Mayské náboženství

Během několika tisíc let kdy Mayové měnili svůj kočovný život za usedlý, došlo k odpovídajícím změnám i v jejich náboženství. Prvním náboženstvím Mayů bylo pravděpodobně uctívání přírody. Přírodní náboženství totiž nevyžadovalo žádnou velkou organizaci – ani kněžstvo, složité obřady a dokonce ani zvláštní místa pro uctívání.

Zemědělství sebou přineslo život na jednom místě a více volného času. Náboženství se stalo organizovanější záležitostí a božstva se stala specializovanějšími bytostmi. Vzniklo kněžstvo , jehož úkolem bylo tlumočit lidu vůli božstev. Projevila se potřeba chrámů, které byly lépe uzpůsobeny svému určení. Náboženství se stalo pro málo lidí povoláním. Stálá bydliště umožnila vznik stálých obřadních středisek a podporovala stavění náročných svatyň a rozvíjení složitějšího rituálu.za dobu která uplynula mezi vznikem zemědělství a objevem mayského kalendáře(ke kterému došlo asi 353 př. n. l. nebo 235 př. n. l. se změnilo Mayské náboženství velmi málo. Do těchto staletí však spadá vznik samostatných božstev, růst počtu kněží, obohacení rituálu a vznik složitějších svatyň nikoliv však ještě zděných.

Nicméně se zavedením kalendáře, chronologie a písma, což všechno byly objevy kněží došlo v mayském náboženství k důležitým změnám. Náboženská filozofie postupně dostávala konečnou podobu. Byla budována kolem astronomických úkazů které nabývaly pro Maye stále větší důležitosti. Tyto změny nastaly pravděpodobně již ve 3. století př. n. l.

Již ve 4. století n. l. byla Mayská kultura pevně zakotvena. Mayské náboženství se stalo velmi vyspělým kultem. Toto náboženství nebylo nijak laické, přestože bylo i vírou prostého lidu. Vykládalo ho a sloužilo mu pevně organizované kněžstvo skládající se z astronomů, matematiků , proroků a obřadníků později i z obratných správců a politiků.

Podle obecně mírumilovného tónu sochařství klasického období mayského náboženství jistě bylo po celou tuto dobu vznešenou vírou, neznehodnocenou dosud nadměrným počtem lidských obětí. Z této doby známe pouze dvě zobrazení lidské oběti a obě jsou z Piedras Negras. Klasické období proto můžeme považovat za vrchol mayské kultury i za nejušlechtilejší období mayského náboženství. Později se víra i náboženství prakticky zvrhly v krvavé orgie.

Není vůbec archeologicky dokázáno, že by v mayském náboženství klasického období došlo k nějakým podstatným změnám. Pronikavé však byly v poklasickém (puuckém a mexickém).

Řada španělských autorů ze 16. století tvrdí, že modlářství zavedli Mexičané, čímž patrně míní, že jejich náboženství zahrnovalo i lidské oběti:
Staří lidé z těchto provincií(Yucatánu) říkají, že kdysi. Zhruba před osmi sty lety se modloslužebnictví nevyskytovalo; přinesli ho sem až Mexičané ; vojevůdce Quezalcoatl(v Mexické řeči Quetzalquat což znamená peří hada) zavedl užívání dřevěných, hliněných nebo kamenných idolů bohů. A tento muž pak způsobil, že oni (Mayové) uctívali modly a obětovali jim mnoho z toho, co ulovili, mnoho zboží, především však krev svého chřípí a z uší a ze srdce těch, které při bohoslužbách obětovali. . . .Staří lidé také tvrdí, že první obyvatelé Chichényzy (Chichén Itzá) nebyli modloslužebníky dokud tam nepřišel mexický vojevůdce Ku Kalcan (Kukulcan), jenž modloslužebnictví sám hlásala nabádal, že je ho nutno dále hlásat a holdovat mu.

Herrera- oficiální historik Indií pro španělskou korunu, nás v této věci neponechává na žádných pochybách a říká bez obalu, že „množství obětovaných lidí“ bylo veliké. A tento obyčej na Yucatánu zavedli Mexičané.

Naši domněnku podporují i archeologické a dokumentární doklady. Celý kult je patrně Mexického původu. V mayské oblasti bylo nalezeno osm vyobrazení lidských obětí, z toho čtyři v Chichén Itzá :dvě na freskách v Chrámu jaguárů, jedno na fresce v chrámu válečníků a čtvrté na zlatém kotouči ze Studny obětí. Dvě další se vyskytují v hieroglyfických rukopisech- v Drážďanském kodexu a v Tro-Cortensiánském kodexu, jež pocházejí z poklasického období. Nepochybně tedy krvežíznivý ráz mayského náboženství, s nímž se setkali Španělé na Yucatánu počátkem 16. století byl hlavně dílem mexických vetřelců, kteří sem přišli v desátém století.

Poslední změnou prošlo mayské náboženství v půli 16. století kdy Španělé násilně nahrazovali starou pohanskou víru a rituál křesťanstvím. Nemnoho pozůstatků staré víry které se udržely nepochází z teologie kněžské vrstvy ale z víry v prostá přírodní božstva- Chaky neboli víry v deště a plodnosti. Jednoduchá, běžná víra prostého lidu tedy přežila božstva která vymysleli kněží. Na tom není nic divného. Složitá božstva jež byla výtvorem kněžích, byla totiž zapomenuta, jakmile zanikla vrstva která je vytvořila a sloužila jim. Plná tíha španělské konkvisty dolehla nejdrtivěji právě na kněžstvo. Křesťanský bůh byl bohem žárlivým a jeho služebníci se rychle postarali, že se domorodí kněží své staré víry zřekli nebo byli vybiti. S nimi pak zaniklo i staré náboženství, učenost a filozofie, kdežto jednoduchá víra prostého lidu, mnohem víc rozšířená, se dochovala z části až do dnešních dnů.

Hodnocení referátu Mayské náboženství

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  3 922×
  742 slov

Komentáře k referátu Mayské náboženství