Počátky českých dějin

SVATOPLUK (870 – 894)
- Rastislavův synovec (Rastislav svržen za pomoci Franků)
- postavil se Frankům – 874 – zvítězil – uzavřel mír
- odváděl tribut (poplatek za mír) a slib věrnosti
- podporoval přemyslovského knížete Bořivoje
MOJMÍR (894 – 904)
- Svatoplukův syn
- ovládal území Moravy, Čech, Slezska, Podunajské nížiny
- v říši vládly vnitřní neshody (ztráty území na SZ a Panonie)
- na přelomu 9. a10. století = vpád Maďarů
- 895 – česká knížata - Vazalský hold východofranskému králi Arnulfovi (vnuk Ludvíka Němce)
- 907 – pád Velké Moravy x Maďaři území neobsadili - konec stěhování národů

Kultura : „Proglas“ - veršovaná skladba
„Panonské legendy“

Naleziště – Velehrad (Staré Město u Uherského Hradiště)
Valy u Mikulčic – základy 10 kostelů a knížecího paláce
Pohansko u Břeclavi

 

POČÁTKY ČESKÉHO STÁTU
- Bohemi – tak nazývala Evropa obyvatele Čech
- Češi, Čechové – zpočátku skupina lidí kolem knížete, později všichni obyvatelé
- dominikál = panská půda – statek s dvorci (zboží) – panovník, kníže, šlechtic
- rustikál = poddanská půda – propůjčená, vesnice – časté: Žďár, Týn, Lhota

BOŘIVOJ (882 – 894)
- Přemyslovec (původ odvozován od Přemysla Oráče – žena kněžna Libuše –Krokova dcera)
- žena LUDMILA
- 1. historicky doložený kníže
- 874 – i s Ludmilou pokřtěn Metodějem –zakládá kostel sv. Klimenta v Levém Hradci = 1. křesťanský kostel v Čechách
- sídlo přenesl z Levého Hradce do Prahy
- spojenec Velkomoravské říše
SPYTIHNĚV (894 – 915)
- syn Bořivoje
- orientace na Bavorsko – příklon ke kultuře latinského západu
VRATISLAV I. (915 – 921)
- syn Bořivoje, bratr Spytihněva
- žena Drahomíra
- založil kostel sv. Jiří na Pražském hradě
- 921 – V.I. umírá - spory o vládu v zemi - zavraždění Ludmily (vykonali 2 vikingští bojovníci ve službách Drahomíry) - Ludmila svatořečena

 

 

VÁCLAV (924 – 929/935?)
- *907
- 28. 9. 929 (935)
- mluvil latinsky, řecky, staroslověnsky
- byl velmi vzdělaný, expanzivní politika - změna zahraniční politické linie (orientace na Sasko) – mír s Jindřichem I. Ptáčníkem (tribut = 500 hřiven stříbra, 120 volů – ročně)
- kostel Sv. Víta na Pražském hradě
- symbol české státnosti
BOLESLAV I. Ukrutný (935 – asi 972)
- mladší bratr Václava
- dcera Doubravka - manželka knížete Měška
- nechal zavraždit bratra Václava a ujal se vlády
- Václav prohlášen za svatého
- 955 – bitva na řece Lechu (Otto I. ) - Slezsko, Morava, Krakovsko, Pováží
- 1. česká mince – stříbrný denár
BOLESLAV II. Pobožný (972 – 999)
- syn Boleslava I.
- území: Čechy, Morava, oblasti Slovenska, Haliče
- nechal razit denáry – brakteáty
- před rokem 970 založila jeho sestra Mlada 1. ženský klášter pro benediktýnky v Čechách (při kostele sv. Jiří na Pražském hradě)
- 973 – v Praze založeno biskupství (české území se vymanilo ze závislosti na Řezenské diecési)
- hlava biskupství = Sas Thiemar (Dětmar) – 982 – biskupem Vojtěch Slavníkovec
- biskupství bylo podřízeno arcidiecési v Mohuči
- světský panovník byl nadřazen církevnímu představiteli
- snahy o emancipaci církve v počátku
- snaha o posílení církve - 2. pražský biskup VOJTĚCH = vzdělaný a zcestovalý
- 993 - založení 1. mužského kláštera na Břevnově - nepochopení Boleslava II. (Vojtěch Slavníkovec, Slavníkovci – Charváti = konkurence Přemyslovců – východní a JV Čechy)
- 955 – Boleslav útočí na slavníkovské hradiště v Libici nad Cidlinou - pobití přítomných členů rodiny - Přemyslovci ovládli celé území Čech - Vojtěch, Soběslav a nevlastní Radim našli azyl v Hnězdně
- 997 – Vojtěch umírá na misijní cestě u pohanských Prusů (v Hnězdně arcibiskupství ) - Vojtěch svatořečen
- opat PROKOP – Sázavský klášter 1030 - s Ludmilou, Václavem a Vojtěchem = patroni
BOLESLAV III. RYŠAVÝ (999 – 1002 – 1003)
- bratři Jaromír (1003 – 1012) a Oldřich (1012 – 1034)
- opatem Prokopem založen Sázavský klášter

- 10. – 11. století krize
- vznik expanze nových sousedních států (Uhry, Polsko)
- spory mezi syny Boleslava II. - ztráta území Čechy
- 1002 – Boleslav Chrabrý (syn Doubravky) využil oslabení a protlačil knížete Vladivoje (1002 – 1003)
- nechal si své postavení potvrdit od panovníka ŘŘ Jindřicha II. - Čechy jako říšské léno (tradice)
- Čechy nebyly římskému panovníkovi podřízeny (formální povaha) x - římský panovník se snažil zasahovat do české politiky (silný), ale slabší vládce ponechával Přemyslovcům volnost a prostor

 

 

BŘETISLAV I. (1034/35 – 1055) „český Achilles“
- syn Oldřicha a Boženy – původně selská dívka
- pokřtěn v Řezně
- svou nastávající ženu Gutu (Jitka) – dcera ř. císaře - unesl z kláštera
- 1039 – zmocnil se ostatků sv. Vojtěcha Slavníkovce, které přenesl do chrámu sv. Víta
vpád do Polska (dobyl Hnězdno, Krakov)
- s otcem Oldřichem opět připojil Moravu
- podílel se na vydání prvního známého českého zákoníku Břetislavova dekreta (Hnězdenská statuta) – právní uspořádání obou států
- 1041 – bitva u Brůdku – Břetislav x Jindřich III. – podrobil se říši – získal Slezsko
- 1054 – založil seniorát = vládcem vždy nejstarší Přemyslovec
- 5 synů – knížecí úděly na Moravě › vzestup oblastí
SPYTINĚV II. (1055 – 1061)
- syn Břetislava I.
VRATISLAV II. (1061 – 1092)
- syn Břetislava
- 1063 – založil biskupství v Olomouci (oslabení pražského arcibiskupa – bratra Jaromíra)
- podpořil císaře Jindřicha IV. v bojích o investituru a roku 1085 získal 1. KRÁLOVSKÝ TITUL (pouze pro svou osobu) - v Mohuči
- při příležitosti jeho korunovace vznikl iluminovaný rukopis KODEX VYŠEHRADSKÝ (doklad vyspělé románské kultury) + zbaven poplatku říši
- pobýval na Vyšehradě
- bratr – biskup Jaromír – spory
- získal Budyšínsko, Zhořelecko
BŘETISLAV II. (1092 – 1100)
- zavražděn
BOŘIVOJ II. (1100 - 1107)
SVATOPLUK (1007 - 1120)
- 1008 - vyvraždění Vršovců
VLADISLAV I. (1120 - 1125)
SOBĚSLAV I. (1125 – 1140)
- nejmladší Vratislavův syn
- 1126 – porazil vojsko německého krále Lothara u CHLUMCE - uhájil svou pozici
- přestavěl Pražský hrad v kamennou románskou pevnost
- k území patřilo: Kladsko, Lužice
chybělo: Chebsko, Těšínsko
VLADISLAV II. (1140 – 1172)
- syn Vladislava I.
- 2. český král
- 1141 – 1142 – válka se znojemským knížetem Konrádem
- počíná německý vliv
- 1147 – 1148 – účast na 2. křížové výpravě
- za slib pomoci německému císaři Fridrichu I. Barbarossovi při dobývání Milána získal r. 1158 královský titul dědičně pro sebe i své nástupce
- vytvořil 2. nejstarší kamenný most (Juditin) v Evropě, který se r. 1342 zřítil
- vzdal se trůnu ve prospěch syna Bedřicha (Fridricha)
- jeho nástupci se nedokázali proti Barbarossovi účinně bránit, čehož B. využíval k přímému zasahování do českých záležitostí

- B. se pokusil rozdělit české země na 3 samostatné celky, podřízené přímo římskému panovníkovi - Pražské biskupství a Moravské markrabství – říšská knížectví nezávislá na českém vládci
- zemřel bez následníků + nástupci B. = bez autority Morava si uchovala označení markrabství, přesto tvořila jedno soustátí s Čechami (důkaz: obsazování úřadu moravského markraběte)
- funkci moravského markraběte vykonával člen dynastie vládnoucí v Čechách; po r. 1411 sám český panovník

 

SOBĚSLAV II. (1172 – 1179)
- syn Soběslava I.
- Čechy byly pouze vévodství
- 1176 – oloupení Rakous od Čech –
FRIDRICH (1179 – 1189)
- 1182- markrabství moravské – Konrád Ota – Morava – postavení říšského knížectví
- 1184 – porazil Konráda Otu u Loděnic – uznal svrchovanost českého knížete

KONRÁD OTA (1189 – 1191)
- 1189 – Statuta Konráda Oty = 1. Známý český zákoník – dědická práva

- kláštery: Premonstráti – Strahov, Teplá ; Benediktini – nest.(4. St.) - Břevnov
Cisterciáci – Osk, Vyšší Brod ; Františkáni + ženský řád Klarisek
- 12. století – stabilizace poměrů
- vnitřní, vnější kolonizace
- Kosmova kronika – (†1125) - latinsky
- potvrzení práv šlechty – vrstva svobodných a dědičných vlastníků půdy
- celkový hospodářský vzestup a oslabení pozic římských panovníků, kteří nyní naopak potřebovali pomoc českých vládců

 

PŘEMYSL OTAKAR I. (1197 – 1230)
- 1198 králem
- vliv papeže Inocence III.
- v německých sporech mezi Štaufy a Welfy, podporoval obě strany (střídavě) – díky tomu došlo k obnovení královského titulu v Čechách – tentokrát dědičného, byl uznán papežem a stvrzen Fridrichem II. r. 1212 ZLATOU BULOU SICILSKOU – uznání dědičného královského titulu + právo Čechů volit svého krále + právo investitury pražských biskupů + uznání tehdejšího rozsahu českého státu + závazky vůči ŘŘ symbolické + právo českého panovníka volit císaře SŘŘ (1 ze 7 kurfiřtů)
- seniorát byl nahrazen primogeniturou (prvorozenectví) na sněmu v Praze 1216 (1228?) - Václav místo Děpolta III.
- změna znaku českého království (orlice › dvouocasý lev – 2 země : Čechy, Morava v červeném poli)
- střetnutí s církví (král x pražský biskup Ondřej) boj o investituru › větší autonomie kléru
- 1210 - mincovní reforma; denáry – Boleslav I. – stříbrné brakteáty (denáry)- jednostranně
- 1222 – kompromisní konkordát = samostatnost církve ve vztahu k panovníkovi (ne na Moravě) – církev – za to = opora krále (církev potom 1/3 půdy + zakládání klášterů)
- začátek venkovské kolonizace pohraničí
- vnější kolonizace
- 1226 – emfiteutické právo (zástupné, německé) = smlouva mezi vlastníkem a pronájemcem půdy do dědičného nájmu za zaplacení pevných úroků
- založení 13 královských měst
- dcera Markéta provdána za dánského krále Valdemara – velmi oblíbena, nazvána Dagmar (Jitřenka)
- vrcholí románská kultura
VÁCLAV I. (1230 – 1253)
- podporoval kolonizaci – příchod cizinců (zvláště Němců)
- založení: hrady – Zvíkov, Křivoklát
města – Most, Litoměřice, Jihlava
- 1237 Mongolové ohrožují Evropu
- 1241 – odražení útoku Mongolů – Lehnice (Legnica)
- 1246 – získává pro svého syna Vladislava Horní a Dolní Rakousy
- 1247 – boje o tzv. dědictví babenberské (Přemyslovci x Štaufové x Arpádovci) – využívá šlechta – povstání proti Václavu I. (v čele Přemysl II. Otakar), ale za pomoci papeže odraženi
- 1249 – jihlavské horní právo
- sestra Anežka - uvedla do Čech františkány a klaristy + založila ženský klášter
sv. Františka + řád křižovníků s červenou hvězdou ;kanonizována (1989)

PŘEMYSL OTAKAR II. (1253 – 1278) „král železný a zlatý“
- nejmocnější přemyslovský panovník v Čechách i ve střední Evropě
- říše – silný hospodářský a politický celek
- „německé oblasti rozdrobené - přesun těžiště moci ve střední Evropě na východní okraj říše“
- sňatek s Markétou Babenberskou (sestra vévody Fr. II. Bojovného) - získal Rakousy, Štýrsko
(1254 – Bela IV.)
- 1260 – bitva u KRESSENBRUNU s uherským králem Bélou IV. - + Štýrsko
- 1261 – sňatek s vnučkou Bély IV. Kunhutou ;1266 - připojil Chebsko
- 1269 – dědictví Korutany a Kraňsko
- české panství od Krkonoš k Jaderskému moři (město Aquileia) - nejmocnější středoevropský stát
- křížové tažení do pohanského Pruska na žádost papeže – založen hrad Královec
- nové střetnutí s uherským králem Štěpánem V.
- snaha obnovit vliv v Polsku
- 1271 – Bratislavský mír; zemský soud – nejvyšší soudní orgán šlechty
- desky zemské – zápisy o držbě šlechtických statků, o žalobách, soudních rozhodnutích
- zemský sněm – nástupnictví, válka, mimořádně
- 1276 – 1278 – potlačeno povstání proti Přemyslu Otakarovi II. - Vítkovci, Záviš s Falkenštejna, Rýznburkové
- podpora kolonizace a podnikání
- založeno 25 měst – České Budějovice, Ústí nad Labem
- příjmy z jihlavských stříbrných dolů
- opora krále – hrady – Bezděz atd.
- obava německých knížat i papeže z příliš mocného krále – 1273 ŘK Rudolf Habsturský
- 1276 – Rudolfovi spojenci v Čechách – válka Přem. Otakar II. na jednání ve Vídni nucen vzdát se všech území kromě Čech a Moravy
- 1278 – bitva na MORAVSKÉM POLI – u Suchých Krut – české vojsko poraženo – Přem. Otakar II. zahynul v boji
- 1296 – ostatky převezeny ze Znojma do Prahy
- Rudolf se zmocnil alpských zemí a na 5 let ovládl Moravu
- 1278 – 1283 – Čechy pod správou Oty Braniborského – synovec Přemysla Otakara II.

- drancování země braniborskými vojsky
- česká šlechta se spojila s městy – odchod Braniborů – získána zpět Morava
- 1283 – vydán šlechtě vězněný VÁCLAV II. – vězněn na Bezdězu a ve Špandavě (Braniborsko)

 

VÁCLAV II. (1278, 1283 – 1305)
- *1271
- manželka Guta Habsburská - 2. manželka Eliška „Rejčka“
- ovlivněn rádcem z rodu Vítkovců – Záviš z Falkenštejna (do r. 1288 regentem) – manžel vdovy Kunhuty – spiknutí proti králi
- 1290 – Záviš popraven před Hlubokou
- těžba stříbra v Kutné Hoře
- 1300 – IUS REGALE MONTANORUM – horní zákoník Václava II. = 4 knihy o dolování + sociální péči o horníky
- mincovní reforma – ražba českých grošů – do r. 1561
- ztráta alpských území
-
- získání Chebska

- 1300 – vymření Piastovců – Václav II. přijal polskou korunu – korunován ve Stol. Běl.
- 1301 – vymření Arpádovců – uh. Koruna přijata pro syna Václava III.
- 1304 – neúspěšné tažení Václava II. do Uher
- vpád římského krále Albrechta do Čech + neúspěšné obléhání Kutné Hory - poražen
- 1305 – smrt Václava II.

- rozmach gotického stavitelství
- kláštery: Anežský, v Sedlci, Zlatá koruna, Vyšší Brod, Tišnov, Třebíč


VÁCLAV III. (1305 – 1306)
- sňatek s Piastovnou Violou Těšínskou
- 3 sestry: Anna – manžel Jindřich Korutanský
Eliška – manžel Jan Lucemburský
Markéta
- 1301 – přijal uherskou korunu a jméno Ladislav V.
- 1304 – zřekl se uherské koruny › Karel Robert z Anjou
- v Polsku proti němu vystoupila silná opozice (Vladislav Lokýtek) – tažení do Polska
- 4. 8. 1306 v Olomouci zavražděn = VYMŘENÍ PŘEMYSLOVCŮ PO MEČI
RUDOLF (1306 – 1307)
- 1. Habsburk na našem trůnu – syn Albrechta I. Habsburského
- manželka Eliška „Rejčka“
- neoblíben
- císařem Jindřich VII. Lucemburský
JINDŘICH KORUTANSKÝ (1307 – 1310)
- manžel sestry Václava II. Anny Přemyslovny
- pán Tyrol, Korutan, Kraňska

 

SLOVENSKO V OBDOBÍ ROZMACHU UHERSKÉHO STÁTU
- součástí uherského státu
- po r. 1421 vpád Mongolů – pustošení
- na východě Omodějovci; na západě Matúš Čák Trenčianský (1260 –1321)
- upevnění státu po vymření Arpádovců (1301) – uherský trůn získal pro svého syna Václav II., ale papežem prosazen spřízněný vévoda neapolský Karel Robert z Anjou (1307 – 1342) –ovládl Slovensko ( porazil Omodějovce a po smrti Matúše ovládl také střed a západ Slovenska; překonal rozdrobenost)
- od r. 1387 Lucemburkové – Zikmund (1387 – 1437) – oženil se s dcerou Ludvíka I. Velikého z Anjou († 1382 )
- r. 1396 – bitva u Nikopole (Zikmund nepodpořen panstvem poražen Turky)

 

Hodnocení referátu Počátky českých dějin

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  3 752×
  1949 slov

Komentáře k referátu Počátky českých dějin