(1815-1898)
Otto von Bismarck se narodil v saském Schoenhausenu.Krátce po jeho narození se celá rodina přestěhovala na statky v Západních Pomořanech.V sedmnácti letech odešel studovat práva do Gotink a v roce 1835 přijal místo u městského soudu v Berlíně,později byl úředníkem v Cáchách a Postupimi,ale záhy se ukázalo,že úřednická kariéra není pro Bismarcka to pravé.Rozhodl se proto v roce 1839 k návratu na rodinné statky v Západních Pomořanech,kde chtěl hospodařit.Tato činnost ho však opět nedokázala upoutat.Čas trávil popíjením s přáteli a pletkami s děvčaty.Třikrát se zasnoubil,avšak nikdy z toho nic nevzešlo.Toužil po jiné činnosti.Roku 1845 se proto vrátil do Schoenhausenu a přijal místo vládního poříčního správce,neboť se domníval,že tudy vede nejlepší cesta do zemského sněmu,kam se opravdu dostal již roku 1847.Bismarckův neochvějný konservatismus se nejlépe projevil v revolučním roce 1848,kdy vystupoval na obranu krále Bedřicha Viléma IV..Sám chtěl sebrat sedláky a táhnout s nimy do Berlína,kde vypukla revoluce.Dostal se však jen do Postupimi,kde ho přijala manželka korunního prince Viléma Augusta.Ta chtěla,aby Bismarck využil svůj vliv na krále a přiměl jej k abdikaci,jak si to přál pruský parlament.Tím mělo být uklidněno obyvatelstvo.Augusta dál chtěla,aby se poděkoval i její manžel Vilém,který byl příliš dobře znám jako zarytý konservativec a koruna měla být zachráněna pro jejich tehdy osmnáctilétého syna Bedřicha Viléma.Bismarck to odmítl,neboť se příčilo jeho názorům ustupovat pod tlakem revoluce a tím si Augustu až do smrti znepřátelil.Naopak tak získal náklonost krále Bedřicha Viléma,ale především korunního prince Viléma,který před revolucí uprchl na čas do Londýna.To umožnilo Bismarckovi rychlý postup.Od roku 1851 byl vyslancem ve Spolkovém sněmu ve Frankfurtu.Zasazoval se vždy za pruské zajmy,avšak nesl s nevolí,jak přezíravý postoj měli k Prusům Rakušané.Spolkovému sněmu tehdy předsedal rakouský hrabě Thun.Protřelý lyšák chtěl Bismarckovi patrně ukázat,co si o Prusech myslí a při první audienci ho proto přijal v křesle,oblečen do rozepjaté vesty a s doutníkem.Bismarcka to však nevyvedlo příliš z míry a již při příštím přijetí si také zapálil doutník a postaral se,aby o tom mluvil celý Frankfurt.Roku 1858 se stal Bismarck vyslancem v Petrohradě.Stalo se tak na zásah Augusty,neboť korunní princ Vilém,který byl od tohoto roku regentem a zastupoval svého nemocného bratra,vybral původně pro Bismarcka význačnější místo.Nicméně Bismarckův vzestup byl zřejmý.Ještě roku 1861,kdy se Vilém stal po bratrově smrti králem,prosadila Augusta jeho poslání do Paříže,ale již roku 1862 se stal s podporou vojenské kliky,ve které měl jedno z hlavních slov Moltke,předsedou vlády.Bismarck byl neústupný,bez sociálního cítění.S lidmi jednal drsně,vychloubačně a povýšeně.Jeho snahou bylo přeměnit celé Prusko ve velký vojenský tábor,kde by se nitky vlády sbíhaly v jeho rukou.Používal velice drsných metod,když prosazoval své mínění a král Vilém I. mu zpravidla podlehl.Bismarck si tím však dokázal znepřátelit vedle Augusty také korunního prince Bedřicha Viléma,který byl téměř vždy vůči Bismarckovi v opozici.Vlastně si postupně znepřátelil všechny,včetně Moltkeho.Jejich naprosto rozdílné povahy se nemohly snést.V soukromí však byl Bismarck pozorný manžel,což ostře kontrastovalo s jeho chovaním na veřejnosti.Bismarckova politika sjednocení Německa pod vládou pruského krále slavila úspěch roku 1871,kdy byl Vilém I.korunován císařem.Bismarckův pád začíná rokem 1888,kdy zemřel více než devadesátiletý Vilém I.Jeho syn Bedřich Vilém byl v té době již těžce nemocný a zemřel rovněž,několik týdnu po své korunovaci.Na trůn tedy nastoupil mladý a neklidný Vilém II.,syn Bedřicha Viléma.Bylo jasné,že mezi ním a starým předsedou vlády musí dojít ke kolizi.První roztržka nastala v době sociálních nepokojů,na začátku Vilémovi vlády.Bismarck chtěl nechat stávkující rozstřílet,avšak císař se schoval za krásné,ale pokrytecké heslo,že nechce první dny své vlády potřísnit krví.Bismarck byl rozhodnut císaře zlomit,jako lámal jeho děda.Byl to začátek konce.Roku 1890 musel Bismarck na císařův nátlak abdikovat.Zemřel roku 1898.
28. prosinec 2012
7 927×
674 slov