Narodni obrození

Situace před 70.lety 18.stol.:
-velký úpadek českého jazyka, kultury a vzdělanosti
-málo česky psané literatury(nekvalitní,špatná-většina vzdělanců psala latinsky a německy)
-ČJ se nevyvíjel
-malá slovní zásoba=kritický stav (1620, Bitva na Bílé hoře=doba temna,temno)
-proces trvající od 70.let 18.stol. do r.1848(někdy 1918)
-česky se tiskly jen:
1.)knížky lidového čtení
2.)kramářské písně
/výchovná literatura náboženská/

1.fáze: jazykově-literární(1770-pol.30.let.19.stol.)
2.fáze: politická (od pol.30.let 19.stol.-1848-1918 )

-NO-vzestup české společnosti, jako její znovuzrození, znovuvzkříšení
-vzestup nejen literatury, ČJ, ale i vědy, kultury, celého českého národa
=ohromný rozvoj ČJ a literatury (poezie, drama)
-vzrostla knižní produkce v ČJ
1.) revoluce 1848
2.) myšlenka slovanské vzájemnosti
3.) lidové sběratelství
4.) práce drobné venkovské inteligence
5.) lidové divadlo

Vlivy národního obrození:
1.) ovlivněno velkou franc.revolucí
2.) josefinské reformy: a.)toleranční patent(dal možnost evangelikům hlásit se ke
svému náboženství-zčásti tak zlomil ideologický útisk)
b.)zrušení jezuitského řádu
c.)zrušení nevolnictví(český venkov se stěhuje do měst-
počínající průmysl)- 1781
3.) zrušení cenzury
4.) osvícenství

Fáze podle žánrů a spisovatelů:
-rozdělení podle hist.vývoje a uměl.směru, který převládal
1.) 80.léta 18.stol. – 1805 - převládal klasicizmus
2.) 1806 – 1830 - převládá preromantismus
3.) 1830 – 1848 - romantismus
4.) 1848 – 1918 - romantismus, realismus

Jazykové obrany: - posílení českého jazyka a hlavně získání obliby tohoto jazyka
- typy jaz.obran:
1.) forma předmluv
2.) forma celé knihy
3.) forma mluveného slova(=přednáška )

BOHUSLAV BALBÍN: -“Rozprava na obranu jazyka slovanského,zvláště pak českého“
J.A.HANKA Z HANKŠTEJNA: -“Doporučení“
KAREL HYNEK THÁM: -“Obrana jazyka českého“
JAN RULÍK: -“Sláva a výbornost českého jazyka“

Počátky vědecké činnosti:
1774- Soukromá česká královská společnost nauk(měla za úkol rozkvět ČJ,lit. a vědy, vyšší úroveň)
- scházeli se různí učenci,vědci,badatelé=>debaty o českém prvku a jeho vyzvednutí
- vydávali časopis,styky s kolegy z jiných zemí
- členové: F.M.PELCL
GELASIUS DOBNER
JOSEF DOBROVSKÝ
1820- Museum král.českého – založili ho dva šlechtičtí bratři Jáchym a Kašpar Šternberkové
1831- Matice česká – založena při museu(dílčí organizace),jakési vydavatelství českých knih
pol.18.stol.- Spolek neznámých-později zanikl(celá řada vědců,organizátorů prosazujících osvícenství)

Generace Národního obrození:
1.) Generace Josefa Dobrovského-klasicizmus a osvícenství-vůdčí osobnost
cíle: a.) obnovení českého jazyka
b.) základy literatury v ČJ
2.) Generace Josefa Jungmanna- preromantismus
cíle: a.)umělecky náročná literatura v ČJ
b.)literatura vědecká,odborná díla
c.)prosazení slovanské vzájemnosti(ŠAFAŘÍK,KOLLÁR,ČELAKOVSKÝ)

Charakteristické žánry NO:
1.) poezie-časoměrná,moralistní,výchovná,ohlasová (=sbírá ohlasy,lid.folklór,a tu pak zpracovává)
2.) jazykové obrany
3.) nauková literatura(odbornější)
4.) vzdělávací próza (i forma beletrie)
5.) drama (komedie,fraška),tragedie moc ne

Časopisy:
1.) Prvotiny pěkných umění
2.) Povídatel
3.) Kratochvilník
4.) Dobroslav
5.) Čechoslav
6.) Česká včela
7.) Krok
8.) Časopis společnosti, vlasteneckého museum v Čechách
9.) Časopis národního musea

JOSEF DOBROVSKÝ (1753-1829)
- narodil se v uherském městě Raab v rodině dragonského strážmistra
-absolvoval gymnázium v Klatovech, také vysokou školu, kde vystudoval filosofii, teologii
-po studiích působil jako vychovatel ve šlechtické rodině hraběte Nostice
-žil v ústraní
-i vědecká tvorba
-psal německy a latinsky, až ke konci života česky
-podnikl cestu do Skandinávie do Švédska a do Ruska(navštěvoval tam archivy se staročeskými literárními památkami)
-považován za dokonalý prototyp osvícenského vědce (rozum,fakta, ověřené informace)
-r.1788 dokázal v latinském pojednání o zlomku evangelia sv.Marka, že rukopis, uchovávaný v Praze je podvrh (Jungmann+spisovatelé kolem něj soustředění ho za to kritizovali)
-díla:-Dějiny českého jazyka a literatury-vyšlo původně r.1791 jako časopis, teprve později knižně (r.1729). Vývoj ČJ a lit. od nejstaršího po současnost v němčině
-doba Veleslavínova:-z hlediska ČJ toto období nejvíce hodnotil
-poslední myšlenky je autorův pesimistický pohled na češtinu
-až r.1952 toto dílo přeloženo do ČJ, protože tehdy na to ještě neměla dostatek výrazových prostředků
-Zevrubná mluvnice jazyka českého-snaha o ustálení české gramatiky (systém,zákonitosti), vzorem a základem byla Veleslavínská čeština
-Základy jazyka staroslověnského-popisuje staroslověnštinu (příchod Cyrila a Metoděje –863), prý základ praslovanského jazyka (není pravda)
-toto dílo=počátky slavistiky- vědní obor zkoumající historii, jazyk a kulturu všech slovanských národů, prosazovány myšlenky slovanské vzájemnosti
-Německo-český slovník-
-O prozodii české-české básnictví, české verše-kvalitní,jistý způsob veršování
-vydával sborníky Slovan, Slovanka- kritika české literatury, rozděleno podle období
-jeho motto: Důkazy nikoliv deklamace.(deklamace=uměle řečnit)
-poslední léta života strávil na panství Černínů v Chudenicích, kde se léčil ze své duševní choroby

Almanach=sbírka básní poprvé vydaných
- slovo z arabštiny (al-manah)
- volný překlad: ročenka,sborník,výčet,kalendář
- populární od národního obrození
- vlastní názory, postoje
- některé mohou být zaměřeny jen na určité básn.období

ANTONÍN JAROSLAV PUCHMAJER
-vlastenec, kněz, osobní přítel Dobrovského
-jazykovědné práce: 1.)Mluvnice ruštiny v NJ
2.)Pravopis rusko-český
3.)Mluvnice cikánštiny(=Romani čib)
4.)Hantýrka čili český jazyk zlodějský
5.)Slovník Argotu (odborný název pro mluvu zlodějů)
6.)Rýmovník- zásoba rýmů, veršů
-literární žánry: óda,epos(hrdinský i komický), bajka
-překlady: bajky od LaFontaina, od Montesquieua
-básně: Óda na Jana Žižku
Óda na jazyk český
Hlas Čecha
-vyšlo posmrtně: Fialky
-nejvýznamnější dílo: Sebrání básní a zpěvů(dva almanachy-1795-o lásce, ženách, víně, zpěvu, přírodě a vlastenectví)

VÁCLAV THÁM
-vystudoval právnickou fakultu, avšak nevěnoval se právničině, spíše kočovný herec a dramatik
-přes 50 divadelních her(většinou se nedochovaly, jen kusé)
-nejvýznamnější:“Básně v řeči vázané“-1785 – almanach, starší česká poezie i překlady cizích děl, autoři podílející se na tom chtěli navázat na dřívější ČJ
-ukázky od Felixe Kadlinského(baroko)
-Mikuláše Konáče z Hodiškova
-novodobá literární skupina autorů kolem něj

GELASIUS DOBNER
-hl.dějepisné knihy v latině a němčině
-kněz, řád piaristů
-vydal a analyzoval knihu Kronika česká od Hájka z Libočan
-Historické dokumenty Čech dosud dříve nevydané-vlastní dílo=>otcem českého kritického dějepisectví

FRANTIŠEK MARTIN PELCL
-vydal Balbínovu knihu Obrana jazyka slovanského, zvláště pak českého
-píše v ČJ a silně ji prosazuje=>1.profesor literatury na univerzitě=stolice českého jazyka=r.1793
1.)historik
2.)jazykovědec
3.)teoretik básnictví
-Nová kronika česká-vydal za účelem nahradit kroniku od Hájka, pouze fakta, přesnější, jasnější
-Základy gramatiky české-otiskl zde Dobrovského článek o prozodických zásadách

Knížky lidového čtení:
-zábavná četba především v próze
-vysoká oblíbenost po celá staletí
-jednoduchá kompozice i obsah, čtivé
-českým jazykem
-náměty hlavně z historie, mytických dob, ale i současnosti

představitelé:

VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS(1753-1808)
-původně soukromý vychovatel
-snaha o zájem o rozvoj ČJ
-založil si svoje vlastní noviny(celá řada ukázek z knížek lidového čtení,česky)
-Krameriovy CK pražské poštovské noviny-ck-císařsko-královské, později přejmenováno na vlastenecké
-založil svoje nakladatelství Česká expedice-české knihy-lido-výchovná próza
-v ČJ vyšly:Štilfríd a Bruncvík
Mladší Robinson
Mandevilův cestopis(X Milion-MP)
-o Krameriovi píše Jirásek ve své knize F.L.Věk

VÁCLAV RODOMIL KRAMERIUS
-zaujatý vlastenec, rozvoj ČJ
-špatný podnikatel, všechno krachlo
-vydával české knihy
-Železná košile-zčásti fantastické, knížka lid.čtení
-místnost se neustále zmenšuje a tísní ho,ale nerozmáčkne ho to

JAN RULÍK
-krátké žertovné povídky, autor tzv.humoresek
-napsal jich hodně, přes 5O
-O veselém Kubíčkovi
PROKOP ŠEDIVÝ
-autor KLČ a dramatu
VÁCLAV KLIMENT KLICPERA
-více se proslavil dramaty

JOSEF JUNGMANN
(1773-1847)
-mnohostranný, činorodý -přezdívka-„Tichý génius“
-1.) jazykovědec
2.) básník
3.) překladatel
-narodil se v Hudlicích u Berouna jako syn chudého řemeslníka
-vystudoval gymnázium a práva
-stal se profesorem na gymnáziu a vyučoval nejdříve v Litoměřicích, pak v Praze na Starém městě
-věnoval se vědecké činnosti
-Rozmlouvání o jazyku českém-1806-v tomto roce Napoleon zničil slavnou pruskou armádu-u Jeny a Auerstadtu,obsadil Berlín-vyhlásil kontinentální systém-Evropa nemohla obchodovat s Anglií
-2 statě, které vyšly v časopise, poukazuje zde na národní bezpráví, a především
poněmčování
-celá řada kulturních a politických požadavků
1.)zavedení ČJ do škol a úřadů
2.)usilovná jazykovědná práce
3.)požaduje vztahy se slovan.národy-POL.,SLOV.,RUS.
-neuznává za vlastence německy píšící “vlastenec“ a také německy mluvící, kritizuje je
překlady:-aby dokázal stejnou úroveň ČJ
-především z AJ – Pope,Th.Grey
-John Millton-Ztracený ráj
-Chateaubriand-Atala
-Goethe-Heřman a Dorota
-Schiller
-Slovo o pluku Igorově

jazykovědná díla:
Slovník česko-německý-5 svazků, vycházel 4 roky(1835_39)
-obohatil slovní zásobu ČJ nová slova:
1.) z lit.-veleslavínská čeština,z lit.nové
2.) z lid.nářečí
3.) z jiných slovan.jazyků
4.) novotvary=neologismy
-navíc ve slovníku používal latinskou terminologii,neznámá slova vysvětlil
Slovesnost(1820)-učebnice teorie literatury a čítanka,jednak z lit.české a jednak z lit.cizí, z čes.lit.-od 15.stol.-Jan Hus, snažil se tímto šířit ČJ na školách-zpočátku jako nepovinný předmět
Historie literatury české- zčásti jazykovědné dílo, hlavně dějiny české literatury, tedy historické, 2.nejvýznamnější historické dílo, těžiště viděl v době budoucí(teprve vzniknou)X Dobrovský-doba Veleslavínova
O klasičnosti literatury a důležitosti její-zdůrazňuje potřebu takové lit., která by vyjadřovala zájmy nár.společnosti
Zápisky-jeho deník, nebyly určeny veřejnosti, po smrti knižně vydány, hlásí se zde k Voltairovi-osvícenci, přestože je typickým preromantistou

RUKOPISY
-jedno z nejznámějších mystifikačních děl české literatury
-autorství se 100% nedovedlo prokázat
-jsou to jen domněnky(Václav Hanka,Josef Linda)

Rukopis královédvorský Rukopis zelenohorský
-nalezen ve Dvoře Králové r.1817 -Zelená Hora-zámek nedaleko Nepomuku
-údajně ho nalezl Václav Hanka -1818 objeven,anonymně poslán do NM
-tento rukopis obsahuje zlomky -údajně starší než ten druhý(9.-10.st.)
starobylých skladeb ze 13.stol. –obsahuje především:1.)zlomek básně
-6 epických básní (Záboj a Slavoj, o staročes.sněmu
Čestmír-z mytických dob čes.dějin, 2.)zlomek-Libušin soud
Oldřich a Boleslav,Jaroslav-
historická doba.Přemyslovci)
-6 lyrických básní(Kytice,Jahody, -význam:1.)důkaz vysoké kulturní a mravní úrovně
Skřivánek) 2.)hrdinské činy českých předků
-2 lyricko-epické básně 3.)povznášely nár.sebevědomí
-tento rukopis přijat s obrovským 4.)posilovaly vlastenectví
nadšením 5.)podpořily proces NO,urychlení
-oblíben nejen Čechy,i Slované 6.)dokazovaly vyspělost čes.minulosti
-vysoce idealizovaný obraz min.
-odpor k nepřátelům Čech-Němcům
-popisy přírody,citové stavy hrdinů
(prvky preromantismu)


Václav Hanka Josef Linda
-povoláním knihovník a archivář českého muzea -povoláním novinář a nadaný spisovatel
-vynikající chemik,jako básník podprůměrný -napsal jen jeden román
-domněnka,že materiál pochází od něj -k autorství se nepřiznali

Rukopisné boje
-nejodvážnější vlastenci a vědci prohlásili,že je to podvrh,bylo jich minimum
-to zahájilo tzv.rukopisné boje
-představitelé: 1.)T.G.M.
2.)Jan Gebauer-filolog,slova,která tam jasně neměla být
3.)Jaroslav Goll-historik,z hlediska historie nesmysl
4.)Jaroslav Vlček-lit.historik

František Palacký
-patřil mezi 3 nejvýznamnější Čechy
-celoživotní vědec (studia, bádání, věda)
-hlavně humanitní vědy
-básník, překladatel, jazykovědec, historik, politik
-narodil se v Hodslavicích na Valašsku (rodný dům=muzeum)
-studoval na zahraničních školách (Trenčín,Bratislava)
-živil se dlouho jako vychovatel ve šlecht.rodinách
-byl archivářem u hrabat Šternberků, vytvářel jim rodokmeny
-literatura: Počátkové českého básnictví, obzvláště prozodie
-napsal společně s Šafaříkem, obhajují časoměrný verš, namířeno proti Dobrovskému
Přehled dějin krásnovědy
Krásnověda čili o kráse a umění
-estetika literatury, estetická pravidla, globální pohled na lit.díla

-historie: Starší letopisové čeští od roku 1378 do roku 1527
-není jeho originální, starší letopisy a kroniky
-anály- hist.kniha, roční zápisy nejznámějších událostí
Dějiny českého národa v Čechách a na Moravě
-jedno z nejvýznamnějších děl, pracoval na něm několik desítek let
-prozkoumal všechny české archívy i některé v jiných zemích
-zpočátku psal v NJ, teprve od r.1848 v ČJ a paradoxně to, co napsal v NJ
přeložil do ČJ
- 5 obsáhlých dílů
-dějiny od pravěku do r.1526 (rokem 1526 skončil úmyslně, Habsburkové na trůně=
musel by o nich psát jen kriticky a to nechtěl, psát už nebude)
-vykládá dějiny podle nacionálního výkladu (idea v podání jeho je: české dějiny jsou odpradávna
konstituovány na střetávání Čechů a Němců)
-vyzdvihoval husitství
-mylně pokládal rukopisy za pravé (=vycházel z nich historicky)

-organizátor vědeckého života: -založil časopis českého muzea (ČČM, Muzejní,ČJ i NJ)
-přežil až do současnosti v ČJ
-podílel se na založení Matice české (=spolek pro vydávání české vědecké
literatury)
-funkce: sekretář učené společnosti
jednatel Národního muzea
-politik: -aktivně se účastnil, různé politické funkce
-předním členem jedné strany –„Národní liberální strany“
-1848 aktivně se účastnil revoluce
-členem národního výboru a také 1848 byl předsedou slovanského sjezdu
-1848 po porážce revoluce opustil politický život
-zastával jednu politickou myšlenku, a to austroslavismus (všech slovanské země budou
sjednoceny pod silnou Rakousko-Habsburskou říší), ale pak řekl, že by austroslavismus nikdy
nechtěl (po r.1867), protože vzniklo Rakousko-Uhersko
-Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm. Je obsažena v jeho politickém díle Idea státu
Rakouského

Slovanská vzájemnost

Pavel Josef Šafařík
-synem evangelického kazatele (protestant)
-studoval v Jeně v Německu
-obory: teologie, historie, filologie
-po vystudování působil jako středoškolský profesor na gymnáziu v Srbsku ve městě Nový Sad
-pak v Praze, Bratislavě
-redaktor novin a časopisů, cenzor, ředitel univerzitní knihovny – Klementina
-Tatranská múza s lýrou slovanskou – básnická sbírka
-Počátkové českého básnictví obzvláště prozodie- společně s Palackým
-překladatel: Schiller
-spisovatel, vědec, badatel (studoval slovanství) – myslel, že všichni Slované jsou příbuzní a všechny slovanské jazyky tvoří nářečí jednoho slovanského jazyka
-Slovanské starožitnosti- o slovanské minulosti,doplněno národopisnou mapou Slovanů
-redigoval časopisy – řídil je, podílel se na vedení (Světozor, čas.českého muzea)
-1848 zasáhl do politiky, předseda slovanského sjezdu

Jan Kollár
-narodil se na Slovensku
-stal se profesorem slovanských starožitností(obor archeologie)-na vídeňské univerzitě
-studoval slovanskou vzájemnost (slavista)
-chtěl,aby se všichni Slované sbližovali a vytvářeli společná pouta X Germánům
-orientován rusofilsky (nekritické uznávání Ruska jako vzoru)
-Slovanstvo nekriticky popisuje
-dílo: Nápisy- sbírka aforismů (stručná, vtipná, často ironicky zabarvená originální myšlenka či soud, výrok,
průpověď, přesný a úsečný způsob vyjadřování- např.Neruda, Vrchlický)
Slávy dcera- původně Básně Jana Kollára, vyšlo r.1824
-na studiích poznal Mínu, dceru pastora, zamiloval se do ní a oženil se s ní, o Míně v tomto
díle píše nekriticky
-Mína- dcera bohyně Slávy, kterou stvořil bůh lásky Mílek
-pojednává o slovan.minulosti, o slavných místech minulosti
-skládá se ze tří cyklů:Sála (podle řeky), Labe, Dunaj
Národní zpívánky-slovanská lidová poezie
O literární vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slovanskými
Cestopis-zachycuje autorovi dojmy z cesty po Itálii, kde prováděl archeologické vykopávky
-kde se zmýlil? –že sev.Itálii osídlili Slované
-že všichni Slované tvoří dohromady jeden národ se 4 nářečími
1.)ruské
2.)polské
3.)česko-slovanské
4.)srbsko-chorvatské

František Ladislav Čelakovský
-proslul jako autor ohlasové poezie
-pocházel z j.Čech- Strakonic
-pak odchází do Českých Budějovic na studia, ale ze studií ho vyloučili pro četbu zakázané knihy od Husa-
„Postila“
-pak odchází do Lince (studuje, ale nedokončuje) až v Praze studia dokončuje
-celý život studoval slavistiku a lidovou slovesnost
-živil se jako vychovatel a později jako redaktor u českých novin (z těch vyloučen, protože otiskl článek sympatizující s Poláky – utlačováni ruským carem)
-profesor slavistiky na UK
-dílo:Slovanské národní písně – 3 svazky a zachycuje písně jednak české, slovenské a přeložené z jiných
slovan.jazyků
Mudrosloví národů slovanských ve příslovích –obsáhlé, různá slovní pořekadla, přísloví,moudra
Ohlas písní ruských- vyšlo roku 1829) –po 1O letech vydal ohlas písní českých)
-dílo, ve kterém napodobuje ruskou epiku – byliny
-rusismy-slova.kterým Čech rozumí
Ohlas písní českých- vyšlo roku 1839) – písně převážně lyrické (milostné, žertovné, satirické,
historické)
Růže stolistá- dvoudílný soubor básní, věnována jeho první manželce, didaktická poezie
psal i epigramy: Kvítí, Padesátka z mé tobolky

časomíra:

Obrozenecké divadlo
Pražská divadla: 1.) V Kotcích - především opery,frašky,veselohry,lidové
hry
- první hra v ČJ – 1771 – Kníže Honzyk
(velmi nízká úroveň,herci byli
Němci), velké finanční potíže
2.) Nosticovo-Stavovské-Tylovo – hrabě Nostic, vznik r.1783, 1787
poprvé uvedena Mozartova opera
Don Giovanni
- hrálo se česky, pak převládla němčina
3.) Bouda (Vlastenecké divadlo) – existovalo krátce (1786-89)
- 1.100% české divadlo
- navštívil ji JosefII.(císař)
- zhruba uprostřed Václavského nám.
- celé dřevěné
- hry vlastenecké,hist.námět(aktuálně zpr.)
4.) U Hybernů -hrálo se v ČJ

Důležitost divadla: 1.) mluvené slovo působí živěji, přesvědčivěji
2.) možnost prezentovat vlastenecké myšlenky širokému publiku
3.) snadná přístupnost
4.) vysoká oblíbenost
5.) snáze rozuměli mluvenému textu

Nejznámější divadelníci:
Prokop Šedivý (1764-1810)
- dramatik
- proslavil se především fraškami a komediemi
- 1.)Pražští sládci
- 2.)Masné krámy

Jan Nepomuk Štěpánek (1783-1844)
- autor především rytířských her,historických,kouzelných, komedií
- „Břetislav II“
- „Obležení Prahy od Švédů aneb Měšťané a studenti“-1812,činohra o 5 jednáních

Antonín Josef Zíma
- „Oldřich a Božena“
- byla to 1.zachovaná divadelní hra vlasteneckého rázu

Matěj Kopecký
- kočovné, loutkové divadlo, dramatik
- jezdil po venkově
- procestoval témě celý český venkov a česká města

Václav Thám (1765-1816)
- autor vlasteneckých her
- námět čerpal z národních dějin
- oblíbenost u diváků
- působil především v Boudě
- kolem něj skupina dramatiků,herců…umělců
- tato skupina psala divadelní hry: frašky, veselohry, rytírny
- překládali autory z NJ a AJ-Shakespeare
- byl autor mnoha divadelních her( kolem 50,ale dochovali se jen 3)
- to víme díky novinám
- „Břetislav a Jitka“
- „Vlasta a Šárka“

Václav Kliment Klicpera (1792-1859)
- nejvýznamnější obrozenecký dramatik
- narodil se v Chlumci nad Cidlinou
- vyučil se řezníkem a také se tomu věnoval
- později studoval v Praze-SŠ i VŠ vzdělání
- byl středoškolským profesorem v Hradci Králové,později v Praze ředitelem gymnázia
- už odmalička rád hrál divadlo, založil divadelní kroužek na gymnáziu-především vlastenecké hryto se nelíbilo Vídni,rakouským úřadůminspektoři přišli na to, že studenti vydávali časopis, který jím nebyl schválen
- jeho krédo: „Mně jest celý svět dramatická báseň“
- psal různorodé hry

1.) historické hry: SOBĚSLAV –skutečné historické prameny, starší česká knížata
BLANÍK -silné vlastenecké rysy

2.) rytířské hry: LOKETSKÝ ZVON
HADRIÁN Z ŘÍMSŮ

3.) frašky a komedie: DIVOTVORNÝ KLOBOUK, ŽIŽKŮV MEČ, VESELOHRA NA MOSTĚ
KAŽDÝ NĚCO PRO VLAST- množství zaměňujících se postav, humorné dialogy,
Je uvolněno místo starosty v jednom městečku,každý
chce místo dostat, 1.česká konverzační veselohra,
výchovné cíle
styl psaní: - princip kuklení neboli převleku (postava se vydává za někoho jiného nebo ho divák bere jinak)
-většina jeho her je vlasteneckým a výchovným cílem, kritika vad a nedostatků

 

Národní divadlo
- divadelní kočovné společnosti – základ
- byly to společnosti herců
- zakladatel: Tyl
- Nosticovo divadlo r.1783 – na Ovocném trhu otevřeno,trvale vše v NJ (ČJ jen v neděli a o svátcích)
- akciová společnost: Jednota pro české divadlo – patřil tam i F.L.Riegr, podpora českého divadelnictví-dala podnět k založení nár.divadla X vídeňská vláda
- Zemský výbor
- dřevěná výpravná stavba na spodku Václaváku
- František Palacký –výbor pro stavbu ND, dobročinné sbírky
- 2.návrh: Josefské nám. (ale byla tam kasárna)
- 3.návrh: Karlovo nám.
- 1852 – ND konečný návrh
- 1854 – projekční soutěž (vyhrál Fröhlich)
- 1862 – Prozatímní divadlo – na místě ND vybudováno,Riegr – předseda sboru
- 1865 – Josef Zítek – měl přednost, vypracoval návrh architektonický
- - Ignác Ulmann
- pro základ ND zasílány kameny z z významných míst české vlasti
- 1868 – symbolické položení základního kameneRuchova literární skupina (Josef V.Sládek, Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, Ladislav Quis)
- úvodní představení: Libuše- Bedřich Smetana
- 1881 – požár, zničil 1/3 budovycelonárodní sbírka
- Josef Schulz pověřen Zítkem (rivalové) návrhem
- 18.11.1883 znovu obnoveno

Hodnocení referátu Narodni obrození

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  10. listopad 2007
  5 828×
  3058 slov

Komentáře k referátu Narodni obrození

Dee
sakra kdo je ten J.A. Hanka z Hankštejna?