka - královna Alžběta

Její Výsost, královna Alžběta, královna matka, plným občanským jménem lady Elizabeth Angela Marguerite Bowes – Lyonová se naradila významnému skotskému šlechtici přesně na začátku 20. století, tedy roku 1900, v posledním roce vlády královny Victorie. Přísluší do dynastie Sachsen-Coburg-Gotha, od roku 1917 zjednodušeně označované jako dynastie windsorská (odvozeno od rodového sídla).

Brzy si za muže bere Karla, druhorozeného syna britského krále a indického císaře Jiřího V. a to bez jakýchkoli nároků na trůn. Ten měl zaručen její švagr, prvorozený následník trůnu Eduard VIII. Milý Eda dal ale necelý rok po smrti otce (1936) přednost dvakrát rozvedené hollywoodské herečce a raději abdikoval (to aby Charles raději ani nenastoupil...). Naprosto neočekávaně se tedy tehdy, roku 1936 stala královna Babča, Alžběta, panovnicí britského impéria. Její muž, jenž si rovněž nedělal naděje na trůn, přijal jméno Jiří VI. A vládl šestnáct let až do roku 1952. V tu dobu se již královně naradila malá LilyBeth, tedy dnešní Alžběta II.

Ač král i s Alžbětou vládl „pouhých“16 let; prožili společně hlavně druhou světovou válku, která královně přinesla největší popularitu a oblibu u lidu. Když totiž německá Luftwaffe roku 1940 bombardovala Londýn, královna nezdrhla a osobně své poddané objížděla a pomáhala. Řekla: „Děti nikdy neodejdou beze mě, já nikdy neopustím krále a král se mnou nikdy neopustí úřad“. I když nikdy nebyla vychovávaná k úloze královny, snažila se tak působila a bez nadsázky lze říci, že ona byla tím lepidlem, které drželo Jiřího na trůnu i přes jeho odpor. Dbala na celkovou image jednotné rodiny, ideálu panovníka a v jistém smyslu ztělesňovala až do své smrti staré dobré imperiální časy.

Šestého února 1952 Jiří VI. zemřel a trůn po něm přímo zdědila Alžběta II., která tedy letos oslavila padesátileté setrvání na trůnu. Traduje se historka, že zpráva o smrti otce ji zastihla na návštěvě v Africe. Lezla se podívat na strom jako princezna, dolů se spouštěla již jako královna.

Ač vstřícná a bezprostřední (což bylo dáno její nevýchovou k takovéto úloze), často jí byla vytýkána marnivost. V mládí si přála být herečkou; možná odtud jí její rozhazovačnost zůstala. Byla jedním z největších trnů v oku kritiků monarchie, neboť pobírala od státu roční apanáž ve výši 36 milionů liber, což je něco málo přes dvě miliardy korun. Stáří krátila bujarými večírky s vrstevníky (v poslední době jich ubývalo). Nikdy si příliš nepřipouštěla svůj věk a to i přes četné operace kyčlí apod. Svědčí o tom objednávka večírku pro přátele na jaro 2004. Její rozhazovačnost jí místy vytýkala dokonce i její dcera, která, na rozdíl od ní, má vladařské povinnosti.

Byla stabilně nejoblíbenější členkou královské rodiny, minimálně hned po Charlesově ženě Dianě. „Věděli jsme, že jednou musí zemřít, ale doufali jsme, že se tak nestane....,“ napsaly o ní britské noviny.

Třicátého března tohoto roku ve spánku ne celkové opotřebování organismu v nedožitých 102 letech zemřela. Svého muže tedy přežila o bez pár měsíců padesát let. Až do úterý 9. dubna byla vystavena její rakev s ostatky ve Westminsterské hale Parlamentu a v úterý za doprovodu královské rodiny převezena o pár metrů dále do Westminsterského opatství, odkud po zádušní mši arcibiskupa z Canterburry byla černou limuzínou převezena do rodinné hrobky na zámku Windsor (á propó – po vyhoření si jeho rekonstrukci musela Alžběta platit osobně a i sama na něm hospodaří), kde byla pochována za rodinné účasti vedle svého milovaného muže.

Několik zajímavostí k pohřbu: Zúčastnilo se jej na 30 členů rodiny, 25 zástupců panovnických rodů z celé Evropy, na 2100 pozvaných hostů (za ČR konzul a Ivo Mathé, prezidentský kancléř) a zástupci vlád zemí Commonwealthu, jejichž oficiální hlavou státu je britský panovník. Ke smutečnímu průvodu hrála 192členná skotská garda, osobní stráž královny Matky. Při průvodu nad Londýnem proletěly na upomínku válečného hrdinství královny dva spitfiry a celé to sledovala okolo 600 000 lidí z celého světa (překvapivě třeba i právě z Commonwealthu). Památce Babči se přišlo poklonit 5 britských premiérů (kupř. baronka Thatcherová, John Major nebo současný labourista Tony Blair). Tento pohřeb byl první oficiální akcí královské rodiny, na níž měla přístup družka korunního prince a Alžbětina nejoblíbenějšího vnuka Charlese. A ještě jedna zvláštnost: Dle protokolu smí za rakví kráčet jen mužská část rodiny, ale speciálním dekretem královny Matky tak mohla učinit i její vnučka, princezna Anna, ovšem v mužské uniformě a se šavlí. Navzdory přísným pravidlům Alžběta II. Uronila po pohřbu několik slz.

Monarchisté se báli, aby smrt posledního symbolu impéria, poslední indické císařovny, nerozpoutal diskuzi a následný rozpad instituce monarchie. Zatímco ještě loni si zrušení království jakožto zahnilého zřízení přálo 34% Britů, nyní již pouhých 12%. Účinek byl naprosto opačný, než jaký se předpokládal. Příčinou je asi i větší otevřenost celé rodiny vůči poddaným a snaha současné vlády tuto již jen vysloveně záležitost tradice omezit: Královna od 90. let musí platit daně a diskutuje se i nad tím, má-li být post v horní sněmovně lordů dědičný. Nicméně Britové jsou natolik konzervativní, že monarchie, která tu existuje kolem tisíce let, se jen tak rušit nebude.

Hodnocení referátu Královna Matka - královna Alžběta

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  8 693×
  828 slov

Podobné studijní materiály

Komentáře k referátu Královna Matka - královna Alžběta

dagmar. p.
Označení " babča " mi připadá v daném případě nevhodně familiární