Periodizace pravěku

Historie
- zkoumá vývoj lidské společnosti
- členění historie:1)kriterium geografické: univerzální (světové)
regionální (národní, měst)
2)kriterium věcné: dějiny umění, hudby,…
3)kriterium časové: pravěk
starověk
středověk
novověk
- dějiny nejsou nikdy objektivní (vždy tendenční)
- historik má usilovat o objektivitu dějin
Postup historikovy práce
- 1) volba tématu: současný stav bádání
erudice historika (schopnosti)
přínos pro historii
- 2) heuristika = shromažďování literatury a pramenů
- literatura: encyklopedie všeobecné (Ottův naučný slovník), encyklopedie specializované
- bibliografie – seznamy
- retrospektivní bibliografie = seznam knih od vzniku písma
- periodická bibliografie = knihy, které byly vydány v určitém období
- fylo = milovat
- prameny: 1) hmotné - přímé - kosterní pozůstatky
- nepřímé - produkty lidské činnosti (nástroje, zbraně, umělecké
předměty)
2) obrazové - mapy, plastiky, fotografie
3) tradiční - vyprávěné (mýty, písně, pověsti)
4) písemné - úřední (matriky, smlouvy,…)
- soukromé (deníky, dopisy)
5) vyprávěcí - kroniky (není zapsán každý rok)
- anály - psány v klášterech (zaznamenán každý rok)
- 3) kritika historických pramenů
- vnější kritika: autentičnost (pravost)
- vnitřní kritika: do jaké míry mohl znát pramen pravdu a zda ji chtěl popravdě vypovídat
- 4) interpretace = výklad - vyložení nalezených fakt
- 5) syntéza = shrnutí, přednáška
Pomocné vědy historické
- paleografie - věda studující stará písma
- materiály, na které se psalo: 1) přírodní látky = kámen, dřevo, hliněné tabulky
2) umělé látky = papyrus, pergamen
- chronologie (křesťanská) - chronos = čas
- věda, která se zabývá datací starých listin (podle církevního
svátku, roku panování)
- metrologie - studuje staré míry a váhy
- heraldika - studuje erby (šlechtické, městské,…)
- glazonování = popis erbů
- erby vznikly za účelem rozlišení
- vexilologie - studuje prapory, praporce (vojenských, státních, šlechtických)
- sfragistika (sigilistika) - nauka o pečetích
- pečetě - uzavíraly dokumenty
- numizmatika - studium peněžnictví (platidla, ceny, kurzy) - nemonetární platidla
- kodikologie - zajímá se o knihovny (klášterní - skriptoria), knihy, písmo, druhy psacích
potřeb
- diplomatika - studuje úřední listiny (královské, biskupské,…)
- demografie a statistika - studuje, vše co souvisí s obyvatelstvem a s místy, ve kterých žilo
- natalita, mortalita, počet obyvat, počet podnikatelů,…
- epigrafika - studuje nápisy (ryté, tesané např. na zvonech, náhrobních kamenech,
stavbách,…)
- genealogie (= rodopis) - studium rodů: 1) stromový rodokmen
2) rozrod
- kampanologie (lat. campana = zvon) - studium zvonů
Pravěk (prehistorie)
- nejdelší období (trval 2-3 mil. let)
Paleolit (starší doba kamenná)
- nejstarší (1,5 mil.-500) – homo habilis
- starý (500 tis.-250 tis.) – homo erectus (opočlověk)
- střední (250 tis.-40 tis.) – hamo sapiens (pračlověk)
- mladší (40 tis.-10tis.) – homo sapiens sapiens (člověk dnešního typu)
- řec. palaios = starý, lithos = kámen
Změny ve vývoji člověka
- hominizace = polidštění
- sapientace - rozvoj mozku, myšlení a psychiky, společenský zp. života
- 1) esovitá páteř (lordóza, kyfóza)
- 2) mění se horní a dolní končetiny (ruka a palec do opoziční polohy)
- 3) růst objemu mozku Ţ klenutí lebky
Nejstarší paleolit
- Homo habilis (=člověk zručný)
- dokonale vzpřímený
- žije v malých tlupách
- obživa: rostlinná a příležitostný lov drobných živočichů
- nástroje: vědomé používání a zhotovování nástrojů (pěstní klín)
- myšlení: abstraktní (primitivní)
- výskyt: východní a jižní Afrika
- naleziště: Old Way
Starý paleolit
- 2 doby ledové a 1 meziledová
- Homo erectus (člověk vzpřímený)
- střední postavy
- obživa: lov větší zvěře (slon, jelen,…) – spolupráce
- nástroje: výroba hrubě opracovaných kamenných nástrojů (vyvinutější univerzální klín)
- společnost: početnější tlupy, znalost ohně, řeč – skřeky, posunky
Střední paleolit
- Homo sapiens (člověk rozumný)
- obživa: specializovaný lov (mamuti, jeleni,…)
- nástroje: 1. vrhací zbraň (dřevěný oštěp), úštěpy a z nich čepele (pazourek, obsidián = sopečné sklo, rohovec
- společnost: asi 20-ti členné tlupy, chaty věstavěné u vchodu do jeskyně, nerovnoměrný vývoj (centrum = Evropa)
- myšlení: vyvinutější abstraktní myšlení (rychlejší duš. rozvoj), v závěru 1. nástěnné malby, vysoká pracovní schopnost
Mladší paleolit
- proběhla poslední doba ledová – dnešní klima
- Homo sapiens sapiens (člověk dnešního typu)
- osídleny všechny světadíly
- vysoké, mohutné postavy
- obživa: kolektivní lov, ochočení 1. zvířete (=pes)
- nástroje: převládá čepelová technika (luk, šíp, dýka,…)
- společnost: tlupa se mění na rod, kult matky (matriarchát), přirozená dělba práce, 1. kožešinové oděvy
- myšlení umění, lidský důmysl, článkovaná řeč, abstraktní myšlení, jehož projevem jsou kresby, plastiky (Věstonická Venuše – symbol mateřství, další symbol = zvěř)
- vznik náboženství
- 12 000 BC - změna klimatu (=dnešní klima) Ţ tání ledovců Ţ vznik jezer,…
- dnešní pevnina
Mezolit (střední doba kamenná)
- 10 000 – 8000 př. Kr.
- řec. mesos = střední
- sídliště většinou u břehů řek
- obživa: lov, rybolov
- nástroje: vrhací (harpuny,…)
Neolit (mladší doba kamenná)
- 8000 –
- neolit proběhl nestejnoměrně
- neolitická revoluce = vznik zemědělství a pastevectví (Mezopotámie 8000, Balkán 5000, Skandinávie 3000)
- přechod od neproduktivního (kořistnického) hospodářství k produktivnímu
- fáze zemědělství:1) ochrana rostlin (pletí)
2) setí (v primárních oblastech)
3) setí (v sekundárních oblastech)
- primární oblasti - tak, kde rostliny již rostly – Čína, Mezopotámie
- sekundární oblasti - Egypt, Indie
- fáze pastevectví:1) odchyt mláďat
2) vybíjení nepotřebných
3) mutace zvěře
- přechod zemědělců do polostepí (nutnost závlah)
- nutnost výroby keramických nádob (vysoušení pak vypalování) - uchovávání zásob
- vznik tkalcovství (primitivní vertikální stav) a hrnčířství
- zemědělské nástroje: kamenné nástroje jsou vrtané,hlazené a broušené (srp,hák,…)
- přesuny za půdou
- společnost - náboženství (= víra v nadpřirozené síly - bouře, déšť,…)
- neolitická sídliště - 1 velkorodina - kůlové domy (nebo příbytky ze
sušených hliněných hrud)
- žili v rodové občině
- matriarchát
- Hradecko - neolitická zemědělská oblast s bohatým osídlením
Chalkolit
- 5000 – 3500 BC
- řec. chalkos = měď
- dochází k rozpadu rodové občiny a vzniká sousedská (vesnická) občina - tvoří ji 2 a více velkorodin
- oddělení řemesla od zemědělství
- vznik řemesel: kovotepectví, měďotepectví
- vznik směny: potřeba dovozu surovin (měďi)
mezi vesnicemi, ale i vzdálenějšími oblastmi Ţ vznik vrstvy obchodníků
- prosazování náboženství Ţ vznik vrstvy kněží
- náboženství: uctívání vlastních bohů, stavba chrámů (=obydlí kněží)
- vládnoucí vrstvou jsou kněží
- chrám se stává správní i hospodářským centrem obce = chrámové hospodářství (= redistributivní - přerozdělovací)
- probíhá majetková diferenciace (vrstev, obcí) Ţ dochází k vojenským střetům Ţ vznik opevnění
- produktivní vrstvy - zemědělci, pastevci, řemeslníci, obchodníci
- neproduktivní vrstvy - kněží, vojáci (velitelé)
Eneolit
- 3000 – 2000 BC
- v Evropě
- použití mědi z dovozu
- převaha kamenných nástrojů
- vytváření stalejších (trvalejších) sídlišť
Doba bronzová
- starší doba bronzová (unětická kultura) – 1900-1500 BC
- střední doba bronzová (kultura mohylového lidu) – 1500-1200 BC
- mladší doba bronzová (kultura lidu popelnicových polí) – 1200-700 BC
- bronz = měď+cín
STARŠÍ DOBA BRONZOVÁ (unětická kultura)
- název podle naleziště u Unětic
- území od středního Německa po západní Slovensko a od Polska po Dunaj
- nejvyspělejší kultura je na východním Slovensku (Maďarovská - opevněná střediska řemeslné výroby - Košice, Barca)
STŘEDNÍ DOBA BRONZOVÁ (kultura mohylového lidu)
- pohřbívání pod navršené mohyly (miniaturní pyramida)
- rozvinuté orební zemědělství a systém zemědělství
- část severního území patří ke kultuře Předlužické
- náboženství: kultovní předměty, obětiště, rutuální pohřby
- v mužských hrobech - meče, kopí
- v ženských hrobech - těžké bronzové šperky
MLADŠÍ DOBA BRONZOVÁ (kultura lidu popelnicových polí)
- 3 kultury: Lužická
Knovízská - nepřátelský, nebezpečný národ - - hrobech se nacházejí zohavená těla nepřátel =
antropofogie = zpřerážené ruce, nohy nepřátel kultovních
důvodů
Milavečská
- společnost se stále diferencuje - vzniká náčelnická (vojevůdcovská) vrstva (=hroby – honosná bronzová zbroj, široký meč, štíty, přilby, nákolenice,…)
- někde již hradiště (hospodářská i obranná funkce) - Lovčičky na Moravě
- kůlové domy nahrazené roubenými
- náboženství: víra přechází od animismu (víra v nadpřirozené síly) k polytheismu (= zbožňování některých přírodních jevů)
- zvyšené pěstování obilí
- chov hovězího dobytka, koz, ovcí, vepřů
Doba železná
STARŠÍ DOBA ŽELEZNÁ (700-400 BC)
- halštatská (Hallstat u Salzburgu v Horních Rakousích)
- objevuje se nový materiál - železo
- používal se spíše na výrobu zem. nástrojů, zbraně ještě z bronzu
- nákolní stavby
- pokračuje majetková diferenciace (vrstva náčelnická a válečnická)
- dokladem rodiny jsou knížecí hroby (mnohdy i s celým vozem) - doklad bohatství náčelníka
- Skythové - kočovný národ, který začína s výboji a nájezdy jako většina národů v této době - používali koně v boji
- Kulturní celky na území Čech a Moravy:
- kultura slezkoplatěnická – východní Čechy a severní Morava
- kultura horákovská – jižní Morava
- halštatská mohylová kultura – jižní Čechy
- bylanská kultura – střední a severozápadní Čechy - návaznost na starší kulturu Knovízskou
MLADŠÍ DOBA ŽELEZNÁ (400-0 BC)
- laténská
- proníkání Keltů
- Čechy – Bójové, Slovensko - Kotínové, Morava - Volkové
- keltská oppida – rozloha 170-270 ha i více - opevněná centra výroby, ochodu, správy,… (např. Stradonice u Berouna, Závist u Prahy
- Keltové nevytvořili stát Ţ neubránili se Germánům a Římanům
- keltská kultura přetrvala nejdéle v západní Evropě
- velký význam mají kněží - druidové

Hodnocení referátu Periodizace pravěku

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 792×
  1242 slov

Komentáře k referátu Periodizace pravěku