Římské secese

Patricijové = příslušníci starých „šlechtických“ rodů (– odvozeno od pátres), jejichž postavení bylo již před počátkem republiky jiné než u nezámožného „plebejského“ obyvatelstva. Patriciát byl udržován přirozenou populací (popř. adopcí) a jeho počet klesal. Zprvu měli patricijové v rukách všechna občanská práva, zastávali úřady a byli členy senátu.

Plebejové = příslušníci „nešlechtických“ rodin; obyvatelstvo nezámožných vrstev rolníků a řemeslníků. Od počátku byla vrstva plebejů širší než patricijská. Jejich počet se zvyšoval přirozenou populací, udělováním občanských práv cizincům, propouštěním otroků. Původně byli plebejové vyloučeni ze státní správy, vývojem politických i hospodářských poměrů se však vyrovnávali patricijům a již koncem roku 300 př. Kr. byli s nimi rovnoprávní.

Plebejové byli na rozdíl od patricijů potomky přistěhovalců do Říma v raném období jeho historie. Byli sice svobodnými občany, ale jejich práva byla zprvu velmi omezena – nesměli zastávat vyšší úřady, nesměli uzavírat s patriciji právoplatný manželský svazek a mnozí žili jako klienti. Byly však od nich vyžadovány četné povinnosti – především vojenské. Věnovali se především zemědělství (pěstování obilí) a proto brzy získali významnou úlohu v římském hospodářství.
Reformou Servilia Tullia byli zahrnuti mezi římské obyvatelstvo, ale stále měli úlohu podřízených. Za rané republiky proto došlo k ostrým střetům mezi vrstvou patricijů a plebejů, v kterých si plebejové vybojovali politické zrovnoprávnění. V tomto boji podle tradice třikrát opustili Řím a odešli na svatou horu (Mons sacer) u řeky Aniena, aby prosadili své požadavky -> tzv. secesse

- k první secesi došlo r. 494 př. n. l. a plebejové se vrátili až poté, kdy byly splněny jejich podmínky (beztrestnost, zrušení dluhů, ochrana vlastních úředníků). Po první secesi byl ustanoven úřad tribunů lidu, který se později stal fakticky nejvyšším římským úřadem (tribunové měli právo veta, které mohli vznést proti jakémukoli z úředníků, kromě diktátora).

- druhá secese proběhla r. 450 př. n. l. Roku 449 pak došlo ke kodifikaci práva (leges XII tabularum) a v roce 445 bylo plebejům uděleno sňatkové právo. Roku 367 jim byl umožněn přístup ke konzulátu a r. 300 do kněžských kolegií (zákon Quinta Ogulnia Galla)

- třetí secese se udála r. 287 př. n. l. a vedla k tomu, že usnesení plebejského tribunního shromáždění se staly zákonnými ustanoveními pro celou římskou obec.

Poté, co začali plebejové získávat přístup k úřadům, stal se patriciát pouze společenskou vrstvou (a většího významu nenabyl ani za patriciátu) a význam slova „plebs“ se zúžil na vrstvu nejchudšího městského obyvatelstva.

Hodnocení referátu Římské secese

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  28. prosinec 2012
  4 195×
  385 slov

Komentáře k referátu Římské secese

Sara
Jako jde to ale kdyby to šlo lip tak to je lepší