Řím v době království a republiky

( prameny, přírodní podmínky, osídlení, počátky Říma, Řím republikou, punské války, krize republiky, triumviráty)

PRAMENY :
- Tacitus – historik
- Caesar – Zápisky o válce galské
- archeologie: Řím, Herkulaneum, Pompeje

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY:
- Apeninský poloostrov (Středozemní, Jaderské a Jónské moře)
- teplé podnebí
- zemědělské území – obilí, ovocnářství, vinná réva, olivy
- přes celý poloostrov Apeniny, na severu Alpy

OSÍDLENÍ:
- 2.tis př.n.l. – Italikové – střed Apeninského pol.
- 10.stol. př.n.l. – Etruskové – sever a západ
ETRUSKOVÉ:
- první vyspělá civilizace na italské půdě
- přišli ze severu
- písmo od Řeků, ale jazyk není rozluštěn
- 7. – 6. století – nejvyšší rozkvět
- kontakt s Řeky – písmo, náboženství, umění,
- městské státy
- stav.materiály – kámen, pálené cihly
- kanalizace a vodovody, dokázali postavit klenbu
- sošky z černé pálené hlíny – terakota
- na přelomu 6. – 5. stol. jejich vliv končí, přispěly k tomu nájezdy Keltů
VENETI:
- severovýchod (Venezia – Benátky)
ŘEKOVÉ:
- 8. – 6. stol. – velká řecká kolonizace – osídlili jih a Sicílii (Syrakusy)
- vyspělá kultura
KELTOVÉ:
- Galové
- 5.stol. př.n.l. – kolem řeky Pádu
FÉNIČANÉ:
- západní Sicílie

- po Etruscích velký vliv LATINOVÉ (italický kmen)

ŘÍM V DOBĚ KRÁLOVSKÉ ( 8. – 6. stol.př.n.l. )
- neznáme přesné datum založení Říma
- podle tradice to bylo 753 př.n.l.
- založen na sedmi pahorcích kolem řeky Tiberu (u brodu)
- toto území tehdy ovládali Etruskové
- Římané odvozovali svůj původ od Trójanů – AENEAS – vzdálení potomci ROMULUS a REMUS ® Romulus 1.vládce Říma
- králové (6) vládli do r. 510 př.n.l. – pak založena republika
- poslední tři etruští králové – Tarquinius Priskus, Servius Tullius, Tarquinius Superbus
- v čele státu stál král – voleni, nebyl to dědičný titul
- SPOLEČNOST:
1) patriciové
- zasedali v aristokratické radě – senát – poradní sbor krále
- patřila jim půda
- mohli si opatřit jízdu (koně), byli dostatečně bohatí
- potomci původního obyvatelstva
- jediní plnoprávní občané
- patricijské rody – 300, byly rozděleny do kurií – 10 rodů ® 10 kurií – 1 rodová tribue
- na tomto základě svoláváno lidové shromáždění – volili krále, mohli změnit rozsudek smrti, schvalovali zákony senátu
2) plebejové
- svobodní, nebyli plnoprávní
- nebyli tak bohatí
- řemeslníci, obchodníci, drobní rolníci
- všichni nově příchozí
3) klienti (klientela)
- závislí na patricijích, dostali od nich pozemky X služba – podpora v politice…
4) proletarii
- bezzemci, zcela nemajetní => z některých otroci
5) otroci

DOBA ŘÍMSKÉ REPUBLIKY
- 6. – 1. století př.n.l.
- 510 př.n.l vyhlášena republika – 30 př.n.l. vyhlášeno císařství

a) RANÁ ŘÍMSKÁ REPUBLIKA
- res publica = věc veřejná (věc lidu)
- kolem roku 500 př.n.l. – malý stát – spolek latinských měst
- roku 265 př.n.l. zasáhla až celý Apeninský poloostrov
- Římané a Latinové uzavřeli spojeneckou smlouvu, aby se ubránili kmenům ze severu
- velký problém – vpád Keltů (4.stol.př.n.l.) – dostali se až do samotného Říma, bránili se na pahorku na Kapitolu (pevnost) ® podle pověsti husy zachránily Řím
- Římané jim zaplatili spoustu peněz a Keltové pak odtáhli
- rozšiřování na jih – museli porazit spolek řeckých měst – Pyrrhovo vítězství = vítězství, strašně draze zaplacené
- Pyrrhos (279 př.n.l) zvítězil nad Řeky, ale měl takové ztráty, že to ani jako vítězství nevypadalo
- 265 př.n.l. ovládli i jižní oblasti – ne Sicílii
- republikánské instituce – moc měli patricijové
- úředníci voleni na jeden rok
- nejdůležitější úřady – většinou 2 úředníci (aby se moc nesoustředila na jednoho člověka)
- v čele republiky stáli 2 konzulové – ve válce vrchními veliteli vojska
- měli liktory
- 1 konzul mohl zrušit prohlášení druhého pokud s tím nesouhlasil
- pokud byla země v ohrožení – 1 z konzulů se stává diktátorem (potvrdil ho senát)
- úřad diktátora trval půl roku
- senát – poradní sbor konzulů, členy senátu se doživotně stávali bývalí úředníci, měl funkci parlamentu – schvalovali zákony pro úředníky, staral se také o finance, zahraniční politiku, správu dobytých území
- lidové shromáždění – reforma SERVIA TULLIA (Serviovské zřízení):
- obyvatelé Říma byli rozděleni podle bydliště do 4 tribuí
- rozdělil obyvatele do pěti majetkových tříd
- každá třída musela postavit setniny (jednotka armády) – a to určitý počet
- timokracie = vláda nejbohatších
- => vzestup bohatých plebejů
- plebejové ale nemohli být vysokými úředníky => napětí – plebejové chtěli zrovnoprávnění s patriciji =>
BOJ PLEBEJŮ O VYROVNÁNÍ S PATRICIJI:
- boj o politické vyrovnání o přístup k úřadům
- vytvořili si vlastní úřad – TRIBUNY LIDU
- tribuni 2 ® nakonec až 10
- voleni na 1 rok
- osobně nedotknutelní
- nepodléhali senátu ani konzulům
- měli právo „veta“ = zakazuji
- při schvalování zákonů, mohli nesouhlasit a zakázat ho
- jejich moc platila zpočátku jen na území Říma
- vyhrožovali, že si založí nové město a odešli 3x z Říma („secese“ = odcházím)
- nebyl zde zákoník – nepsané právo
- 449 př.n.l. – sepsání zákoníku Zákony dvanácti desek – rovnost občanů před zákonem
- povoleny sňatky s patriciji
- později se plebejové dostali i ke státním úřadům (naposledy získali úřad, který se staral o náboženství)
- přístup k úřadům ale jen bohatí plebejové
- po zrovnoprávnění => NOBILITA – vládnoucí vrstva v Římě, nejbohatší občané – patriciové o plebejové

b) VRCHOLNÝ ROZKVĚT ŘÍMSKÉ REPUBLIKY ( 3. – 2. stol. př.n.l.)

PUNSKÉ VÁLKY
- Řím X Kartágo
- Kartaginci – Punové (velmi rozvinuté námořnictví)
- Kartágo založili Féničané (byli i na Sicílii)
- Šlo o nadvládu ve středomoří a na jihu Itálie – obilí

1. punská válka ( 264 – 241 př.n.l. )
- bojovalo se o Sicílii – byla důležitá a měla strategickou polohu ve Středozemí
- zvítězili Římané
- Římané – boj na zemi ® museli si vystavět flotilu – lodě měly žebříky s háky – dostali se z jedné paluby na druhou – pak boj muže proti muži
- Kartaginci – flotila
- Položeny základy římské námořní moci

- nebyla zlomena moc Kartága
- nejdůležitější člověk v Kartágu – Hamilkar ® připravoval se na další válku
- chtěl dobýt Hispánii (Španělsko) – bohatství ® prostředky na další válku s Římem
- podmanil si Hispánii
- 229 př.n.l. zabit
- vedení Hasdrubal (zeť) – pokračoval v přípravách
- založeno Nové Kartágo v Hispánii
- uzavřel dohodu s Římany
- zabit Iberem
- po jeho smrti Hanibal (syn Hamilkara) – voják, lstivý
- dokončil přípravy na válku
- chtěl, aby válku vyhlásili Římané
- napadl Saguntum – Římané poslali posly – ničeho nedosáhli
- krutá bitva – Kartaginci ji nevyhráli, obléhaní ale pokračovalo, nakonec Saguntum dobyli

2. punská válka ( 218 – 201 př.n.l )
- Římané měli převahu, ale zaskočilo je, že Hanibal chtěl přejít z Nového Kartága přes Alpy (sloni to nepřežili) a napadnout je ze severu
- svedeno spoustu bitev
- Hanibalovi neposlali pomoc z Kartága ® Římané – převaha
- přesto připravil pochod na Řím – Římané volali „Hanibal ante portas“ (Hanibal před branami) – město ale ohroženo nebylo
- vytlačili Kartagince z Hispánie i ze Sicílie
- Publius Cornelius Scipio – vylodil se v Africe se svojí armádou, napadl Kartágo, ovládli sev. Afriku
- mírové podmínky velmi tvrdé – konec moci ve Středozemí, před Hanibalem ale měli respekt

3. punská válka ( 149 – 146 př.n.l )
- senátor Cato st. považoval Kartágo za největšího nepřítele, každý svůj projev končil slovy: „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno.“
- válka x Kartágu
- srovnali ho se zemí, místo, kde stálo, bylo prokleto
- ti, kteří přežili =>otroci
- Římané pány východního Středozemí

- provincie: - dobytá území mimo Itálii
- v čele prétor
- pro každou oblast jiný zákon
- daně do Říma
- římské legie : - vysoká kázeň a výborná organizace, vznikly z falang = původní jednotky
- jádrem byla těžkooděná pěchota
- výzbroj – meč, kopí, štít, přilba, pancíř
- menší význam oddíly těžkooděnců a jezdců
- v legii přibližně 6000 mužů
- legionáři – tři řady – každá 10 manipulů – tvořen dvěma centuriemi
- proti nepříteli čelním útokem

c) KRIZE ŘÍMSKÉ REPUBLIKY ( 133 – 31 př.n.l )
- reformy bratří Gracchů – Řím potřeboval armádu – jádrem byli rolníci – za vlastní peníze výzbroj – rolníci chudli => armáda neměla dost vojáků
- 133 př.n.l. tribunem lidu Tiberius Gracchus – chtěl prosadit zákon o rozdělení půdy – nadbytek měl být rozdělen mezi chudé – senát návrh odmítl => Gracchus zabit
- 123 př.n.l. Gaius Gracchus – tribunem lidu, navázal na reformy svého bratra, chtěl zakládat kolonie (na území Kartága také jedna) – nepovedlo se mu to => byl zabit

- nobilita : 1) OPTIMÁTI – stoupenci neomezené moci senátu
2) POPULÁŘI – návrhy bratří Gracchů, moc opírat o lidové shromáždění (popularis = lidový) – nejvýznamnějším populárem byl GAIUS MARIUS – vojevůdce (zavedl profesionální armádu)

- 1.stol.př.n.l. občanská válka – Kornelius Sulla (optimát) – vyhráli ji optimáti
- v době občanských válek s populáry 2x dobyt Řím
- Sulla užíval titulu diktátora – výkon funkce nebyl omezen => ohrožena postata republiky
- choval se krutě k populárům - vyhlásil proskripce – seznamy – sepsal jména všech svých odpůrců – byli zabíjeni ( až 100 tis.)

SPARTAKOVO POVSTÁNÍ :
- 73 – 71 př.n.l.
- povstání otroků – gladiátorská škola v Kapui
- asi 200 otroků to připravovalo, 74 se jich dostalo ven
- Spartakus je vedl na Vesuv – přicházeli k nim otroci z celého kraje x nim prétor s 3000 vojáky – nechávali je vyhladovět
- otroci byli na vrcholku, kolem propast – po pletených žebřících se spustili se do propasti – dostali se do týla armády – napadli římský tábor ve spánku
- profesionální armáda neměla zájem bojovat – nebyla kořist
- porazil je až Krassus – zatarasil Spartakovi cestu do Říma
- Spartakus zabit
- ti, co přežili byli ukřižováni na cestě z Kapui do Říma (cesta Via Apia) – 3000 ukřižovaných

- významný politik Cicero – skvělý řečník ve svých projevech se snažil obhajovat republiku

I. TRIUMVIRÁT ( 60 př.n.l. )
- tajná dohoda tří politiků o společné vládě v Římě (o rozdělení moci) – Pompeius, Krassus, Caesar
- svou moc opírali o armádu
- Caesar – úspěšné vojenské tažení do Galie – podmanil si Kelty, vyrovnával se také s Germány
- Krassus - správce Sýrie, porazil Spartaka, zabit ve výpravě proti Spartské říši
- Pompeius - správce Hispánie, na jeho straně stál senát
- římská společnost – strana senátu
strana absolutního vládce
ð občanská válka – Caesar překročil říčku Rubikon a postupoval s legiemi na Řím a zvítězil nad Pompeiem ( Ceasar: „Kostky jsou vrženy.“)
- Pompeius uprchl do Egypta – tady zabit, Caesar ho tam pronásledoval – zapletl se s Kleopatrou – stává se vládkyní Egypta (měl s ní syna)
- 45 př.n.l. se stal neomezeným vládcem Říma
- senátoři spiknutí proti Caesarovi
- 44 př.n.l – na zasedání senátu byl ubodán, „I ty Brute.“ = vrazit někomu dýku do zad – Brutus byl jeho přítel
- juliánský kalendář – používal se do roku 1917 v Rusku
- republika není zachráněna

II. TRIUMVIRÁT ( 43 př.n.l. )
- Lepidus, Antonius, Octavianus
- Lepidus ztratil vliv, Antonius x Octavianus
- Antonius zůstal v Egyptě s Kleopatrou – dával jí území atd. ® Octavianus upevňuje svou moc v Římě
- 31 př.n.l. – bitva u Aktia – námořní bitva, Antonius poražen, ale nebyl zabit – Octavianus chtěl zajmout Antonia i Kleopatru – Ant. se zabil mečem, Kleop. vložila ruce do košíku s jedovatými hady
- Octavianus má vliv ve svých rukou => vyhlásil císařství

Hodnocení referátu Řím v době království a republiky

Líbila se ti práce?

Podrobnosti

  25. duben 2008
  4 841×
  1649 slov

Komentáře k referátu Řím v době království a republiky