Počátky Přemyslovského státu

(od Bořivoje po Vratislava I.)
Nejstarším historicky doloženým přemyslovcem je Bořivoj I. . podle legend byl kníže s manželkou Ludmilou (později prohlášenou za svatou), pokřtěn na Moravě svatým Metodějem. Čechy tehdy spadaly pod moc Velké Moravy. Roku 895 se osamostatnily. Bořivoj nechal vystavět první křesťanské kostely v Čechách. Později přikročil k budování dnešního Pražského hradu. Praha se stala centrem českého státu.
Kníže Bořivoj měl syny Spytihněva a Vratislava.
Spytihněv vládl v době rozpadu Velkomoravské říše. Kníže hledal nového spojence a našel ho v říši Východofranské. Spytihněv vládl dvacet let.
Po jeho smrti nastoupil na trůn jeho bratr Vratislav I. . Ten byl nucen bránit Čechy proti častým nájezdům Maďarů. Jeho manželka, kněžna Drahomíra, dala po Vratislavově smrti zavraždit svou tchýni Ludmilu. To se stalo na Ludmilině sídle Tetín. Podle legendy byla světice uškrcena při modlitbě vlastním šálem dvěma podomky, Tunou a Gomoňem. Ludmila vedla svého vnuka Václava ke křesťanské víře. Později byla svatořečena.
Kníže Václav byl věrný spojenec německého krále Jindřicha I. Ptáčníka a musel odvádět Německu daň. Václav I. se orientoval na západní křesťanství a to se nelíbilo jeho matce Drahomíře a bratru Boleslavovi. Tento spor vyvrcholil roku 935, kdy byl Václav I. zavražděn na pokyn svého bratra úkladně zavražděn ve Staré Boleslavi. Legenda praví, že se tak stalo když šel Václav na ranní mši, přepadli ho a probodali meči, když se držel kostelního klepadla. Krev poté nešla žádným způsobem smýt.
Boleslav trpěl výčitkami a když se stal knížetem, dal převést Václavovo tělo do chrámu sv. Víta na Pražském hradě. O jeho svědomí vypovídá i to, že svého syna nechal pojmenovat Strachkvas, to by v znamenalo, že v něm „kvasil strach“. Ve Svatováclavské kapli jsou ostatky uložené dodnes. Dochovala se i takzvaná Svatováclavská zbroj, kroužková košile, a helma. Kníže Václav je národem považován za mučedníka a světce, patrona české země.
Boleslav I., zvaný Ukrutný, nastoupil na trůn po Václavovi. 14 let vedl válku s německým králem Otou I. Velikým, nakonec s ním prohrává a je nucen stát se jeho spojencem. Jako první z českých knížat dal razit stříbrné mince – denáry. Kníže Boleslav, i když měl tvrdé způsoby (dal zabít Václava, pronásledoval jeho rádce, bylo zabito i mnoho kněží), je považován za dobrého vládce. Posílil panovnickou moc, rozšířil území i vliv přemyslovského státu až do Slezsky a Krakovska, ke svému knížectví připojil I Moravu a západní Slovensko.
Jeho syn Boleslav II., zvaný Pobožný, pokračoval v otcově díle a hranice státu ještě výrazně rozšířil. Za vlády Boleslava II. dosahuje rozloha českého státu svého maxima v historii.
Roku 973 je založeno pražské biskupství a kostel sv. Víta se stává biskupskou katedrálou. V září roku 995 vydal kníže Boleslav II. Pobožný příkaz ke zničení hradiště na Libici nad Cidlinou, kde bylo centrum konkurenčního rodu Slavníkovců. Všichni přítomní byli povražděni. Po smrti prvního pražského biskupa Thietmara (Dětmara), na jeho úřad nastoupil Vojtěch Slavníkovec, později svatý. Dětmar si na smrtelném loži vyčítal, že dost nebojoval proti pohanským zvykům v Čechách (prodávání do otroctví, pohřbívání na cestách). Tím ovlivnil svého nástupce svatého Vojtěcha, který byl velmi horlivým křesťanem. V době masakru na rodném hradišti byl na cestách a když se o neštěstí dozvěděl, už do Čech nevrátil. Odešel kázat mezi pohanský lid, kde byl také zabit. Jeho ostatky byly od pohanů koupeny za tolik zlata, kolik vážilo mrtvé tělo sv. Vojtěcha a pohřbeny v Hnězdně, kde bylo při této příležitosti založeno biskupství.
Kníže Boleslav III. – Ryšavý vládl v letech 999 – 1002. Za jeho vlády nastala těžká krize státu. Jeho říše se rozpadala. Přemyslovci vládli jenom území Čech, částečně Moravy, Slezsko získali Poláci. Boleslav III. Nahrazoval svou vladařskou neschopnost krutostí. Své bratry Jaromíra a Oldřicha poroučí nechat zohavit, ale oba dva utekli do ciziny. Pozval rod Vršovců na hostinu a tam je nechal všechny povraždit.
Jaromír vládl v letech 1004 – 1012. Skončil tragicky, jeho vlastní bratr Oldřich mu nechal vypíchnout oči a pak ho dal zavraždit najatým vrahem.
Oldřich se potom co odstranil svého bratra ujal vlády (1012 – 1033). Ačkoliv jeho vláda byla krutá, podařilo se mu dobýt nazpět Moravu. Tak byla překonána krize českého státu. Za druhou manželku si vzal prostou dívku Boženu, se kterou měl syna Břetislava.
Břetislav (vládl 1035 – 1055). Protože jeho matka, selka Božena, nebyla urozeného rodu, musel o svůj nárok na trůn bojovat. Musel si opatřit nevěstu ze vznešeného rodu a tak unesl z kláštera šlechtičnu Jitku a vzal si ji za manželku. Břetislav vydal zemský zákoník zvaný „Břetislavova statuta“. Dobyl také město Hnězdno v Polsku a přivezl odtamtud ostatky svatého Vojtěcha do Prahy.
Vratislav II. (1061 – 1092) byl prvním českým knížetem, který obdržel královskou korunu od německého císaře – ale jen pro svoji osobu, to znamená ne pro svoje potomky. V Olomouci založil moravské biskupství.

Hodnocení referátu Počátky Přemyslovského státu

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  3 016×
  771 slov

Komentáře k referátu Počátky Přemyslovského státu