Krize feudalismu a její příčiny

V období pozdního feudalismu se neutrální charakter feudálního hospodářství postupně rozkládal. Zdokonalování výrobních nástrojů a pokrok v organizaci práce vedly k růstu objemu výroby a zvyšování produktivity práce.

- Hornictví a hutnictví:
využití vodní energie (zdokonalení vodního kola)
místo zastaralých šachtových pecí rozměrnější vysoké pece
zdokonalování výrobních nástrojů
- Rozvoj řemeslné výroby:
textilnictví: přelom znamenalo zavedení kolovratu
zbrojařství: přelom způsobil střelný prach
objev knihtisku (15. stol.) způsobil rozvoj tiskárenské výroby a zvýšení výroby papíru.
doprava: rozmach mořeplavby a říční lodní dopravy vedl k zdokonalení rekonstrukce lodí a jejich výroby
- Nové formy výroby: Výroba si vynutila vyšší formu organizace práce a směřovala od jednoduché výroby ke vzniku manufaktury. A to zejména v hornictví, hutnictví, textilním průmyslu a loďařství.
- Zemědělství: V zemědělské výrobě feudální vykořisťování rolníků brzdilo rozvoj výrobních sil. Přesto docházelo od 15. stol. k růstu objemu zemědělské výroby rozšiřováním osevních ploch, pěstováním nových plodin (cukrová třtina, moruše) a vzestupem živočišné výroby (vypalování lesů).
- Rozvoj peněžních vztahů: Charakteristickým rysem evropského hospodářského vývoje v 15. a 16. stol. byl prudký rozvoj peněžních vztahů. Vydržování nákladných královských dvorů, financování žoldnéřských armád a početného úřednictva způsobilo, že se na rozvoji peněžních vztahů podílel nepřímo i feudální stát. Nepravidelné příjmy nutily často královskou pokladnu hledat úvěr.

Projevy krize feudalismu v jednotlivých evropských zemích
Proti tehdejší církvi sílila opozice, která přerůstala ve velké náboženské a sociální hnutí  reformace (hnutí usilující o nápravu církve k původní podobě). Nejdříve se jednalo pouze o úsilí o reformu církve, později toto hnutí způsobilo rozpad církevní jednoty středověké Evropy.

První hnutí proti církvi - 14. stol. v Anglii vycházelo z myšlenek Johna Wyclifa (jeho stoupenci lolardi)
roku 1381 - lidové hnutí vedené Watem Tylerem.
konciliarismus - názor, že hlavní slovo v církvi má koncil
papalismus - papežův názor, že on má hlavní slovo v církvi

Německo - začátek reformace
31.10.1517 - Martin Luther sepsal 95 požadavků a přibil je na dveře chrámu ve Wittenbergu. Napadl v nich církev a papeže, a ten ho proto prohlásil za kacíře  lidové hnutí v Německu.
V letech 1524 - 1526 probíhala Německá selská válka, která zasáhla celé Německo. Martin Luther se k válce nehlásil (sídlil na hradě Warburg). V čele hnutí stál Tomáš Munzer, který byl v roce 1526 popraven. Válka se rozšířila až do Tyrol , kde stál v čele Michail Gaismar. Příčina porážky rolníků byla v nejednotnosti a v neschopnosti dohodnout se na společném postupu.
vznikají 2 náboženské skupiny: protestanti - Šmalkaldská jednota
katolíci - Katolická liga
výsledkem bojů byl roce 1555 Augsburský mír.

Švýcarsko - šíření reformace
Myšlenky M. Luthera se šířily do Evropy. Ulrich Zwingli - curyšský farář rozvedl myšlenky Lutherova učení, vyjádřil se proti prodeji krve (tzn. prodej švýcarských žoldnéřů cizím panovníkům. Po jeho smrti v roce 1531 rozvádí myšlenky Martina Luthera Jan Kalvín. Především o predestinaci - člověk je určený ke spáse nebo k zatracení  kalvinismus, který přizpůsobil učení měšťanům.

Francie
Kalvinismus se šíří také do Francie. 24.8.1575 - Bartolomějská noc při které byli povražděni Hugenoti francouzskými protestanty. Upadla šlechta mečů  nová šlechta talárů podporovala absolutní vládu panovníka , rozvíjel se průmysl, textilnictví, sklárny a keramika.

Anglie
Kvůli náboženství museli opustit zemi puritáni, kteří odjížděli do Ameriky, kde tvoří vlastní osady s vlastním náboženstvím. Za vlády Jindřicha VIII. proběhla reforma církve  upevnění tudorovského absolutismu. Roku 1534 byl Jindřich VIII. prohlášen hlavou anglikánské církve.

V Polsku, Španělsku, Rusku, Uhrách a také v Českých zemích se reformace moc neujala.

Protireformace
Katolická církev rozvinula urputný boj, jehož cílem bylo, aby ti, kdo přešli k protestantství, byli všemi prostředky navráceni zpět ke katolické církvi. Tato politika katolické církve byla vyjádřena v činnosti jezuitského řádu i v opatřeních katolické církve, prováděných na základě rozhodnutí tridentského koncilu.

Jezuitský řád
Na činnosti jezuitského řádu se zvlášť názorně projevují metody, k nimž se katolická církev uchylovala za změněných podmínek, aby upevnila dožívající feudalismus. Zakladatelem jezuitského řádu (“Tovaryšstva Ježíšova“) byl španělský šlechtic Ignác z Loyoly (1491 - 1556). Činnost tohoto spolku začala prakticky od roku 1534, kdy jej schválil římský papež. Loyola byl generálem řádu a také tvůrcem jeho stanov  napsal knihu “Duchovní cvičení“, v níž vyložil organizačně programové zásady. Jezuité stopovali kacíře a buřiče a vydávali je inkvizici.

Tridentský koncil (1545 - 1563)
Byl to jeden z nejvýznamnějších církevních koncilů, kdy katolická církev přijala zásady vlastní reformy, které byly důležité pro uchování svého dřívějšího významu v křesťanském světě. Církev přijala zásady vlastní reformy: - bylo propracováno poslání kněží
- odstranění mnohoobročnictví (vlastnictví více statků)
- zdůraznění autority papeže
- nebylo uznáno kacířství
- inkvizice  inkviziční soudy proti kacířství

Barokní umění a jeho vztah k protireformaci
baroko - umělecký směr vznikající v 16. stol. v Itálii
znaky: naturalismus, konkrétnost, nadsázka, mysticismus (zdůraznění významu Boha)

 kvalitní kázaní měla přesvědčit o pravosti katolické víry
 kostely byly bohatě zdobené (monumentálnost)
 sochy z umělého mramoru (především baculatí andělíčci)
 obrazy a sochy jsou naturalistické  zdůraznění utrpení mučedníků

čeští malíři: Škréta, Brandl, Kupecký, Liška, Rainer
světoví malíři: Caravagio, Rembrant, Zurbará, Belasquies, Rubens, Preti, bratři Caracciové
čeští sochaři: Braun, Brokov
světoví malíři: Bernini

Hodnocení referátu Krize feudalismu a její příčiny

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  3 751×
  781 slov

Komentáře k referátu Krize feudalismu a její příčiny